50.

110 3 0
                                    

I: to jako fakt?
T: to jako fakt
Usmála jsem se na ní
I: a kdy? Nebo kde je? Čeká v pokojíčku?
Povykovala malá nadšeně, až jsem se musela zasmát, jak lehce si vše představuje
J: no víš, ono to není tak rychlé Isabelko
I: a proč né?
J: protože miminko musí ještě trochu vyrůst než tu s námi bude
I: takže tady teď není?
Řekla posmutněle
T: ale je, to víš že je....
I: a kde?
Ukázala jsem jí ultrazvuk
T: tady, a...
Pak jsem si dala ruku na břicho
T: a tady
I: tys ho spapala?
Řekla Izi vyděšeně, načež jsem se opět musela začít smát.
T: né Isabelko, nespapala. Tam jen miminko roste, a za pár měsíců se narodí a bude tu s námi, ale to všechno pochopíš, až budeš starší. Teď se mi chvíli jen bude zvětšovat bříško a za 7 měsíců už tady bude tvůj bráška nebo sestřička s námi
I: tak to se moc těším
J: nejsi sama
Usmál se Janek a položil svou ruku na mé břicho
Isabelka se me potom zeptala ještě na par takových hloupých otázek, což nás oba už dost unavovalo, tak jsme rozhodli
J: tak nech už miminko být miminkem a pojď půjdeme do vany a spinkat
Pohladil ji po zádech
I: ale já mám ještě moc otázek!
T: na ty se zeptáš jindy
Isabelka dala oči v sloup a začala odcházet do koupelny
T: mám jit s ni?
J: ty? Ne. Takové věci budou odted na me a tebe k nim nepustim. Budes odpočívat
Zaculil se a když viděl můj naštvaný obličej, tak radši odesel za Isabelkou. To mám následujících 7 měsíců nedělat skoro nic a jen tak ležet? Vždyť potom získá všechnu lásku Isabelky a ja se unudim k smrti! Me nastvane myslenky kolovaly mou hlavou a ja se rozhodla jit tem dvoum mým laskam udělat veceri. Tousty s kecupem, sunkou a sýrem, to bude alespoň rychlovka
Za chvíli přiběhla Isabelka z koupelny a za ní přišel i Janek. Šli jsme se společně navečer, ale Izi se v tom jen tak povrtala a odešla do pokoje
J: co s ní je?
T: nevím, ale jdu za ní
J: neměl bych já? Víš, aby ses...
T: ani to neříkej. Já vím, že to myslíš dobře Janku, ale já jsem těhotná né nemocná, takže prosím
J: dobře
Pousmál se trochu smutně, a já mu dala pusu do vlasů na náznak toho, že si ho vážím, a pak jsem se vydala za Isabelkou
T: princezno, proč jsi vůbec nic nesnědla?
I: protože se bojim
T: a čeho?
I: že když budu mít sourozence, že už mě nebudeš mít ráda
T: tak to vůbec není, já tě budu milovat vždycky, jsi nejdůležitější osoba v mém životě, jen budu stejnou lásku dávat ještě jednomu človíčku, ale tebe budu mít ráda pořád stejně
I: slibuješ?
T: slibuju! A teď když se nemusí bát, nechceš se jít najíst?
I: když mně není moc dobře
T: aha... No tak si odpočiň, a kdyžtak zítra nepůjdeš do školky
I: tak dobře
Dala jsem jí pusu na čelo a vrátila se za Jankem

jak ti teď muzu věřit?Kde žijí příběhy. Začni objevovat