Temná Dědička

23 - Štít

× Dorren ×

„Tohle není sen, že?“ ptal se Daniel.

„Ne, to není,“ odpověděl jsem.

Daniel se zasmál s pohledem stále upřeným na vycházející slunce. „Já už úsvit neviděl... neviděl jsem ho tak dlouho. Zapomněl jsem na všechno. Ty barvy...“ Opět se lehce zasmál. Potom se podíval na mě. Jeho oči už nebyly tak prázdné jako na začátku cesty. „Míval jsem sny, že se od tama někdy dostanu. Byly různé, myslel jsem, že je dnešek jedním z nich, ale... ale vážně jsme tady, že? Venku.“

Rain k němu přišla blíže. „Ano, ale... Ještě budeme muset najít někoho, kdo dokáže vytvořit portál, ať se dostanete domů do lidského světa.“

Daniel se na ni usmál. „Už teď jste toho pro nás udělali tolik, zbytek není vaše povinnost. Jsi Rainwyn, že? Nikdy vám to nezapomenu.“

„Stačí Rain,“ řekla tiše.

Daniel přikývl. Potom se otočil na Ashley a Victora. „Odteď budeme držet při sobě, co vy na to?“

Victor ihned přikývl. Ashley po chvíli taky.

„Vy s námi nepůjdete dále?“ zeptal jsem se.

Daniel zavrtěl hlavou. „Vy určitě máte své cíle a hledání někoho se schopnostmi tvořit portály není vaše starost. Dostaneme se domů sami.“ I děti přikývly. Daniel se zvláštně pousmál. „Nebyl jsem doma... asi pět let. Chci vidět, co všechno se změnilo.“

Rain zpozorněla. „Ty ses vlastně vyhnul koroně...“

Všichni na ni upřeli nejisté pohledy. Jen Ashley přikývla, asi věděla, o čem Rain mluví, protože nebyla v démoním světě tak dlouho.

„Takže tady se rozdělíme?“ zeptala se Rain.

Daniel přikývl. „První asi najdeme nějakou skrýš, kde se budeme moct vyspat.“

Díval jsem se na Kargith, která zrovna unaveně zívla. „To bysme mohli taky,“ dodal jsem tiše.

Rain si je všechny nejistě prohlížela. „Opravdu to zvládnete sami? Vždyť nemáte nic, jste... jste jen lidé v tomhle světě plném démonů.“

„Mám spoustu znalostí ze skautů,“ pousmál se Daniel.

„Ale tohle je jiný,“ stála si za svým Rain. „I já jsem se první dny potřebovala spoléhat na někoho jiného.“

Daniel položil jednu ruku na Victorovo rameno a druhou na rameno Ashley. „Taky se máme na koho spoléhat.“

Ashley ho však probodla pohledem. „První se budeme muset více seznámit, protože já se s cizími lidmi nemám bavit.“

„Platí,“ souhlasil Daniel.

„Já... já budu dělat cokoliv, co řekneš. Budu ti pomáhat,“ přidal se i Victor.

Daniel se opět zatvářil smutně. „Ty se hlavně naučíš být aspoň trochu svéhlavý. Ale tvou nabídku přijímám.“

Victor hned přikývl.

Rain si povzdechla a přejela pohledem všechny tři lidi, co zachránila z jejich vězení v sídle vévody Thilrose. „Takže se opravdu rozdělíme... No dobrá. Doufám, že brzy dokážete najít tvůrce portálů a vyhněte se potížím, ať už zamíříte kamkoliv.“

Daniel si odhrnul vlasy z obličeje. „Šťastnou cestu i vám.“ S tím se lehce uklonil, což rozesmálo naši Kargith.

„Šťastnou cestu,“ řekl jsem i já.