Dcera Voldemorta

58.kapitola

Pohled Harryho

Celou noc jsem téměř nespal. Furt jsem nějak vstřebával fakt, že moje přítelkyně je dcera Voldemorta . Člověka co se mě snaží zabít. Nejhorší je, že nevím na čem jsem. Ano viděl jsem vzpomínky Em, věřím jí, ale jak mám zároveň vědět, že to není past?

Šel jsem do společenské místnosti a překvapila mě sedící Hermiona v křesle. Opět četla nějakou knihu. Jak nečekané.
"Proč nespíš?" Zeptal jsem se jí, ona se na mě překvapeně podívala "spíše proč nespíš ty?" Pousmála se "už vše vím a nějak je toho na mě moc" přiznal jsem, ona zaklapla knihu a ukázala mi ať si k ní sednu.

" bála se ti to říct" řekla "vím proč a chápu jí, ale zároveň to všechno nějak nechápu. Si vezmi že chodím s dcerou člověka, který mě chce vidět mrtvého. Doslova"

"Je to těžký. Chápu vaše obě strany, ale na druhou stranu. Kdyby tě chtěla předhodit jejímu otci, tak to dávno udělá" pousmála se "já vím, miluju jí. Hrozně moc" přikývl jsem.

"Zajímalo by mě co říká na těch schůzích" řekl jsem, když jsme probíraly téma Emily "nevím, domluv se s ní ať tě za ním vezme. Neviditelný plášť máš" řekla se smíchem. Myslela to jako vtip. "To mě nenapadlo" přiznal jsem "Harry nedělej to. Je to nebezpečný" řekla vážně "pokud mám věřit všemu co mi řekla, tak chci vidět její svět. Chci vidět co prožívá "

"Nevím jestli ti to dovolí"

"Bude muset" řekl jsem v klidu a ona si povzdechla "měla bych jít také. Budu ti krýt záda" řekla "Herm to nejde. Nechci aby se ti něco stalo"

"Já nebudu žít s tím, že Harry Potter šel na vlastní smrt" prohlásila "fajn. Domluvím to s Emily" pousmál jsem se "jdu si ještě na chvíli lehnout" oznámil jsem "díky Herm" dodal  jsem, ona s úsměvem přikývla a já si šel ještě na hodinu lehnout.

Pohled Emily

Po snídani jsem šla na první dvě hodiny do skleníku. Měli jsme spojenou hodinu s mrzimorem.

"Jsi v pohodě?" Zeptal se Draco a šel vedle mě "včera jsem to řekla Harrymu" řekla jsem "fakt? A jaká byla reakce?"

"Možná lepší než jsem čekala, ale musí si to vše promyslet" pousmála jsem se.

Celý den se táhl hrozně pomalu. Na obědě jsem toho příliš nesnědla, seděla jsem u stolu Zmijozelu . V momentě co jsem usoudila, že nic extra nesním, tak jsem se vydala do sklepení. Máme lektvary s Nebelvírem. Sedla jsem si na své obvyklé místo. Byla jsem zde první a jelikož jsem neměla nic na práci, tak jsem si začala číst. 

Hodina začala, Severus dneska vypadal poměrně naštvaně. Začal diktovat postup na lektvar a v ten moment do třídy vtrhl Harry , Ron a Hermiona.

"Ahoj" pozdravil mě Harry a sedl si vedle mě. Překvapil mě. "Ahoj" usmála jsem se.

"Důvod vás tří, že jste přišly pozdě?" Zeptal se Severus a šlo na něm vidět, že mu dochází veškerá trpělivost.

"Omlouváme se, byly jsme u pana profesora Brumbála" odpověděl Harry "fajn Pottere, ale příště včas" řekl a dodiktoval zbytek ingrediencí.

"Pracujte na tom ve dvojci. Je to lehký lektvar, tak doufám, že nebudu muset řešit výbuchy nebo kdo ví co všechno" řekl na konci a šel si sednout.

"Dneska zřejmě moc nemá náladu" poznamenal Harry "ne asi se mu večer nechce zas poslouchat ty kecy" řekla jsem a chtěla vstát a jít pro ty věci.

"Em chci tam" řekl a já se na něj nechápavě podívala "probereme to po hodině ano?" Pousmál se a já přikývla. Začaly jsme dělat lektvar. Řekla bych, že nikdo dneska už nechtěl naštvat Severuse a tak se dnešek obešel bez toho všeho.

"Jak jsi to myslel?" Zeptala jsem se, když jsme vyšli. On se rozhlédl a když zjistil, že jdeme samy tak teprve začal mluvit "probíral jsem to s Hermionou ráno. To co jsi mi řekla je poměrně zásadní. Každopádně chci vidět tohle všechno. To co prožíváš" řekl " chceš jít večer na schůzi a na můj trénink?" Zeptala jsem se nechápavě a on přikývl "chce jít i Hermiona "

"Harry tohle je hrozně nebezpečný. Můj otec jde po tobě. Doslova a myslím, že zrovna tebe by si tam všichni všimli hned a Hermiony také "

"Mám neviditelný plášť" připomněl mi " nic to nemění na tom, že je to nebezpečný" vydechla jsem a on mě objal "Emily, chci vidět jak se chová. Chci vidět jaká je schůze "

"Co když se něco pokazí?" Vydechla jsem "nic se nepokazí slibuji ti to" řekl "Harry dávejte si pozor na Nagini, sice se nejvíce drží mého otce, ale občas i se plazí kudy chce"

"Myslíš, že by poznala naší přítomnost?" Zeptal se "Harry je to zvláštní had. Kdo ví co vše dokáže" pousmála jsem se.
"Každopádně na tréninku nebude" řekla jsem a on přikývl "co když ti tam něco udělá?" Zeptal se "tak se teleportujete zpět s Dracem" řekla jsem v klidu a vyšla jsem z našeho úkrytu.

"Řekli jste to Ronovi?" Zeptala jsem se ho. Upřímně z něj jsem měla největší strach. Je fajn , ale co si budeme je to Ron.

"Ne" řekl a já přikývla. "půjdu si na chvíli ještě lehnout. Buďte v sedm tady" pousmála jsem se. On přikývl a políbil mě "Em je to těžký tahle situace, ale miluju tě ano? Prosím nezklam mě" vydechl a pak odešel.