Dcera Voldemorta

10 kapitola

dneska krátká kapitola příště bude delší :)

Otevřela jsem své oči,  a ihned jsem si vzpomněla že dnes jsou pod stromečkem dárky! Vstala jsem z postele, a ihned jsem šla probudit mamku, je to naše taková tradice no. Vešla jsem do jejího pokoje, a zamířila jsem k mamky posteli. "Mami vstávej" řekla jsem, ona otevřela své oči, a usmála se zářivě na mě usmála. "Dobré ráno" řekla, a s protažením vstala z postele, a společně jsme šli do obýváku, kde se nacházel vánoční stromeček, pod nímž byla obří hromada dárků. Máma si pomocí kouzla vykouzlila kafe, a já jsem všechny dárky začala třídit. Většina dárků byla pro mě, ale máma jich měla taky docela hodně. Když byli všechny dárky dotříděné, tak jsme obě začali vybalovat dárky, a trhat ten vánoční papír. Ve finále jsem dostala od Harryho a od Rona nějaké sladkosti, od Hermiony jsem dostala dvě nové knihy o kouzlení. Od mamky jsem dostala nějaké knihy, nové boty, pamlsky pro Bellu a mnoho dalších věcí. "Tak co líbí se ti ty věci?" zeptala se mě "jo líbí, a to hodně" řekla jsem zcela pravdu. "tak to jsem ráda, jinak taky děkuju za ty dárky" řekla mi máma s úsměvem "nemáš zač" odpověděla jsem.  Ještě jsme se kochaly dárky, a společně s mamkou jsme strávily zbytek dne. Večer jsem si dobalila zbytek svých věcí, a šla jsem spát.

*druhý den*

Vzbudila mě máma, a já jsem po několika minutách vstala z postele. Oblékla jsem se do náhodného oblečení, a s kufrem jsem šla do chodby, kde jsem ho i nechala. Sama bez kufru jsem šla do kuchyně, kde jsem si vzala snídani, a následně jsem se nasnídala. Když jsem šla ke kufru, tak už tam čekala máma, společně jsme vzali můj kufr, a šli jsme k našemu autu. Kufr jsme dali do autového kufru, a já jsem  se posadila na své místo  v autě, a to samé udělala i máma, ještě než vyjela, tak zapnula písničky, a tak jsme společně jeli na nádraží odkud mi jede vlak do Bradavic. Máma si pobrukovala melodii nějaké písničky, kterou právě hrály. Cesta utekla rychle, a my jsme po chvilce stály na nádraží, a s mamkou jsme se rozloučily. Já jsem se posadila na měkkou sedačku, a nade mnou byl můj kufr. Dívala jsem se z okna, a mávala jsem i na mamku, která se mi začala vzdalovat. Po chvilce někdo přišel, a posadil se na sedačku naproti mě. Podívala jsem se na toho člověka, což byla Hermiona, usmály jsme se upřímně na sebe "Ahoj" pozdravily jsme se navzájem.  "Tak co Vánoce?" zeptala se mě Hermiona "Jo dobrý, s mamkou to byli skvělý Vánoce jako vždy, a ty tvoje?" zeptala jsem se jí. "Jo dobrý, akorát přijel  zbytek rodiny, tak nás bylo celkem hodně" řekla Hermiona s povdechnutím. "Aha" odpovím,   dál už Vánoce nerozebíráme. "Už chci být ve škole" řekla jsem "přesně" odpověděla jednoslovně Hermiona.