Jakmile jsem setřásla Harryho , tak jsem zamířila pryč ze školy. Přesněji do zakázaného lesa za Severusem . "Už jsem se bál , že nepřijdeš " ušklíbl se Severus , natáhl ke mě ruku a aniž by počkal na mou odpověď nás přemístil do Malfoy Manor .
"Mami " usmála jsem se , když jsem našla alespoň mámu sedět v jednom salónku . Severus mi už předtím řekl , že se pro mě vrátí po mém tréninku s otcem . "Tak mladý Potter jo?" Pousmála se máma. "Otec to všechno viděl že ?" Vydechla jsem ztěžka
"Ano a dost vyvádí . Před chvíli byl s některými smrtijedy vyvraždit pár nečistých kouzelníků "
"Až tak ? " řekla jsem a začínala se bát setkání s otcem . "Ano vždyť víš , že Potter je jeho úhlavní nepřítel . Navíc do toho jsi otce malá holčička . Prostě otec to vše vnímá trochu jinak než já "
"A ty to vnímáš jak ?" Zeptala jsem se zvědavě "popravdě jsem ráda , že jsi šťastná "
"Nevíš kde je otec ? Měl by mě pak trénovat i ,..."
"Naposled byl v jídelně s Nagini " řekla a já se oklepala . Zas ten had .
Zamířila jsem do jídelny , kde skutečně byl otec a mučil tam nějakýho čaroděje . Asi z rodičů mudlů.
"No ne koukejme , kdo si udělal čas na svého otce . Možná ten samý člověk , který si něco začal s nepřítelem !" Křikl naštvaně otec , když ucitil mou pozornost . "Taky tě ráda vidím " řekla jsem a snažila se být aspoň trochu pozitivní .
"Tak ona mě ráda vidí ! " vykřikl otec rozčíleně a nechal na chvíli svou oběť . Otec zamířil ke mě a já stála. Nemohla jsem projevit slabost .
"Zklamala jsi mě " řekl a díval se mi do očí , tohle mi bylo v celku líto . "Harryho znám dlouho . Jsme přátele od prvního dne . Ještě ve vlaku do Bradavic , kdy jsem ani nevěděla do jaké koleje budu patřit " řekla jsem a snažila se znít co nejvíce sebejistě .
"Bylo jasné , že budeš patřit do Zmijozelu . Jsi více po mě než po matce . Ve všem " řekl v klidu . Na něj až moc . "Každopádně uvědom si na čí straně jsi . Jsi na straně své rodiny nebo kluka co přežil ?" Řekl těsně u mého obličeje . "Nebudu si vybírat " řekla jsem v klidu , když se otočil a mířil asi zabít svou oběť .
"Nebudeš si vybírat ? Jednoho dne přijde volba a víš to moc dobře ! Na jakou stranu teď hraješ ? Ví Potter s tím starým bláznem Brumbálem pravdu o tom kdo ve skutečnosti jsi ?!"
"Brumbál to ví . Nemusela jsem mu nic říkat řekl mi to dávno že to ví a že je mu to jasný . Harrymu jsem nic neřekla "
Najednou jsem ucítila prudkou bolest a viděla jsem všechny moje vzpomínky . Jak z dětství , kdy jsem byla ještě dost malá , tak z prvního dne z Bradavic a pak zbytek šťastnějších a byl tam polibek i s Harrym i to jak jsem na něm seděla .
Najednou mi bylo lépe . Pochopila jsem , že otec vystoupil z mé hlavy . Naštěstí.
"Spokojenej?" Zavrčela jsem . Tohle byl hroznej pocit , který se mi nelíbil hlavně , když to všechno viděl . "Jo i ne " ušklíbl se "dodělej to " řekl a kývl na toho člověka . "Ne " odsekla jsem a on se na mě podíval . "Udělej to vím že to v tobě je " řekl "ukonči jeho trápení před dalším mučením "
"To po mě nemůžeš chtít " řekla jsem "Jsi má dcera no ne ? " ušklíbl se "dokážeš být hodná holčička ?"
Potom použil stránku , kterou zná dost lidí a ani si jí neuvědomí u něj . Umí to se slovy až moc dobře . Možná že příliš .
Rozklepaně jsem šla k muži a v ruce svírala hůlku . Zavřela jsem oči a řekla avadu. Poté jsem jakoby se chtěla přesvědčit že jsem to udělala se podívala a uvědomila si to . Nejhorší bylo že jsem nevnímala žádný extra špatný pocit . Prostě nic . Že bych přeci jen byla jako on ?
ČTEŠ
Dcera Voldemorta
FanfictionAhoj, jmenuji se Emily, je mi deset let a brzy mi bude jedenáct. Nejsem jako ostatní děti, připadám si jiná, ale naprosto jiná.... Co kdyby měl lord Voldemort dceru, o které neví ani on sám? Co kdyby se to časem dozvěděl? Tento příběh se bude odehr...