jak ti teď muzu věřit?

72.

J: a jak bys chtěla aby se jmenoval?
I: noo.. já nevím, ale nebude to Ben!
Prstem naznačila její "vážnost" a utikala si hrát s novým členem rodiny.
J: jo, za půl hodiny jsem tam.
Řekl mrzutě a tipl telefon
J: lasko, volali z práce a musím tam hned dojít.
Chapavě jsem kyvla hlavou, dala mu rychlo pusu a on hned odjel
I: kam jel tátaa?
Dobehla zadychaně
T: musel do práce, za chvíli se vrátí
Usmala jsem se na ni a ona opět odcupitala. Chvíli jsem seděla na terase, četla si nové vydání casopisu, když jsem uslysela kroky v našem domě..
Podívala jsem se na mobil a viděla, že je to sotva 35 minut co Janek odjel... Že už by byl zpátky?
T: lásko? Ty už jsi tu?
Zavolala jsem na něj, když jsem terasovými dveřmi ze zahrady lezla do naší prostorné kuchyně. Kroky na chvíli utichly, ale nikdo se neozval. Najednou se z druhé strany kuchyně objevila postava.... byl to Jankův táta. Co ten tady dělá? Jak nás vůbec našel? Projelo mi hlavou
T: co tu chcete, tohle je náš dům
JT: no tak moc dobře víš, co jsem chtěl, a jak vidím, tak o to co jsem žádal, nouzi nemáte
Rozhlédl se po našem domě
T: běžte pryč, nebo zavolám policii
JT: tak to zase uklidni
Řekl drsným tónem a pomalu ke mě přišel. Neměla jsem moc kam couvat, na zahradu jsem vyběhnout nechtěla, abych nevyděsila malou, a hlavně aby si jí Jankův táta nevšiml. Instinktivně jsem si dala ruku na břicho, abych ho chránila, a přikrčila jsem se u zdi. Tenhle pohled moc dobře znám, Michal měl přesně takový, když se mě chystal znásilnit a ublížit mi. Z očí už mi zase tekly horké slzy, měla jsem hrozný strach, hlavně o to malé, co mi roste pod srdcem. Jankův otec šel stále blíž a blíž ke mě a já propadala panice. Najednou mi slizce zašeptal do ucha
JT: synáček nechtěl platit, ale neboj však on si to rozmyslí, a mezitím si my dva užijeme....
Pomalu mi stáhl ramínka letních šatů, které jsem měla na sobě a začal mi osahávat prsa. Neměla jsem moc šanci se bránit, ono to s tím těhotenským břichem ani nejde. Chvíli mi jezdil rty přes bradavky a pak si klenul a sundal mi kalhotky, a v ten moment už jsem cítila jeho ruku, jak přejíždí po mých tříslech. Třásla jsem se a z očí mi lily slzy
J: lasko jsem-
Vylezl z hlavního vchodu s ruzi v ruce, kterou hned, jak me a jeho otce viděl polozil a běžel mě od nej dostat.
J: ty h*jzle!
Vrazil mu pěsti, čímž se ode mě dostal
J: jsi v pořádku?
Řekl rychle a podíval se na mě, já byla schopna jen pokynutí hlavou na znamení souhlasu
JT: říkal jsem ti, ať mi platíš! Tohle je pomsta za to, že jsi to neudělal!
J: tak si to ku**a vyřiď s semnou a ne že tady budes dělat takové věci mé přítelkyni!
Furt na sebe křičeli, já byla jak omamena, ale stále při smyslech. Isabelka si hrála s Beníkem, vůbec nevěděla, co se kousek od ni děje.. Já dlouho neváhala a šla zavolat policii. Verim, že teď mu to neprojde. Stále jsem se klepala, bala jsem se.. ale tohle trápení musí konečně skončit.