"Divím se, že tě otec pustil" poznamenal Severus po tom co jsem mu řekla o lektvar a na co ho potřebuji "nechtěl mě pustit. Dneska jsme pět minut na sebe vrhaly kouzla kdybych těch pět minut nedala, tak mě učí on a ty mi děláš tam doučovaní" ušklíbla jsem se
"Jsi se vrátila kvůli čemu?" Řekl a nakrčil obočí "nechci tam být furt. Tréninky jsou každým okamžikem těžší a viděl jsi mě včera. Navíc jsem si furt nevybrala stranu-"
"Tvůj otec počítá s tím, že jsi na jeho" ušklíbl se a podal mi patřičný lektvar "ano, ale na obou koncích stojí lidi co miluju. Na straně otce je on a má matka. Na druhé straně je Harry , Ron a Hermiona"
"Miluješ hodně Pottera?" Položil otázku a já přikývla na náznak souhlasu "ví kdo jsi?" Zeptal se opět "dneska mu to řeknu" odpověděla jsem "nevím jestli takovou informaci vstřebá dobře " řekl a já si povzdechla. "Já vím a nejhorší je, že to bude těžký, ale musím mu to říct" vydechla jsem a on přikývl. Poděkovala jsem za lektvar a šla do mé ložnice. Ve společence to poměrně žilo, ale já šla pryč.
"Kam jdeš?" Zeptala se Pansy co sem přišla v moment, kdy jsem si dávala do tašky přes rameno pár věcí "jdu za Harrym" odpověděla jsem "nevíš kde je Draco?" Zeptala se a já zakroutila hlavou na náznak že ne. Upřímně mi bylo ukradený, kde je.
"Jsi tady brzy" poznamenala jsem a zřejmě ho trochu vylekala "neměl jsem co na práci a Ron říkal že doufá, že večer ho nevzbudíme" zasmál se, sedla jsem si naproti němu. Seděli jsme na kraji a před námi byl úžasný výhled na pozemky Bradavic. Vůbec se mi nechtěla kazit atmosféra, kdy mu řeknu pravdu.
"Chtěla jsi o něčem mluvit?" Vzpomněl si a já zlehka přikývla "Povidej" povzbudil mě, když jsem se neměla stále k tomu, abych mluvila.
"Ještě předtím musím udělat tohle" vydechla jsem a vrhla se na jeho rty, možná je to naposledy co cítím jeho rty na těch svých."To co ti teď řeknu ti možná změní celý pohled na mě a budeš mě odmítat ve své společnosti" začala jsem "Em co se děje?" Vydechl starostlivě a pohladil mě po tváři.
"Začnu od začátku chci, aby jsi to pochopil" začala jsem "jen ještě projistotu" vydechla jsem a udělala pomocí kouzla okolo nás bublinu. Nechci aby nějaký případný člověk, co sem půjde slyšel můj život.
"Od narození jsem měla pouze mamku a z mamky strany její rodinu. Vždy jsem se ptala na otce, ale o tom mi nikdy téměř nic nebylo řečeno. Až těsně před mým prvním odjezdem do Bradavic ano. Musela jsem ohledně něj být zticha, protože to není člověk, kterého by zrovna lidi měli rádi. Když jsem se skamarádila s Hermionou , tebou a Ronem tak jsem to nebrala vůbec nijak, abych vám mohla v budoucnu ublížit. To necítím ani teď tak-" odmlčela jsem se a setřela si slzy "neubližuješ nám" řekl Harry "Harry neřekla jsem vám pravdu, protože jsem se bála kórt když se jedna o tohle všechno. Neřekla jsem ani pravdu ohledně mých častých odjezdů z Bradavic" vydechla jsem "ty mi lžeš celou dobu? Em já tě miluju a pochopím dost věci " řekl zklamaně "já vím. Potřebuji ti říct pravý důvod mých lží, ale bojím se" řekla jsem upřímně. On se na mě podíval s lehkým úsměvem "předem říkám, že chápu jakoukoliv tvou reakci a budu respektovat i když mě pošleš doháje. Nicméně musím ti to říct dříve než bude pozdě" řekla jsem pravdu. Za pár dní už může být situace úplně jiná. "Můj otec je člověk, kterého nesnáší v podstatě celý svět-" chtěla jsem pokračovat "zas tolik přece ne" namítl Harry a já se pousmála "Kéžby" řekla jsem a on se nechápavě podíval "můj otec je Voldemort" šeptla jsem, ale bylo mi jasný, že mě Harry slyšel. On se tvářil zaraženě, ale pak se začal smát. "Emily na chvíli jsem ti věřil" řekl v záchvatu smíchu, musel si sundat na moment brýle a slzy setřít. "Harry ráda bych řekla, že je to vtip, ale je to pravda. Je to můj otec" řekla jsem "cože?! Však to není ani možný?!" Vyjekl najednou, když viděl na mém výrazu, že si legraci nedělám "je to možný Harry. Moje máma byla z Nebelvíru a otec jak víš zmijozel. On měl rád jen jí a v podstatě je to tak i doteď. Nicméně moje máma mu po skončení školy neřekla, že čeká jeho dítě a on se díky tomu změnil když ho opustila a on jí nemohl najít"
ČTEŠ
Dcera Voldemorta
Hayran KurguAhoj, jmenuji se Emily, je mi deset let a brzy mi bude jedenáct. Nejsem jako ostatní děti, připadám si jiná, ale naprosto jiná.... Co kdyby měl lord Voldemort dceru, o které neví ani on sám? Co kdyby se to časem dozvěděl? Tento příběh se bude odehr...