jak ti teď muzu věřit?

56.

J: dobre.. počkám na chodbě, až budete prosím něco vědět o me dceři nebo přítelkyni, dojděte mi říct!
D: nebojte se..
Tynu odvezli a já zůstal na chodbě sám, zahltila mě hrozná úzkost.. Isabelka ma tezky zápal plic, my nevíme jestli se něco nestane a ona to nezvládne, Týna omdlela a teď si ji odvezl doktor a naše malé..je též v ohrožení života. Co děláme špatně, když se nam stále dějí takové věci? Ať už Michal nebo teď toto..
Nervózně jsem pochodoval z místa na místo, nevěděl jsem, co bude dal..poprvé v životě jsem měl v sobě neskutečnou nejistotu a o hodně větší strach..bojim se o všechny 3, tak strašně moc..
D: vy jste pan Linhart? Přítel od slečny Popelkove?
Ozvalo se za mnou, otočil jsem se a na sucho polkl
J: a-ano..už něco víte?
Zeptal jsem se nervózně
D: ano..a můžete se uklidnit, vaše přítelkyně se teď sice dostala do rizikového těhotenství, tudíž si ji tady budeme muset nechat, ale je v poradku a dítě vlastně tez. Jen si je tu oba na tyden minimálně necháme
Spadl mi kamen ze srdce, ikdyz to nejsou ty nejlepší zprávy
J: a bude Týna potřebovat nějakou větší péči až dojde domu nebo..jak se mám chovat?
D: uvidíme podle toho, jak na tom bude za tyden, ale určitě nějaká větší pece bude potřeba
Kývl jsem hlavou chapave a zeptal se na další otázku
J: a jak je na tom naše dcera?Isabelka..
D: vaše dcera je na tom bohužel podstatě hůř než vaše partnerka. Zápal plic je opravdu silný, navíc ji opět dost stoupla horečka, a špatně se jí dýchá. Je na kyslíku, podáváme antibiotika a chladíme jí tělo, aby jí bylo lépe. Leží na JIP, takže bude mít nepřetržitou péči. Být vámi, šel bych teď domů odpočinout si, a ráno přijďte, řekněme vám víc
J: a mohl bych malou vidět?
D: nyní ne, potřebuje spát
J: a Týnu? Za tou bych mohl?
D: za tou asi ano, převezli jsme jí na pokoj, dali jí kapačku a spí, ale zastavit se u ní můžete
J: dobrá, děkuju vám
Doktor mi ještě řekl, kde Týnu najdu a já šel za ní. Né že bych jí chtěl budit, nebo něco takového, ale chci být u ní, až se probudí sama, chci aby věděla, že jsem zbaběle od celého problému neutekl, že jsem pořád s nimi, že ve mě má oporu! Chci být první, kdo jí všechno řekne, tak aby jí to víc nepřítížilo, chci tu být pro ní a pro naše děti, sám doma bych stejně neusnul a ještě bych se cítil špatně, že jsem je tady nechal. Týna ležela na pokoji sama, a tak jsem si k její posteli přitáhl židli od stolu, a sedl si na ní. Pak jsem jí vzal za ruku, a druhou položil na její břicho. Nic si teď nepřeju víc, než abych měl všechny tři zase doma.