jak ti teď muzu věřit?

62.

Byl to dopis určený Jankovi, od jeho táty. Když jsem si přečetla co v něm stojí projela mnou vlna strachu. V očích jsem zacítila jak mě štípou slzy. Proč jsou lidé tak moc zlí? Co teď jako Jankův táta udělá? To mu ublíží, když mu ty peníze nedá? Zase mu zlomí ruku? Nebo ještě něco horšího? S tou představou jsem zalapala po dechu, ale asi až moc nahlas, protože Janek sebou silně škubnul, a rychle se narovnal. Zmateně a rozespale se na mě podíval
J: co se sta...?
Začal se ptát, ale pak si všiml toho dopisu v mé ruce. Rychle vstal, přistoupil ke mě a dopis si vzal
J: tohle jsi neměla vidět
Řekl mírně smutným hlasem
T: janku
Řekla jsem stejně zničeně jako on, a silně jsem ho objala. On mi mé objetí opětoval, za což jsem byla strašně ráda, bylo to přesně to, co jsem v téhle chvíli potřebovala. On jediný mě vždy dokáže uklidnit, když mám pocit, že nic už nebude v pořádku
T: co budeš dělat?
Zašeptala jsem mu s hlavou položenou na jeho rameni
J: nevím.. nejspíš mu ty peníze dam..
T: to ne
odtrhla jsem se od nej
J: nechci vás ohrozit.. firma vydělává dobre, peníze mame, tak.. mu je dam
T: ty jsi snad úplně zapomněl na to, co ti udělal?!
Lehce jsem po nem vyjela
J: prave ze vím! Tyno on.. dokázal mě zmlatit do bezvědomí, moji mámu malém zabil a potom kvůli nemu skoncila v léčebně, znásilňoval holky u nás doma nebo kolikrát i někde v parku když šel z hospody! Je to psychopat a já nemíním, aby vám něco udělal! Ty peníze mu proste dam!
Svým křikem, ale zároveň po uvědomění, co delal jeho otec , se mi nasunuly slzy do oči. Mezi námi bylo ticho, díky kterému se Janek uklidnil
J: ani nevíš, jak rad bych mu ty peníze nedal, jak rad bych ho nahlásil na policii, ale on má kontakty uplne všude.. ikdyz je teď tak na mizině, nějací lidé ví, jaky on je..
řekl vystresovane, ja navázala ocni kontakt s jeho vystrasenymi očí, šla k nemu blíž a chytla ho za tváře
T: něco vymyslime a zvládneme to, neboj
J: ahhh, Týnko... děkuju a promiň, vůbec bych tě teď neměl stresovat mými problémy
Řekl, a pohladil mi břicho
T: zlato, tvé problémy jsou i mé, všechno budeme řešit spolu, ano?
J: tak dobře, děkuju
Usmál se na mě a políbil mě
T: chceš si jít teď ještě lehnout, nebo...? Určitě jsi toho moc nenaspal
J: nevím jestli zvládnu usnout
T: a když slíbím, že tam budu s tebou?
J: a chytneš mě za ruku?
(schválně mi napiste, kde se tahle věta objevila:D)
T: samozřejmě
Pohladila jsem ho po tváři, a vrátili jsme se do ložnice, kde jsme si lehli. Propletla jsem si své prsty s Jankovími a přitulila se k němu. Leželi jsme asi do 9 do rána, ale ani jeden z nás už neusnul. K tomu aby jsme vstali nás přiměla až Izi, která netrpělivě vyžadovala snídani, a tak jsem se zvedla, a šla pro nás všechny něco připravit, zatímco Janek zůstal ještě v posteli