66.

101 2 0
                                    

Janek mi ukázal nádherný dům za Prahou, s velkou zahradou, a několika pokoji, tak že by časem každé naše dítě mělo vlastní pokoj a ještě by se nám tam někdo vešel.
J: přemýšlel jsem o tomhle. Je tam velká zahrada, ideální pro děti, mohli by jsme si pořídit i psa, ať se cítíme víc v bezpečí. Tady je kuchyň s obývákem, tady pak koupelna, tu by jsme měli ložnici my, kde by s námi byl po narození ten prcek a pak by mohl mít pokoj tady vedle Izi. A tady by mohlo mít pokoj nějaké další dítě
Ukazoval Janek nadšeně na fotky domu
T: t-ty budeš chtít další dítě?
J: samozřejmě!
T: ale vždyť se nám ještě nenarodilo ani tohle (pohladila jsem si bříško), a ty jsi ještě nikdy malé dítě neměl, co když tě to nebude bavit, co když tě bude rozčilovat, co když od nás pak odejdeš?
J: Týnko, já nehraju na žádný „co když". Vím, že jsem miminko ještě nikdy neměl, ale k Isabelce jsem přišel v jejích 4 letech a to není kdoví jak velké dítě, a zvládám to, miluju jí, a chci co největší rodinu... S TEBOU! tak neříkej to, že vás opustím nebo mě omrzíte, tak to vážně není... Miluju vás všechny tři a čím víc nás bude tím lépe... Tak co ten dům? Líbí se ti?
T: ach Janku... Já miluju tebe, a ten dům je překrásný! Jestli do toho chceš s náma jít a nebude ti líto peněz, tak jo, beru to, stěhujeme se
J: takže jo?
T: jo...JO!
nechtělo se mi tomu verit, je to můj splněny sen, mám milujiciho přítele a pomalu rozrůstající rodinu.
Zapištěla jsem a silne Janka obejmula
I: mamiiii, proč tatínka tak objimas? Miminko už je na světě?
Přibehla k nam s usmevem, ale když si všimla mého stejně velkého bříška, hned ji úsměv spadl
I: aaaagh, kdy už se to narodí? A bude to holcicka nebo chlapeček? A proč vlastně tátu objimas? A-
Rekla několik otázek za sebou, což můj mozek nedokazaval vstřebat, proto jsem ji rukou ze srandy zacpala pusu
T: klid ty ukecanče! Hezky jedno po druhem, co chceš vědět nejvíc?
I: proč objimas tatu?
J: to me jako nemůže objimat jó?
Řekl Janek s humorem, jenze potom hned zvážnil
J: princezno.. s maminkou jsme ti chtěli něco říct..
Vzal si ji do náruče
J: řekni ji to ty
Kývl na mě, já chytla malou za ručičku a ocni kontakt střídala s ni a Jankem
T: Isabelko, tys vždy chtěla nějakou tu velkou zahradu a moooc velký pokojíček, že?
I: jo! Abych měla kde vozit Amalku (panenka)
T: no a tak jsme s tatínkem premysleli.. a na konci Prahy jsme našli naaadherný dům, chtěla by ses přestěhovat?
Isabelka na mě vykulila její smaragdové očíčka

jak ti teď muzu věřit?Kde žijí příběhy. Začni objevovat