Dcera Voldemorta

42. Kapitola

"Konečně jsi si udělala na nás čas ?" Řekl hnusně Ron , když jsem se k nim posadila.

"Snažím se Rone mít co nejvíce času " řekla jsem naštvaně "asi málo " odsekl

"To určitě " řekla jsem "už určitě patříš k nim co ?" Řekl opět hnusným tónem

"Naprosto nechápu o čem sakra mluvíš " řekla jsem nechápavě i když jsem něco málo tušila.

"Patříš ke smrtijedům ! Však je to jasný ! " vykřikl "Rone uklidni se " řekl Harry "Harry chápu , že jsi se do ní zabouchl , ale však se na ní koukni ! Je jasná !"

"Proč si to myslíš Rone ?" Zeptala jsem se v klidu "proč ? Protože se bavíš s Malfoyem a jsi věcně unavená ! Je jasný že k nim patříš " řekl rozhodně .

"Rone nemyslím si , že by byla zrovna Em smrtijedka" poznanemal opět Harry .

"Tak proč furt nosíš dlouhé rukávy ? Hm?" Řekl

"Proč ? Protože je období kdy je celkem zima nečekaně a habit má dlouhý rukávy sám o sobě "

"Tak nám ukaž předloktí " řekl nesmlouvavě , Hermiona se vyděšeně podívala , ona jediná z nich ví pravdu , ale neví o kouzlu které na něj používán .

"Fajn pokud pak budeš spokojenej " řekla jsem v klidu a vzala rukáv a vytáhla ho nahoru . On se ihned podíval "tak druhej " řekl a já ho poslechla . Bavil mě jeho nechápavý pohled .

"Tak ? Spokojený ?" Ušklíbla jsem se "myslím že by jsi se měl omluvit Rone " poznamenal Harry . "Jo promiň Em " řekl spíše pro sebe , ale objal mě . "V pohodě " pousmála jsem se .

"Budete zde na Vánoce nebo pojedete domů? " zeptala se zničeho nic Hermiona . "S Harrym asi pojedeme do doupěte co vy ?" Zeptal se Ron a cpal se . "Pojedu za rodiči " řekla a všichni se na mě podívaly "asi zde zůstanu " řekla jsem jen . Nevím nedokážu si představit slavení Vánoc s otcem . Co bych mu dala k Vánocům ? On by si možná tak přál pod stromeček Harryho .

"Jestli chceš tak můžeš s námi do doupěte " usmál se Ron vlídně . "V pohodě ještě se musím učit a dodělat spousty věci , každopádně co famfrpál?" Zeptala jsem se , jemu i Harrymu se rozzářily oči a nadšeně začaly mluvit o tom , že mají určitě šanci v příštím zápase .

"Kde máš znamení ?" Zeptala se mě Hermiona , když jsme spolu kráčely po chodbách hradu . "Zamaskovaný bylo by to riskantní si tady s tím chodit " pousmála jsem se , ona přikývla .

"Jak dlouho to plánuješ před Harrym a Ronem skrývat ?" Zeptala se zvědavě "Hermi víš moc dobře, že nevím je to těžký " povzdechla jsem si

"Já vím ale - " chtěla doříct , ale já ji vyrušila "tím bych přišla o oba Hermiono víš to moc dobře navíc Ron by byl schopný to všude rozkecat "

"Já vím , ale stejně jsme parta už přes šest let . Nemáme mít mezi sebou tajemství " povzdechla si "tohle je něco za co by mě odsoudily nejen oni , ale všichni . Maximálně zmijozel by byl v pohodě , protože ty se k otci nejvíce naklaní"

"Co ty a Harry ?" Usmála se najednou a drnkla lehce do mě . Já se začervenala "Ehm nic co by ?" Zeptala jsem se dívajíc se na podlahu . Tuhle otázku jsem opravdu nečekala . Kdo by jí čekal ?

"Miluje tě a ty se na něj taky dost culíš " poznamenala "to ano ,ale taky oba máme jiný život z části . On se večer schází s Brumbálem a já večer trénuju pod vedením otce "

"Na jaký straně budeš ve válce ? " zeptala se a tím změnila téma , ale snad ještě v horší "Herm upřímně já nevím . Přemýšlím o tom každý den , ale je to težké . Nedovedu si ani predtavit že bych přišla o otce či o Harryho " vydechla jsem těžce . "Chápu " řekla jen.

Po večeři jsem zamířila ke schodišti , abych se dostala na kolej . "Emily počkej !"Vykřikl Harry a dohnal mě . "Co se děje ?" Zeptala jsem se.

"Od tý doby co jsme si to řekly , tak od tý doby jsme spolu nemluvily . Jen jsi utekla " povzdechl si .

"Harry tohle by jsme neměli úplně asi řešit tady " poznamenala jsem "jo ale kde jinde? Už mě nebaví dělat jako že nic a ještě k tomu před našemi přáteli " řekl sklesle . "Pojď na astronomku " navrhla jsem "dobře ale za chvíli bude večerka "

"Copak samotný Potter se bojí školního trestu ?" Popíchla jsem ho "Samotný Potter se momentálně maximálně jen bojí ,že ho dívka jeho srdce pošle k šípku a taky se bojí toho co bude a co se stane až začne válka " pousmál se . Chytila jsem ho za ruku a pohlédla mu do očí "Harry vše bude v pořádku ano? A dívka jeho srdce ho k šípku nepošle , to by udělala chybu " usmála jsem se a šli jsme spolu na astronomku. Miluju tam ten výhled .

"Budeš moje přítelkyně ?" Zeptal se mě na astronomce . V ten moment jsem logicky neuvažovala a přikyvovala a vrhla se mu na rty .