"Co tvůj otec ? Chce ho pořád zabít ?" Zeptala se Hermiona šeptem a šli jsme po chodbě .
"Koho kdo chce zabít ?" Ozval se za námi hlas Harryho
"Ále znáš to Malfoy už zas plánuje , jak Voldemort zabije všechny kouzelníky s mudlovskou krví " řekla jako by nic Hermiona a mávla nad tím rukou .
"Oh , aha , ale stejně má Voldemort smůlu " řekl a Hermiona souhlasně přikývla .
"Jo to má " pousmála jsem se
"Slečno Brooksová mohl bych si s vámi promluvit ?" Zeptal se mě Brumbál . Lekla jsem se ho . Neviděla a ani jsem ho neslyšela přicházet . Byl jako duch .
"A- ano " vydala jsem ze sebe a podívala se vyděšeně na Hermionu . Bála jsem se , aby nevěděl Brumbál o mém otci a celkově že jsem Smrtijed. Mohl by mě vyloučit a v klidu poslat do Azkabanu a upřímně tam opravdu nechci . Příliš kouzelníků , kteří něco udělali či byli Smrtijedy tam skončilo a pár z nich tam dokonce zešílelo . Nechci tak skončit .
Hermiona po mě hodila povzbuzující pohled.
Poté se Brumbál vydal směrem k jeho kabinetu . Šla jsem celou cestu za ním . Oba jsme byli ticho ani jeden z nás nic neřekl . Proč taky říkat něco tady , když by se to v Bradavicích ihned rozkřiklo , že ? Myslím to vážně . V Bradavicích vědí všichni všechno během chvíle . Je to občas dost otravné , ale někdy se to hodí , ale jen výjimečně .
Brumbál pronesl heslo a my díky tomu mohly po schodech nahoru . Párkrát jsem tu byla proto mě nepřekvapilo to , jak to tu vypadá .
"Emily posaď se " pokynul mi směrem ke křeslu naproti jeho stolu . Posadila jsem se . On se pousmál a posadil se naproti mě .
"Určitě si říkáš proč tu jsi , že ?" Začal a já přikývla na souhlas ačkoliv jsem se bála odpovědi .
"Emily vím kdo jsi . Neuniklo mi to všechno . Chci ti říct , že tady jsi v bezpečí pokud svého otce nechceš poslouchat , nemusíš . Bradavice tě dokáží ochránit . Jsi tu v bezpečí " usmál se .
"Vy - vy mě nevyloučíte , neudáte a nepošlete do Azkabanu ?" Zeptala jsem překvapeně . On se zasmál . Byl to upřímný smích to jsem poznala . "Emily opravdu tě nebudu udávat nemám k tomu důvod . Nikomu jsi neublížila a celkově nic neudělala . " řekl a díval se na mě upřeně .
"Neublížila , ale myslela jsem , že mě pošlete do Azkabanu přeci jen jsem jeho dcera a i napůl Smrtijedka " vydechla jsem .
"Emily nemám to zapotřebí dokud neohrožuješ nikoho na půdě této školy , tak je to v pořádku . Navíc nemůžeš za svůj původ stejně tak jako Draco Malfoy " řekl a já byla z toho všeho furt v šoku . Tohle jsem nečekala . Popravdě jsem se bála , že fakt v tom Azkabanu skončím .
"Moc vám děkuju " pousmála jsem se a on nad tím mávl rukou . "Není za co . Emily kdyby cokoliv můžeš za mnou přijít . Dobře ?" Zeptal se a já přikývla . "Dobře děkuji vám " vydechla jsem . "Teď už můžeš jít měj se " řekl a já se rozloučila a odešla pryč .
"Co po tobě chtěl ?" Zeptala se Hermiona , která čekala na mě . Byla jsem překvapená , ale usmála jsem se . "Řekl mi že tady jsem v bezpečí prý ví kdo je můj otec a ví co jsem " šeptla jsem a ona se vyděšeně podívala . "Nepošle tě do Azkabanu , že ne ?" Vyjekla a já jí zakryla pusu mou rukou , protože mi bylo jasné , že by ještě něco byla schopná říct .
"Ne , nepošle"
ČTEŠ
Dcera Voldemorta
FanfictionAhoj, jmenuji se Emily, je mi deset let a brzy mi bude jedenáct. Nejsem jako ostatní děti, připadám si jiná, ale naprosto jiná.... Co kdyby měl lord Voldemort dceru, o které neví ani on sám? Co kdyby se to časem dozvěděl? Tento příběh se bude odehr...