41. Kapitola

364 23 0
                                    

"Dneska vypadáš vyspale " poznanemala Hermiona , když jsme mířily do knihovny. "Měla jsem lektvar od Snapea jinak bych už dávno spala " zasmála jsem se.

"Dusí tě otec hodně ?"

"Jo i ne . Dokáže být v dost věcech přesvědčivý " řekla jsem jednoduše "chápu " řekla jen.

"Tady jste " usmál se Harry , který nás dohnal "nemáte úkol k Snapeovi ? " zeptal se "na to jsme ti dobrý co ?" Ušklíbla jsem se "ne to ne spousty úkolu dělám sám , ale včera jsem nestíhal . A viděli jste denního věštce ?"

"Ne , proč?" Zeptala jsem se "byl další útok v čele s Voldemortem . Vyvraždili přes půl vesnice . Tedy převážně jen nečisté kouzelníky "

Já se podívala na Herm a pak na Herryho  "to je hrozný " řekla jsem lehce smutně . "Jo ,mluvil jsem ráno s Brumbálem . Voldemort má rozdělenou duši do několika viteálů, když je zničíme , tak můžeme zničit i jeho " řekl celkem nadšeně . Mě se zamotala hlava a udělalo se mi špatně .

"Jsi v pohodě ?" Zeptal se Harry a podepřel mě "jo , jo jsem " pousmála jsem se a Herm mi věnovala lehce smutný pohled .

Nemohla jsem už přijít o otce . Prostě jednou stačilo ne ? Nebyl tady v době mého dětství a teď tu je . Mám možnost být s ním a mohla bych o něj možná tak přijít .

"J-já půjdu na kolej si odpočinout " řekla jsem rychle a rozešla se pryč . Najednou jsem ucítila palčivou bolest na předloktí . Byla to nehorázná bolest . Bylo mi jasný že něco chce otec . "Emily Notak co se děje ?" Zeptal se Harry a dotkl se mého ramena .

"Nic jsem unavená Harry " řekla jsem a snažila se být silná . Nemohla jsem ukázat bolest , kterou momentálně cítím .

"Pojď si o tom všem promluvit " řekl Harry a usmàl se na mě "Harry nepočká to ? Vážně jsem unavená "

"Miluju tě Emily " řekl najednou a díval se na mě . Byla jsem dost zaskočená "j- já tebe také " řekla jsem bezmyšlenkovitě a políbila ho . "Teď už ale budu muset jít " dodala jsem a v rychlosti šla dolů hledat Draca .

Najednou jsem se rozbrečela . Už jsem nezvládala být ta silná . Sesunula jsem se po stěně na zem a nechala slzám volný průběh a už ani tolik nevnímala bolest .

"Emily pojď " řekl Draco a pomohl mi vstát "co se děje ?" Zeptal se a držel si zápěstí .

"Snape na nás čeká tam co vždy " řekl ještě rychle a v rychlosti jsme vyběhli na pozemky . Naštěstí díky špatnému počasí nikdo venku nebyl . Kdo by tady co dělal .

Vběhli jsme do lesa a zamířily za Severusem . On nic neřekl , chytil nás a následně přemístil . Šli jsme do jídelny , kde bylo snad více smrtijedů než obvykle . Draco zaplul k jeho rodičům a já šla dopředu . Chtěla jsem si sednout , ale na mém místě byla stočená Nagini . Skvělý .

"Vypadni " řekla jsem hadím jazykem , otec se hrdě usmál že jsem ten jazyk použila , máma se tvářila neutrálně a ostatní smrtijedi koukaly překvapeně .

Nagini se na mě podívala a nakonec se odplazila bůhví kam . "Jste tady už předpokládám všichni " řekl otec a začal se schůzi

"Příště se tady ukážete dříve . Nebudu na nikoho čekat a už vůbec ne na dceru , která by zde měla být společně se mnou a s matkou mezi prvními " řekl
, když jsme zde zbyly jen já ,Malfoyovi , máma a Severus . Draco prikyvoval .

"Zdržela jsem nás já " řekla jsem v klidu a otec na mě pohlédl pohledem jestli po mě má vyslat kletbu nebo ne .

"Co jsi měla tak moc důležitého na práci , že jsi zdržovala schůzi ?" Řekl ne příliš nadšeně .

"Měla jsem cestu s kamarádkou do knihovny a pak jsem se bavila s Harrym "

"Pottera ti neschvaluju opovaž si s ním něco mít" zavrčel a Nagini se mi začala plazit blízko nohou . "Ty jsi taky s mamkou , která je Nebelvírka Harry taky chodí do Nebelvíru " namítla jsem .

"On je ten díky kterému jsem tě nepoznal už v tvém dětství . Nemohl jsem tě vychovat díky němu ! Navíc mě a tvou mámu do toho vůbec nepleť ! Potter je nepřítel a víš to moc dobře ! " rozkřikl se . Všichni v místnosti tedy až na mě a mámu z něj měli strach .

"Tvůj nepřítel " řekla jsem jen "dneska budeš mít trénink " oznámil mi.

"fajn ,ale zítra si beru volno " ušklíbla jsem se on jen přikývl .

"Draco jdeš s námi " oznámil mu , on se vyděšeně podíval . Asi to úplně nečekal , ale to ani já .

Trénink byl těžší než obvykle . Otec po nás šlehal kouzlo za kouzlem . Museli jsme se tomu ubránit . Bylo to těžký . Potom před nás vzal nějaký jeho dvě oběti . Měli jsme je zabít. Já to udělala dost rychle . Chtěla jsem to mít co nejrychleji za sebou . Dracovi to trvalo o trochu déle , ale musel to udělat . Nic jiného by mu nezbylo . Po tomhle jsme měli ještě přednášku od něj a nakonec nás Draca otec přemístil do Bradavic .

"Nečekal jsem nikdy že to řeknu , ale miluju Bradavice " poznamenal Draco , když jsme šli do hradu .

"Chápu . Aspoň tady máme klid z části od toho všeho " uchechtla jsem se "já zabil člověka " vydechl najednou . Začal si to všechno uvědomovat .

"Draco klid ano ? Měl to aspoň rychle za sebou , osvobodil jsi ho" řekla jsem a z části měla pravdu .

"Jo já vím . Vím , že by to jednoho dne přišlo " pousmál se a zamířily jsme do sklepení .

Dcera VoldemortaKde žijí příběhy. Začni objevovat