Dcera Voldemorta

14 kapitola

Emily:

Prázdniny jsem si s mamkou opravdu užila, jsem ráda, že jsem mohla být s ní. Harry se jako jediný vůbec neozval, jinak s Hermionou a Ronem jsem si normálně psala, ani jim Harry nenapsal. Později jsme přišli na to, proč Harry nenapsal mohl za to jeho strýc s tetou kteří ho zavřeli v pokoji. Tak ho tedy Ron s bratry zachránily, a my jsme měli kvůli nákupu sraz na Příčné ulici. "Jdeme?" zeptala jsem se mamky, která přikývla a přemístila nás. Šli jsme nakoupit knihy, a tam jsme i potkaly Weasleyovi "Ahoj" vykřikla jsem a objala jsem jak Rona tak Hermionu "kde je Harry?" zeptala jsem se, když jsem ho nikde neviděla. "No to sami nevíme" řekl Rona a já jsem na něj hodila tázavý pohled. "No tak trochu řekl jinak jméno ulice ve které se nacházíme" řekl Ron, a v tu chvíli přišel Hagrid a vedle něj byl Harry já s Hermionou jsem ho objaly,a přivítaly. "Tak já jdu ve škole ahoj" řekl na nás "ahoj" řekli jsme sborově. Šli jsme dovnitř, a máma mi už nakoupila věci "chceš mít od Lockharta podepsaný ty knihy?" zeptala a já jsem se na něj podívala, toho chlapa s mámou moc nemusíme. "Mami opravdu bez toho přežiju" řekla jsem a s mamkou jsme se zasmály. "Stejně nechápu co na něj ty ženský viděj" řekl Ron a podíval se zhnuseně na něj. "Upřímně taky to nevím,ale ani to nechci vědět" řekla mamka a já se usmála, máma mi podala knihy a šla si povídat s Molly. Stála jsem vedle Hermiony a vedle Harryho a Ron stál taky vedle Harryho. "No ne Harry Potter pojď sem" vykřikl Lockhart, a nějaký fotograf do Harryho strčil aby šel k Lockhartovi. Fotograf je několikrát vyfotil, a Harry dostal podepsaný výtisky zdarma, poté jsme šli k východu, ale cestu nám zaterasil Malfoy a začal mít zas kecy jak na Harryho tak na všechny. Pak tam přišel i jeho otec, který nám tady fakt chyběl. A ten se pro změnu začal navážet do Wealových jakožto že šetří a že nemají ani na nové učebnice. "K sakru tak je nechte není o vaše starost nehledě na to, že nechápu proč řešíte učebnice" vylítla jsem naštvaně. "nebuď drzá Brooksová" procedil mezi zuby "nejsem drzá jsem upřímná, ale upřímnost je očividně dost nepříjemná" řekla jsem, a zkřížila jsem ruce na prsou. V tu chvíli se u mě objevila máma a u Rona a Ginny se objevil jejich otec. "Co se děje?" zeptala se máma "nic, jenom by jsi si Amando měla vychovat dceru" řekl a ušklíbl se. "Jo jenom kvůli upřímnosti" řekla jsem a drze jsem se ušklíbla. "Vrať jí tu učebnici" změnil téma Arthur Weasley, on jí hodil do kotlíku a i se synem povýšeně odešly. Já jsem dala oči v sloup, a raději jsme pokračovaly v nakupování. Pro Bellu jsem nakoupila několik sovích dobrůtek, který úplně zbožňuje. Plus jsme koupily mnoho a mnoho dalších věcí.

/ den odjezdu do Bradavic/

S Hermionou jsme se usadily do volného kupé, a začaly jsme si povídat o prázdninách sice jsme se viděli, ale nepovídaly jsme si o prázdninách když ještě trvaly. "Hele neměli už by u být Harry s Ronem?" řekla jsem po půl hodině, kdy jsme už opustili nádraží. "Taky si říkám,ale třeba nás buď hledají a nebo si sedly sami do kupé" řekla Hermiona a raději jsme se rozpovídaly o nových tématech. Zrovna jsme probíraly povrchní chování když jsme zastavily a byli jsme v Prasinkách. Společně jsme vystouply, venku jsme se rozhlédly, zda někde neuvidíme Harryho s Ronem ale nikde jsme je nezahlédly. Rozešly jsme se ke kočárům a do jednoho z nich jsme se posadily. Kočár se rozjel a jeli jsme před brány hradu v Bradavicích kde byl Snape s Filchem slušně jsme pozdravily, a šli jsme do jídelny. Hermiona se posadila k Nebelvírskému stolu a já ke Zmijozelskému, ale pořád my v hlavě zněla jedna věta, kde ti dva k sakru jsou? Po chvilce přišli prváci které vedla McGonallogová. Přišlo rozzařování a já jsem zpozorněla jedině u Ginny terá je v Nebelvíru což není vůbec překvapivé. Když byla hostina v plném proudu, tak se rozevřely dveře a vešel Snape za nimž šli Harry s Ronem konečně jsou tady, ale budou muset mi to ještě vysvětlit. Po jídle jsem na ně počkala před jídelnou "kluci ksakru kde jste byli?" zeptala jsem se, když se objevily společně s Hermionou a oni nám řekli ten příběh. Já to zkrátím prostě je sloup nepustil na nástupiště, tak letěli v létajím autě Rona otce a nakonec nabouraly do vrby mlátičky, a měli z toho větší průšvih tak co čekat no. "Tak alespoň že jste v pohodě" řekla jsem a Hermiona souhlasila. "Měli by jsme jít, tak zítra ahoj" řekl Harry když už skoro nikdo nebyl v jídelně "dobře ahoj" řekla jsem jim, ještě jsem se s nimi objala a šla jsem na svojí kolej. Šla jsem po schodech do sklepení a řekla jsem heslo, které mi Pansy řekla v jídelně. Obraz mě pustil dovnitř a já jsem sebevědomě šla do společenky a zamířila jsem ke schodům které jsem vyšla a šla jsem do pokoje. Z kufru jsem vytáhla věci, a šla jsem se umýt a pak jsem šla po náročném dni spát.