35. Kapitola / Brumbál

525 25 6
                                    

"Co tvůj otec ? Chce ho pořád zabít ?" Zeptala se Hermiona šeptem a šli jsme po chodbě .

"Koho kdo chce zabít ?" Ozval se za námi hlas Harryho

"Ále znáš to Malfoy už zas plánuje , jak Voldemort zabije všechny kouzelníky s mudlovskou krví " řekla jako by nic Hermiona a mávla nad tím rukou .

"Oh , aha , ale stejně má Voldemort smůlu " řekl a Hermiona souhlasně přikývla .

"Jo to má " pousmála jsem se

"Slečno Brooksová mohl bych si s vámi promluvit ?" Zeptal se mě Brumbál . Lekla jsem se ho . Neviděla a ani jsem ho neslyšela přicházet . Byl jako duch .

"A- ano " vydala jsem ze sebe a podívala se vyděšeně na Hermionu . Bála jsem se , aby nevěděl Brumbál o mém otci a celkově že jsem Smrtijed. Mohl by mě vyloučit a v klidu poslat do Azkabanu a upřímně tam opravdu nechci . Příliš kouzelníků , kteří něco udělali či byli Smrtijedy tam skončilo a pár z nich tam dokonce zešílelo . Nechci tak skončit .

Hermiona po mě hodila povzbuzující pohled.

Poté se Brumbál vydal směrem k jeho kabinetu . Šla jsem celou cestu za ním . Oba jsme byli ticho ani jeden z nás nic neřekl . Proč taky říkat něco tady , když by se to v Bradavicích ihned rozkřiklo , že ? Myslím to vážně . V Bradavicích vědí všichni všechno během chvíle . Je to občas dost otravné , ale někdy se to hodí , ale jen výjimečně .

Brumbál pronesl heslo a my díky tomu mohly po schodech nahoru . Párkrát jsem tu byla proto mě nepřekvapilo to , jak to tu vypadá .

"Emily posaď se " pokynul mi směrem ke křeslu naproti jeho stolu . Posadila jsem se . On se pousmál a posadil se naproti mě .

"Určitě si říkáš proč tu jsi , že ?" Začal a já přikývla na souhlas ačkoliv jsem se bála odpovědi .

"Emily vím kdo jsi . Neuniklo mi to všechno . Chci ti říct , že tady jsi v bezpečí pokud svého otce nechceš poslouchat , nemusíš . Bradavice tě dokáží ochránit . Jsi tu v bezpečí " usmál se .

"Vy - vy mě nevyloučíte , neudáte a nepošlete do Azkabanu ?" Zeptala jsem překvapeně . On se zasmál . Byl to upřímný smích to jsem poznala . "Emily opravdu tě nebudu udávat nemám k tomu důvod . Nikomu jsi neublížila a celkově nic neudělala . " řekl a díval se na mě upřeně .

"Neublížila , ale myslela jsem , že mě pošlete do Azkabanu přeci jen jsem jeho dcera a i napůl Smrtijedka " vydechla jsem .

"Emily nemám to zapotřebí dokud neohrožuješ nikoho na půdě této školy , tak je to v pořádku . Navíc nemůžeš za svůj původ stejně tak jako Draco Malfoy " řekl a já byla z toho všeho furt v šoku . Tohle jsem nečekala . Popravdě jsem se bála , že fakt v tom Azkabanu skončím .

"Moc vám děkuju " pousmála jsem se a on nad tím mávl rukou . "Není za co . Emily kdyby cokoliv můžeš za mnou přijít . Dobře ?" Zeptal se a já přikývla . "Dobře děkuji vám " vydechla jsem . "Teď už můžeš jít měj se " řekl a já se rozloučila a odešla pryč .


"Co po tobě chtěl ?" Zeptala se Hermiona , která čekala na mě . Byla jsem překvapená , ale usmála jsem se . "Řekl mi že tady jsem v bezpečí prý ví kdo je můj otec a ví co jsem " šeptla jsem a ona se vyděšeně podívala . "Nepošle tě do Azkabanu , že ne ?" Vyjekla a já jí zakryla pusu mou rukou , protože mi bylo jasné , že by ještě něco byla schopná říct .

"Ne , nepošle"

Dcera VoldemortaKde žijí příběhy. Začni objevovat