jak ti teď muzu věřit?

65.

T: k-kolik?
rekla jsem vystrasene z toho, jakou částku řekne
J: devět..
nedorekl to
T: set?
J: tisíc..
Vydechl přebytečný vzduch v jeho těle
T: ty vole Janku!
teď jsem pro změnu zakricela já
J: Tynko promiň, já nemel na vyber..
T: já te chapu.. jen jsme teď vyhodili 9 litrů z okna
Nervózně jsem chodila sem a tam
T: ale hlavně ze jsi v pořádku
rekla jsem po chvíli zmatkovani
T: a proč jsi mu nedal míň? proč jsi mel u sebe tolik peněz?!
J: chtěl jsem jet něco koupit a nechtel jsem přes kartu
řekl zklesle, všimla jsem si toho, jak mu to vše bylo opravdu líto a jak mel slzy v očích
T: pojď sem, ty můj blazínku
nabídla jsem mu objetí, které samozřejmě hned přijal a natiskl se ke mně
T: to nějak vyřešíme.
J: strašně me to mrzi..
T: nemel jsi jinou možnost, jsem rada, že máš o nás takový strach, tato
Byl v me náruči úplně zachumlaný, šlo vidět, jak cela tahle situace zasáhla jeho nejcitlivějsi pod, ještě nikdy se mi takhle nesložil
Hladila jsem ho po zádech a snažila se, aby se cítil lépe. Najednou se Janek zhluboka nadechl a chraplavým hlasem, jak se snažil nebrečet, řekl
J: Týnko, vypadněme odsud
T: cože?
J: pojďme pryč prosím?
T: já ti asi moc nerozumím...
Janek se odtáhl a podíval se mi svýma modrýma očima hluboko do těch mých
J: nedalo mi to a v práci jsem koukal na nějaké domy, které jsou na prodej. Našel jsem krásný, velký rodinný dům za Prahou. Je to výhodné ze všech stran, budeme s dětmi mimo město v přírodě, budou mít lepší podmínky pro vyrůstání, Isabelka může do školy nastoupit v nedaleké vesnici, nebo jí budu vozit stále sem, ty budeš s mrnětem hezky v klidu mimo ruch města a uspěchaného života a otec na nás nebude moc. Žijeme tu v malém bytě, a až se narodí tenhle náš čumáček, tak bude potřeba víc prostoru. Co ty na to?
Podíval se na mě s nadějí v očích. Na jednu stranu to zní úžasně, přeci jen jsem si něco takového vždycky přála, už kvůli dětem, na druhou stranu můžeme jen tak zmizet z města?
Bude to dostatečné opatření proti Jankovu otci? Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem dospěla ke správnému rozhodnutí a Jankovi jsem odpověděla.
T: to.. to by bylo úžasné...jo..jo!
Začala jsem si to uvědomovat, můj přítel mi prave nabídl společný dům.. byla jsem tak šťastná. Rozklepala jsem se a následně mu skočila kolem krku
T: já te tak miluju!!!
Tiskla jsem mu několik polibků za sebou na jeho hebke rty
J: to i já tebe! A pojď, půjdeme se na to podívat
Natěšeně jsem zakyvala hlavou, mezitim co Janek šel pro počítač, já nam nachystala misku s bramburky a pendreky, co jsem našla
Janek donesl po nějaké době počítač a my si sedly ke stolu
J: co jsem tak zahlédl, Isabelka si na posteli hraje s plyšáky, je v pořádku
T: dekuji, ze jsi ji zkontroloval
Chytla jsem ho za tvář tak, abychom se sobě navzajem dívali do oči
T: moje děti nemůžou mít lepšího tátu
Opět jsem jho polibila, tentokrat ale dlouze, snazila jsem se do polibku dat co nejvíce lásky. Odtrhli jsme se a sli se kouknout po domech. Nemůžu uverit, že se to děje!
V ten moment jsem na všechny problémy úplně zapomněla a jen si užívala tyhle krásné momenty.