jak ti teď muzu věřit?

41.

J: lasko..musíš věřit, že bude v pořádku..!
T: ale jak?! Jak mám věřit?! Janku..ona je to jediné co mám
Podívala jsem se na něj s tou největší bolestí v očích
J: já vím..pojď sem
Došel blíž ke mně, obejmul mě a já zase brecela do jeho hrudi
J: pojďme se odreagovat.. dáme si ten kybl zmrzky co máme v mrazaku?
Uchechtla jsem se, utrela si slzy a odtahla se
T: to na tobě tak miluju..
Rekla jsem když mi pomáhal na nohy
J: co myslíš?
T: jak i v takové situaci mi dokážeš udělat úsměv na tváři
Lehce jsem ho polibila a on se usmal
J: tak pojď, jdeme
Chytl mě kolem pasu a my šli do mrazáku si dat zmrzlinu. Já vytahovala lžíce, on otevíral zmrzlinu, když se můj telefon rozeznel. Neznáme číslo..
Vyděšeně jsem se podívala na Janka a okamžitě jsem to vzala....
T: ano?
Řekla jsem rozklepaným hlasem
M: teď poslouchej... Jestli chceš to děcko ještě někdy vidět, tak zrušíš ty fízly a začneš spolupracovat... Jinak se spolu rozlučte
I: maminko
Ozval se do telefonu Isabelčin ubrečený hlas.
T: ty hajzle, opovaž se jí něco udělat. Izi neboj bude to dobrý... Vrať mi jí prosím!
Žadonila jsem
M: všechno bude, hezky postupně. Nejdřív zruš policii a já se zase ozvu
T: MICHALE!
Zavěsil.... Okamžitě jsem se opět rozbrečela
T: J-janku, on malé ublíží... M-musíme z toho vynechat policii
Janek ke mě přistoupil a opět mě silně objal
J: vyřešíme to neboj se
T: já o ní nemůžu přijít
Měla jsem záchvat paniky a hysterie. Takhle zle mi nikdy nebylo. Ta hrozná bezmoc, ten strach. Nevěděla jsem co mám dělat, byla jsem jen schopná brečet, což mě neskutečně vyčerpávalo a unavovalo
J: neprijdes..proto tam musí být ta policie
T: tys neslyšel malou?! Plakala, volala mě..čím dřív udělám, co on chce, tím dřív ji budu mít u sebe
J: lasko já te chapu, ale policie nam pomůže
T: já to zvládnu sama..nebo klidne i s tebou! Ale nemíním do toho zapojovat policii
Vyčerpána jsem byla, neskutecne, ale na odtahnuti od Janka a následující opreni o stěnu mi síla zbyla
J: neboj, jsme v tom spolu! Nech si to projít hlavou...pak se domluvíme co dal
T: já jsem rozhodnuta..
J: a taky vyčerpaná..
Přišel ke mně Janek blíž a pohladil me po hřbetu ruky
J: pojďme si dat tu zmrzku
Uchechtl se s pohledem zapichnutym na me ruce, po které predtim přejel. Já kyvla hlavou a oba jsme si šli sednout na gauč pod deku