Dcera Voldemorta

37. Kapitola

"Opravdu se mi nechce na schůzi . Zítra máme školu zas budu celá nevyspalá " postěžovala jsem si Dracovi. Míříme akorát přes pozemky od hradu za  Severusem do zakázaného lesa .

"Konečně už jsem se bál , že mě nepoctíte vaší společností " řekl sarkasticky Severus. Já se jen ušklíbla a chytila se ho. Přemístily jsme se do vstupní haly .

"Draco" řekla Narcisa a šla přivítat svého jediného syna . Já zamířila rovnou do síně a nasadila ledovou masku . Smrtijedi mě znají trochu jinak než mě znají všichni . Nemůžu před nimi vypadat jako slaboch .

Narovnaná s pohledem upřená na mé rodiče jsem šla  k nim a posadila se po boku otce . Já seděla na jedné straně a máma na druhé . Otec seděl mezi námi . Draco s Narcisou usedli na svá místa a můj otec se spokojeně usmál dá-li se tomu říct úsměv tedy . Byly tu všichni smrtijedi to bylo fajn .

Začal všem říkat pokyny ohledně nějaký akce já to nevnímala a myšlenkami byla stále u včerejšího polibku s Harrym. Bylo to něco neskutečného.

"Tak ? Emily ?!" Zavrčel můj otec a já se rychle na něj podívala . Všichni smrtijedi vypadaly celkem vystrašeně asi se bály , že by je mohl postihnout hned Pana zla vzhledem k tomu , že své dceři by neublížil .

"Promiň otče, co jsi říkal ?" Zeptala jsem se "jestli jsi to vyřešila s Potterem a Weaslem" řekla moje mamka . Otec jí spražil pohledem . "Máš štěstí že jsi moje dcera jinak by jsi tady už nebyla minimálně by jsi se teď svíjela v bolesti kletby Cruciatus"  ozval se hlas mého otce v hlavě . Vyděšeně jsem se na něj podívala . Nebylo nic příjemného , když mi takhle lezl do hlavy .

"Harrymu jsem to řekla . Včera . S Ronem jsem ještě nestihla mluvit " řekla jsem popravdě . "Tak mu to řekni do příští schůze . Ta bude ve středu " řekl .

"Pro dnešek je to konec ! Zítra buďte připravený na útok v té vesnici ať ukážeme , že Lord Voldemort je opět v plné sile s jeho věrnými spojenci !" Křikl na ostatní . Oni přikyvovaly a pak postupně mizely v černém dýmu. On se spokojeně zašklebil . Nakonec z těch všech lidi jsem tu zůstala pouze já , otec , mamka , Draco , jeho rodiče a Severus .

Najednou se mě dotkl ten zatracenej had , vykřikla jsem s vyskočila na stůl. "A tohle je prosím má dcera" poznamenal suše otec . "Nemůžu za to , že mě Nagini vystrašila !" Vykřikla jsem na svou obranu a viděla jsem že Draco se dost přemáhá , aby se nezačal smát .

"Rozumíš hadí řeči?" Zeptal se otec , když něco řekl Nagini tím jazykem a já je pozorovala . "Ano" odpověděla jsem stručně .

"To je dobře . Jsem rád , že to umí moje dcera " řekl spokojeně "to ale nemění nic na tom , že se bojíš někoho kdo ti neublíží!"

Já se nechtěla s otcem dohadovat a slezla jsem ze stolu . "Asi by jsme měli jít za pár hodin začíná škola otče" řekla jsem v klidu . "Nepotřebuješ školu stačí kdyby jsi trénovala . Učil bych tě " řekl a moje máma se na něj podívala .

"To nepřipadá v úvahu . Bude chodit do Bradavic " řekla vážně a šla ke mě "Mohla by z ní být lepší kouzelnice pod mým vedením . Co lepší , skvělá ! Naučil bych jí toho víc než v těch Bradavicích a lektvary by jí sem chodil učit Severus " řekl a šlo vidět , jakoby to plánoval .

"Ne , já chci být v Bradavicích . Mám tam přátelé navíc to tam mám ráda " řekla jsem.

"Můj pane , omlouvám se , že vám do toho vstupuji , ale nemyslím si že by bylo příliš moudré , aby Emily nyní odcházela ze školy . Musí přesvědčit o jejich slovech její přátele . Nemůže jen tak zmizet a pak se ukázat po vašem boku " řekl Severus . Byla jsem ráda , že mě brání.

"Nu dobrá , ale to že tě začnu trénovat myslím vážně . Obden tě sem Severus bude přenášet " řekl rozhodně a pak odešel , máma mě ještě objala a rozloučila se a pak také odešla . Šla jsem k Severusovi a čekaly jsme na Draca . Ten se k nám přidal , chytily jsme se a Severus nás dostal do zakázaného lesa .

"To snad nemůže myslet vážně ! Prej abych se vykašlala na školu ! A ještě obden budu muset trénovat !" Vykřikla jsem , když jsem věděla , že už si můžu křičet . "Myslí to s tebou dobře . Chce aby jsi byla připravená " řekl Severus v klidu a všichni tři jsme šli k hradu .

"Proč bych měla být připravená na co?" Zeptala jsem se s on se na mě koukl pohledem jestli to myslím vážně .

"Myslíš si snad  , že bude tvůj otec chtít , aby jsi u závěrečné bitvy stála po boku Pottera ?" Ušklíbl se a tím změnil pohled .  Bylo mi jasné , že tím naráží i na ten včerejšek . "Nepřemýšlela jsem nad tím " přiznala jsem a myslela to zcela vážně .

"Bude chtít , abych zabíjela nebo používala určitě na lidi Cruciatus že ?" Povzdechla jsem si a myslela na naše tréninky . "Možná " připustil Severus a my šli do hradu .

Druhý den

"Spala jsi vůbec ?" Zeptal se starostlivě Harry , který do mě strčil , když mi opět padala hlava na lektvarech u Severuse .

"Promiň , co jsi říkal ?" Zeptala jsem a zívla si . To neuniklo nikomu a už vůbec ne Severusovi. "Jestli vás unavuje má hodina tak můžete odejít " řekl ledově . Vím že to hraje . Je to jasný . Nemohl by mě nechat jen tak bez povšimnutí .

"Omlouvám se " řekla jsem , on přikývl a pokračoval ve výkladu . "Em opravdu spala jsi ?"

"Popravdě ? Ne ,nemohla jsem usnout " řekla jsem  . Musela jsem mu bohužel lhát , ale je to pochopitelný. Přece jsem mu nemohla říct Harry ,,zlato byla jsem jen na dýchánku se smrtijedy a tím prokletým hadem"

"Nechceš jít dneska se kouknout po dlouhé době do Nebelvíru ? Aspoň na chvíli " navrhl "to bych vám tam možná tak usnula na gauči" uchechtla jsem se.