Dcera Voldemorta

Prolog

Ahoj tady je můj nový příběh, snad se bude líbit :)

Pohled Amandy (máma Emily neboli hlavní postavy :)):

Sedím na mole u vody a asi jsem  příliš  zamyšlená, jelikož mě vyruší pro mě až moc známí hlas.

"Ahoj Am co tady děláš sama?" zeptal se mě můj nejlepší kamarád. "Ahoj ,Tome jenom jsem seděla a přemýšlela jsem" řekla jsem s lehkým úsměvem . "Aha,a nad čím?" zeptal se a posadil se ke mě. "Naprosto nad vším, například o tom ,co bude až nebudeme chodit do Bradavic" odpověděla jsem a sklopila pohled.
"Am ty víš co bude se mnou, a jestli chceš můžeš se přidat ke mě,a rozhodně ne jako služka nebo tak něco, ale jako má nejlepší kamarádka" řekl a já jsem se mu podívala do jeho nádherných očí. "Ano, děkuji ti za nabídku, ale víš že bych nezabila ani mouchu natož člověka" řekla jsem smutně, a celou dobu jsem se na něj koukala. "Já vím" řekl a objal mě kolem zad. "Ale slib mi za každou cenu jednu věc" vyhrkla jsem zničeho nic v našem objetí. "A co?" řekl, a odtáhl se ode mě, a podíval se mi do očí. "Ať se stane v budoucnu cokoliv, tak na mě nezapomeneš, a nezapomeneš na naše přátelství" řekla jsem tiše. "Am ty moc dobře víš ,že na naše přátelství se nedá zapomenout i kdybych chtěl ,tak to nejde" řekl, a usmál se na mě,a já sem mu úsměv opětovala. "To snad nejde" řekla jsem, a poté jsem vstala vyběhla jsem, a doufala jsem že za mnou také poběží, a naštěstí běžel.

"Jo ty takhle!" zakřičel z dálky za mnou. "Jo já takhle!" Křikla jsem a vyplázla jsem v běhu na něj jazyk samozřejmě ,abych ho provokovala. Běžela jsem směrem hrad, lidé mi raději sami uhýbali, za což jsem ráda. Vím, že Tom běží celou dobu za mnou. Vyběhla schody a že jich nebilo zrovna málo a rovnou jsem běžela do pokoje nejvyšší potřeby. Myslela jsem na nějaké pohodové místo, kde budeme mít s Tomem klid a během sekundy se mi objevily dveře, do kterých jsem vešla, a opravdu jsem se objevila v nádherné místnosti. Byla tady knihovnička, dvě sedačky stoleček okno a závěs, plus ještě nějaké věci, ale jich jsem si nevšímala. Posadila jsem se na černou, koženou sedačku, a čekala jsem na Toma, který přiběhl chvilku po mě.

"Tak tady jsi" řekl a zákeřně se usmál hodně lidí by se bálo, ale já ne, vím ,že mi nic neudělá. Přešel ke mě a v klidu se usadil vedle mě, ale potom se na mě otočil na mě, a začal mě neskutečně moc lechtat. Já jsem se začala svíjet a křičet a pochopitelně i smát. Nakonec jsem ležela na sedačce a Tom seděl na mě a lochtal mě. Naštěstí skončil celkem brzy, ale pořád na mě seděl a dívali jsme se do očí. Má je krásné. Poté se , ale sklonil a dal mi pusu na tu mou. Já jsem ho chytla za hlavu, a prohloubila jsem náš polibek. Vím že by jsme to neměli dělat, ale je to příjemný pocti, a navíc ho poslední rok z celého srdce miluji. Po chvilce se odtáhl "Amando sice jsem ti to tajil už nějakou dobu, ale opravdu tě miluju, nechceš se mnou chodit?" zeptal se nervózně. Já jsem chviličku nebila schopná slova, ale po chvilce jsem promluvila. "Ano Tomy ,budu s tebou chodit" řekla jsem, a na znamení souhlasu jsem ho políbila na rty. Pak se Tom posadil na sedačku, a mě posadil do jeho klína. V moment, kdy jsem seděla u něj v klíně , tak mě začal dravě líbat, a pomalu mě svlékal najednou jsem byla bez oblečení. A pak jsme to dokončily tak jak jsem nikdy nečekala, měli jsme spolu sex, který byl úžasný.

Poté jsme se oblékli, a usmívali jsme se oba jak dementi, ale co se dá dělat. "Doprovodím tě na kolej" řekl a já jsem pouze přikývla. Stejně je to zvláštní, jsem jediný člověk na kterém mu záleží, a na jednu stranu jsem za to ráda. Dokonce jsme oba z jiné koleje. On je ze Zmijozelu, a já jsem z Nebelvíru, a to tyto dvě koleje jsou známé v tom, že se nenávidí, a podívejte se na mě a na Toma. My do těch kolejí patříme a jsme spolu, nehádáme se a nic jsme si nic neudělali. Šli jsme ruka v ruce, a já jsem měla položenou svojí hlavu na jeho rameni .Hodně lidí na nás pohrdavě koukalo, tedy především Zmijozelský holky mě vraždily pohledem, ale já jsem je úspěšně ignorovala. A ještě před těmi blbkami mě Tom chytl za bok a dal mi pusu do vlasů. Já jsem se usmála, a ty pohledek těch Zmijozelaček byli k nezaplacení. No jo každá sranda někdy končí, po cestě jsme už nikoho nepotkali, ale to je mi jedno. U obrazu Buclaté dámy jsme se zastavily, a chtěli jsme se rozloučit po našem , ale Buclatá dáma je prostě stará známá drbna. " Ahoj Amando, a Tome" řekla, a chtěla zas vyzvídat ale já jsem jí přerušila. "Tak já jdu Tomy, tak zítra" řekla jsem ospale, a dala jsem mu pusu na rty, a poté jsem řekla heslo, a vešla jsem dovnitř. Ihned se na mě všichni ve společence otočily, a podívali se na mě. Já jsem se na ně taky podívala, ale potom jsem zamířila do svého pokoje. No do svého pokoje, ještě jsou tady ubytované dvě moje nejlepší kamarádky,jsme jak všechny sestry. Ale teď jsem ráda že nikdo není v pokoji, už jenom proto, že budu mít pokoj sama pro sebe a s pokojem i koupelnu. Ihned jsem přešla k mé skříni, která byla umístěná vedle mé postele. Vyndala jsem ze skříně čisté pyžamo a i ručník, vzala jsem to, a zamířila jsem do koupelny.
Zamkla jsem dveře, a vysvlékla jsem se z mého dosavadního oblečení potom jsem se vysprchovala, a utřela do ručníku. Oblékla jsem se do pyžama, který tvoří kraťasy a tílko. Ještě jsem si pomocí kouzla zapletla vlasy do dvou copů, a když jsem byla sama se sebou spokojená, tak jsem odešla z koupelny. Těšila jsem se, že půjdu už spát, ale holky už na mě čekali. Posadila jsem se na svojí postel do tureckého sedu, a jak jsem čekala holky se ihned posadily kolem mě. "Tak povídej" řekla Angelina "A co?" zeptala jsem se jak blbá. "Ale prosím tě, prý tě viděli zmijozelačky s Tomem a prý tě objímal okolo pasu, a dal ti pusu" řekla pro změnu Camila. "No jo, prostě jsme se dneska s Tomem dali dohromady" řekla jsem naprosto v klidu. "Jé konečně jste spolu" křikla Angelina a holky mě objaly, takže jsme měli společné objetí. Ještě jsme si povídali, ale po hodině jsem šla spát, a holky též.

*O MĚSÍC POZDĚJI*

S Tomem nám to naprosto klape, a už mi i nabídl jestli se přeci jenom nechci k němu přidat, a že mě nebude nutit vidět nějakou smrt nebo někoho nebudu muset zabít přímo já, za což jsem velmi ráda. Ale poslední dobou je mi špatně, hned po ránu většinou zvracím a řekla bych, že jsem i lehce přibrala.

Byla jsem s holkami v pokoji, tak jsem se rozhodla jim to říci. "Holky?" řekla jsem, a ony se na mě otočily, a poté si sedli ke mě. "Copak se děje?" zeptala se Camila jemně . "No, už nějakou dob zvracím, přijde mi že jsem přibrala a tak nevím co mám dělat" řekla jsem jim smutně. Chvilku bylo ticho, ale pak Angelina řekla "A hele nemůžeš být těhotná?" já jsem se zarazila. "A jo to taky mohou být příznaky, nemá někdo z vás těhotenský test?" zeptala jsem se jich. "Jo mám pro jistotu" řekla Camila a přešla ke své skříni, chvíli se tam přehrabovala, ale alespoň našla tu krabičku ve které je test. "Tady" řekla a podala mi test "Jo díky, hned jsem tu" řekla jsem , a vstala jsem a i s testem jsem odešla na záchod. Ani jsem se nezamykala, a přečetla jsem si návod. A díky němu jsem splnila všechny pokyny na papíru. Poté jsem test položila na skříňku, a já jsem si nervózně sedla na dlaždičky, které jenom trochu studily. Vytáhla jsem z kapsy hůlku, a vyvolala jsem svého patrona, no jo nějak jsem se musela zabavit. Když uběhlo deset minut, tak jsem si pomocí hůlky přivolala test a podívala se na něj. To co jsem tam viděla bylo v tuto chvíli šílené, ano byla jsem těhotná! Ve vteřině už jsem brečela, a díky vzlykům se třáslo i mé tělo. Najednou se otevřeli dveře, a já jsem na sobě cítila doteky a objetí mých dvou kamarádek. "Tak co?" zeptala se Angelina "Jjjsem těhotná"odpověděla jsem, a dál jsem brečela. "To bude dobrý" řekla pohladila mě Camila. "No to teda nebude, co mám asi tak říci Tomovi? A navíc moc dobře víte co plánuje po škole, a najednou mu to budu chtít pokazit dítětem" řekla jsem v pláči. "Já vím, ale on tě miluje, a nic ti neudělá, a navíc by to měl alespoň vědět" řekla Camila opatrně . No jo, ona a její moudra. "Cami, já vím ale nechci mu pokazit jeho plány" řekla jsem , a poté jsem vstala. Pomocí kouzla jsem zničila test, a pak jsem odešla pryč. Nemám na nic náladu, tak jsem zamířila do sovince, kam nikdo nehodí. Tam jsem hodně o všem přemýšlela, ale nakonec jsem se rozhodla že mu nic o dítěti neřeknu. Pro jeho vlastní dobro.

*Ve vlaku z Bradavic*

Nikdo nic nezjistil, tedy díky jednomu kouzlu, které funguje na to, aby nikdo nepoznal mé břicho. No každopádně sedím v kupé ve kterém jsem jenom s Tomem. Chtěli si k nám přisednout nějaký jeho kamarádi, ale on je vyhnal. Seděla jsem opřená o jeho hrudník na jeho klíně. "Opravdu ještě musíš vše vysvětlit rodičům a pak jim pomoci?" zeptal se mě, a ano toto byla jediná má výmluva, jinak by časem zjistil to o tom dítěti. "Tome bohužel ano, ale určitě si budeme psát" řekla jsem a usmála jsem se na něj. "No to doufám a až mě budeš   hledat, tak budu v Godrikově dole v jednom baráku a kdyby něco ,tak napiš , ale můžeš mě kontaktovat pouze přes Luciuse" řekl mi. "Jo dobře" odpověděla jsem mu, a poté jsem mu dala pusu na pusu." Miluji tě" řekl mi když jsme ukončily náš polibek. "Já tebe také" jsem řekla, ale to už jsme byli na nástupišti. Vstali jsme, a pomocí kouzla jsem vzala svůj kufr, a to samí udělal i Tom. Naše kufry pluly za námi, a my jsme šli vedle sebe. Procházíme tudy naposled v našem životě, ale mě to tak ani nepřijde. Vylezly jsme ven, kde byla hromada rodičů,dětí a dalších doprovodů. Pro mě měl přijet brácha, který má auto a doveze mě domů což je na jednu stranu je dobře, protože na teleportování nemám vůbec náladu. Pak jsem ho ,ale uviděla v celé své kráse, zamávala jsem na něj, a on se zářivě usmál a došel k nám. Objal mě, a já jsem mu objetí opětovala, ale teprve teď mi došlo že se ještě neznají s Tomem. Proto jsem se odtáhla a začala jsem je seznamovat "Tome tohle je můj brácha" řekla jsem jednoduše. "Ahoj" řekli oba a podali si ruce. "Hale ségro měli by jsme jít, jinak se máma zblázní a bude zas volat" řekl. "Jo dobře" odpověděla jsem, a poté jsem se otočila k Tomovi.

Nejhorší je, že ho vidím naposled v mém životě, ale on to neví nikdo to neví. Objala jsem ho, a už jsem ho nikdy nechtěla opustit, ale mám smůlu. Ještě jsem mu dala dlouhou pusu, a bylo mi jedno že je tady tolik lidí. "Brzy se uvidíme" řekl s jeho nádherným úsměvem Tom. "Ano já vím" řekla jsem, a naposled jsem ho objala. "Ahoj" řekla jsem a on taky řekl ahoj. A my jsme s bráchou odešli, sice jsem opravdu jela k rodičům, ale pouze na dva dny, pak jsem se přestěhovala do centra Londýna, a našla jsem si práci a žiju jako mudla.