Dcera Voldemorta

49. Kapitola

"Jsi v pohodě ?" Zeptal se Draco . Zítra přijede Harry společně s ostatními z hradu . Těším se na mou partu neříkám že ne , ale bojím se , že mu už dlouho nedokážu lhát . Miluju ho každým dnem víc a vím , že on mě také . Nevím co dělat jsem v hrozně težké situaci ze které není úniku .

"Popravdě ? Ne , ale víš co mě trápí takže to nemusím vysvětlovat " ušklíbla jsem se . "Chápu tě " řekl a zavrtěl se na sedačce . "Proč nemám normální život ?" Zamumlala jsem a dívala se do plamenů krbu . "Tuto otázku si už pokládám několik let " poznamenal .

"Furt ti Potter posílá nějaký dopisy to nedělá nic jiného než jen píše ne ?"

"Těžko říct " zasmála jsem se upřímně .

"Jdeme " řekl hlas Severuse , který se ozval společenskou místností . Kde a kdy se ten tu vzal ?!

"Kam a proč ?" Zeptala jsem se , i když mi bylo jasné , že otec zas hrozně něco nutně potřebuje .

"Rodiče si s vámi chtějí promluvit " řekl a přeměřil si nás pohledem. Já si neochotně stoupla a Draco mě napodobil . Ani jeden z nás z tohohle nebyl nijak nadšený . Nečekaly jsme , že tam dnes zas budeme muset jít .

"Doufám , že je to neodkladný " zamumlala jsem a pomocí kouzla si přivolala mikinu s hábitem . Musela jsem mít skoro vždy hábit . Otec to vyžadoval . Tedy , když jsem tam nespala to mu bylo jinak jedno . Draco si také zavolal hábit .

"Tome ty jsi se vážně zbláznil ! Za tohle tě bude akorát nenávidět !" Uslyšela jsem už za dveřmi do salónku křik mé matky . S Dracem jsem si vyměnila vyděšený pohled a ještě jsme stály za dveřmi . Zajímalo nás co bude dál .

"Amando uklidni se . Dej si třeba skleničku " řekl až moc klidně otec. Kdyby takhle na něj křičel někdo jiný , tak už by se svíjel v bolestech od kletby Cruciatus či už by bylo jedno .

"Víš že nemůžu ! A ty jí tohle nemůžeš udělat !"
"Nemůžu ? Pozdě stalo se ! Navíc je to lepší než , aby byla s Potterem " řekl zhnuseně jméno Harryho . Teď už jsem opravdu nechápala co se děje .

Vešli jsme do salónku , kde seděli naše rodiny . Nečekala jsem , že tam budou i Draca rodiče . Ten to zřejmě také nečekal . Ihned se začal klanět mému otci já jen pozdravila . Tedy pozdravila jsem všechny , ale neklaněla jsem se .

"Posaďte se " vyzval nás otec a ukázal na prázdný gauč . Sedli jsme si tam a koukaly se . Pohledem jsme těkaly z mých rodičů na rodiče Draca .

"Takže co bylo tak moc neodkladný , že jsme sem musely ?" Zeptala jsem se , když mě začala unavovat celá tahle situace .

"Jsi má dcera . Potřebuješ do války mít po boku nějakého muže. Přesněji muže , který bude z čistokrevné rodiny a -" chtěl něco doříct "já nikoho nepotřebuji otče navíc nevím na co narážíš , ale nebude potřeba , aby byl z čistokrevné rodiny "  přerušila jsem ho .

"Potřebuješ a já potřebuju mít jistotu , že budeš v pohodě " řekl "samozřejmě jsi silnější než kdokoliv jiný v tvém věku jsi z velmi dobré rodiny , ale potřebuješ mít někoho po svém boku "

"Koho tím myslíš ? Navíc plnoletá ještě nejsem "

"Vezmeš si Draca jeho rodina s tím souhlasí a vezmete se jakmile to bude možné "

Já snad ani nedýchala . Nechci si vzít Draca . Podívala jsem se na Draca , který se na moment zatvářil dost vyděšeně , ale během vteřiny ten pohled změnil na ledovou masku , kterou uměl velmi dobře .  Ne že bych Draca neměla ráda to ne , ale nemiluju ho a nechci s ním být do konce našeho života .

"To nejde . Nemám nic proti Dracovi , ale nechci s ním být , nechci si ho brát !" Vykřikla jsem "vezmeš si ho " řekl v klidu otec "nevezmu " odsekla jsem .

"Je to tvoje povinnost Emily " zavrčel "nemiluju Draca " řekla jsem a on se uchechtl "láska přijde později " řekl a máma se na něj vraždivě dívala "takže s mámou jsi tehdy byl z principu ?" Řekla jsem s nakrčeným obočím "jistě že ne zamilovaly jsme se tenkrát do sebe a láska přetrvává , ale byla to jiná doba"

"Takže ty jsi měl možnost volby a já ne ?"

"Přesně tak vezmeš si Draca "

"Když odmitnu ?"

"Neodmítej pokud nechceš přijít o své přátele a o svůj domov v Bradavicích . Konec konců to můžeš udělat i pro Pottera " řekl a s těmi slovy odešel .