Dcera Voldemorta

30. Kapitola - 2 . Část

"Tohle jsme stejně neměli dělat " vydechla jsem , když jsme už seděli na louce a byli oba potichu .

"Proč ne ? Vždyť je to normální " namítl a objal mě jednou rukou okolo pasu . Upřímně jsem z toho měla smíšené pocity a nevěděla jsem co si o tom myslet .

"Je , ale stejně Harry jsme nejlepší kamarádi ,.." Řekla jsem a podívala se mu do očí . On se usmál  a také se mi podíval do očí .

"No a co Em ? Sakra cítím k tobě něco a chci,  aby jsi to věděla " řekl upřímně a zastrčil mi neposedný pramínek vlasů za ucho .

"Harry j- já nevím co na to říct " vykoktala jsem ze sebe a on přikývl . "Vím , že ne nečekala jsi to. Pamatuj si , že se o tebe postarám i až bude válka s Voldermortem a oba víme , že to příjde . Postarám se , aby se ti nic nestalo " řekl  a já se tam rozbrečela . Nezvládala jsem to . Spíše tuto situaci . Vždyť sakra on se o mě chce postarat , ale při tom mě nic nehrozí ! Já jsem ta , která bude v pořádku na sto procent .

"Copak ?" Zeptal se a objal mě a já v tom objetí se rozbrečela mnohem více . "Nic jen děkuju ti za vše " vydechla jsem a musela se uklidnit . "Není za co ochráním tě to se nemusíš bát " usmál se . "Tak dobře " vydechla jsem a Rozhlédla jsem se "jinak měli by jsme natrhat ty rostliny a jít " .

On přikývl a vstal a pomohl mi na nohy . Pomocí kouzla jsme utrhly květinu co tu byli a šli jsme dál . Harry neustále něco říkal a já odpovídala a zas měla nasazenou tu šťastnou masku , kde jsem dělala jak moc šťastná jsem i když opak byl pravdou . Co mám dělat ? Můj otec jde po Harrym a Harry jde po otcovi . Je to komplikované .

"Tak už máme vše " řekl spokojeně Harry po hodině a díval se na seznam . "To je dobře " řekla jsem a opravdu jsem byla ráda . Těšila jsem se do postele .

"Počkej " šeptl a ukázal směrem , kterým jsme se vydaly a kousek od nás bylo světlo . Světlo z hůlek a šli slyšet hlasy . "Harry pojď tady nemáme co dělat nechci mít problémy " zamumlala jsem a chtěla ho odtáhnout pryč . "Větší než teď ? Em klid nic se nám nestane " řekl a šel blíže . Schoval se za celkem vysoký keř , ale ne zas tak vysoký , aby jsme se nemuseli pokrčit lehce .

Byla jsem překvapená a to hodně , když jsem tam viděla Snapa , Luciuse a ještě jednoho smrtijeda , který měl ovšem masku takže jsem nevěděla kdo to je . Nečekaně .

"Jak jsi je doháje mohl pustit zrovna sem ?" Zavrčel Lucius a propaloval Snapa pohledem . "Co jsem tak asi měl dělat ? Musel jsem je nějak potrestat " ohradil se a zamaskovaný smrtijed se tomu zasmál "jo ale mohly být v hradu a ne zrovna tady . Všichni víme , jak je to tu večer nebezpečný . Pán zla nás zabije když zjistí , že ,-" chtěl pokračovat , ale Snape ho hrubě přerušil "Pán zla se nic nedozví "

"A- ale Severusi on to musí sakra vědět !" Vyjekl a Harry mě chytil za ruku . Bála jsem se toho co přijde a chtěla jsem odtud zmizet . Harry se to nemůže takhle dozvědět . Ne po tom všem  .

"Nemusí vědět , že tady po lese pobíhá jeho -" chtěl doříct větu , ale já naschvál jakoby ztratila rovnováhu a spadla dopředu tudíž k jejich nohám . Harry ihned šel ke mě a pomohl mi na nohy . Oni se na nás upřeně dívali .

"Potter a Brooksová se zřejmě nudí " procedil Snape chladně . Harry mi stiskl ruku za kterou mě chytil "tady máte pane " řekl v klidu a podal mu pytlík s bylinkami a rostlinami od nás .

"Skvěle každopádně za to , že jste šmírovaly strhávám Nebelvíru i Zmijozelu třicet bodů a zítra večer máte další trest . Teď se vraťte do hradu " zavrčel "a Brooksová přijďte zamnou zítra po snídani do kabinetu " řekl směrem ke mě . Já jsem přikývla a Harry mě táhl pryč do hradu .

"Jsi v pořádku ?" Zeptal se a já jsem přikývla  na náznak , že skutečně jsem . "Opravdu ?" Zeptal se jakoby mi nevěřil "ano Harry " uchechtla jsem se "dobře " řekl .

Zbytek cesty jsme mlčeli . Já přemýšlela nad tím vším a Harry zas asi nad něčím jiným .

Došli jsme do hradu ke schodišti  a podívali jsme se na sebe "Nechceš jít spát ke mě ?" Zeptal se Harry a já se na něj překvapeně podívala  . "Harry to nejde" řekla jsem , v rychlosti ho objala a utekla .