Dcera Voldemorta

59.kapitola

"Zbláznila jsi se? Však je zabije!" Vyjekl potichu Draco. Šli jsme na místo setkání s Harrym a Hermionou "Draco oni by stejně šli" řekla jsem "je to nebezpečný! Však se můžou odhalit"

"Je to nebezpečný " souhlasila jsem "Vy fakt jdete? To tolik nenávidíte své životy?" Ušklíbl se Draco na dvojici co na nás čekala. Harry i Hermiona na sobě měli normální oblečení.

"Celkem máme své životy rádi" řekla Hermiona

"Poslouchejte. Se Snapem máme sraz v lese. Nicméně Draco tam bude do doby než mi skončí trénink. Jestli zas skončím rozlámaná, tak tam možná skončím na dva dny. Pokud ano, tak se přemístíte s Dracem zpět" řekla jsem vážně "nemůžeme tě tam přece nechat" řekl Harry "Harry on mě nezabije a moje máma také ne" řekla jsem v klidu "miluju tě" řekla jsem mu a políbila ho. On polibek prohloubil.

"Pojďte zas tolik času nemáme" řekl Draco, já se ušklíbla ale šla.

"Hermiono dávej prosím pozor na oba ano?" Vydechla jsem, když byl čas, aby na sebe vzaly plášť. "Neboj dám" pousmála se, objala jsem oba a oni se zahalili.

"Konečně jste tady. Už jsem se bál, že opět nepřijdete" řekl Severus "by jsme ti neudělaly už" pousmála jsem se a on nás všechny přenesl. Kdyby jen věděl, že přenesl i další dva studenty.

Klasicky jsme se dostaly do vstupní haly. Šli jsme do jídelny, kde už se to začalo shromažďovat smrtijedy. Na konci stolu ještě nebyl otec, ale byla zde už máma.
Objaly jsme se a já si sedla na své místo. Doufala jsem, že Harry a Hermiona jsou na nějakým dobrým místě, kde se jim nic nemůže stát.

Čekaly jsme asi patnáct minut než se otevřely dveře. Smrtijedi ihned povstaly. Do místnosti vešel otec a za ním se plazila Nagini.
"Dneska mě má dcera překvapila, že dorazila" řekl otec "umím občas překvapit" řekla jsem s úšklebkem. On potom začal ke všem mluvit. Zjišťoval informace, trestal , dával úkoly.
"Nicméně za pár dní bude útok na Bradavice. Nebude to nic vážného, studenty zatím necháme na pokoji. Sesadíme Brumbála z jeho trůnu a to je jediný o co půjde. Plus samozřejmě dáme vědět, že Pán zla je připraven bojovat!"

"P-pane?" Ozval se kloktavě jeden ze smrtijedů "no?"

"Studenty tedy máme vynechat?" Zeptal se

"Ano. A jestli někdo zkřiví mé dceři tam byť jen vlásek, tak asi nemusím říkat co ho bude čekat" řekl vážně.

"Draco nachystal jsi tu skříň?" Přešel k Dracovi. Poznala jsem na něm, jak moc mu tohle není příjemný "ano pane. Je připravena" odpověděl a snažil se být silný "doufám, že jsi o tom nikomu neřekl" řekl a podíval se mu do očí.

"Ne ,pane , to bych si nedovolil" řekl a já se v duchu ušklíbla. Já to řekla poměrně už hodně lidem.

"Emily, ty budeš v ten den hlídat smrtijedy. Budeš tam místo mě" řekl mi otec před všemi. Já na sucho polkla "to přeci nejde. Nemám takový zkušenosti" namítla jsem "ještě si o tom promluvíme " řekl.

"Nicméně drazí smrtijedi. Trénujte zakázané kouzla na mudlovských šmejdech! Ukažte, že zde je místo jen pro vyvolené!-" potom pokračoval v jeho proslovu.

"Příští schůze bude brzy. Teď běžte" řekl jim na konci. Oni postupně začaly mizet "my dva máme teď trénink" poznamenal a já přikývla "dneska bez hůlek . Musíme vyzkoušet pořádně tvou sílu" řekl a když byly všichni pryč, tak přeměnil jídelnu v tréninkovou místnost "buď na ní milý" pousmála se máma, objala mě a pak odešla. Bylo mi jasný, že Hermiona a Harry zde zůstaly. Nagini naštěstí byla pryč.

"Notak braň se!" Zakřičel po několikáté co jsem spadla díky tomu, že jsem se neubránila. Několikrát se mi to povedlo, ale co si budeme bez hůlky je to o dost těžší všechno.
"Snažím se " zamumlala jsem a dalšímu útoku na mě jsem se hezky vyhnula.

"Vidíš že to jde" řekl a já ho trefila kouzlem. Spokojeně jsem se ušklíbla nad tím, že dopadl na zem.

Dneska jsme trénovali dlouhou dobu. Ve finále i s hůlkami. Otec si stál za tím, že musím pořádně trénovat.

"Pro dnešek konec. Řekni pak Severusovi ať tebe a Draca přemístí do Bradavic" řekl. Byla to obrovská úleva zjistit, že můžu zpět už. Bolelo mě celý tělo. "Dobře" přikývla jsem "matka bude asi v salónku s Narcissou" řekl ještě a pak odešel.

"Jsi v pohodě?" Ozva se zamnou hlas Harryho "mohlo to být horší" pousmála jsem se "rozloučím se ještě s mámou a pak můžeme pryč odsud" dodala jsem. Vyšla jsem pryč a doufala, že ti dva mě budou následovat.

"Co trénink?" Usmála se máma "trénovali jsme bez hůlky i s ní" řekla jsem jen "a dobrý? Nedusil tě moc?" Povzdechla si "Zažila jsem už horší tréninky" připustila jsem a ona přikývla.
"Vím, že to s ním není úplně lehký, ale i když ti to nikdy nepřizná, tak se o tebe bojí. Bojí se že ve válce o tebe přijde" řekla otevřeně "je přesvědčen o tom, že vyhraje" poznamenala jsem "to neznamená, že vyhraje a už vůbec to neznamená že tím o tebe nepřijde" řekla "mám tě ráda mami, budu muset jít ať se trochu vyspím" pousmála jsem se "odpočiň si" usmála se a objala mě.

"Můžeme?" Zeptal se Severus. Už na mě čekaly v hale. Ucítila jsem na svém rameni dvě ruce. Bylo mi jasný, že patří Harrymu a Hermioně.
"Můžeme" přikývla jsem a společně jsme se přemístily.

"Jděte napřed" rozkázal nám v lese. Nic jsme neřekli a prostě jsme šli.

"To je tvůj otec furt tak ukecaný?" Zeptala se Hermiona, když si sundaly neviditelný plášť "v podstatě ano" uchechtla jsem se "ale lepší než abych musela mluvit já. Co si budeme párkrat jsem musela už mluvit a nijak mě to extra nebaví" dodala jsem

"Harry? Notak" vydechla jsem v hale jelikož nepromluvil ani slovo  "Em musíme se vyspat ráno si popovídáme stejně máme lektvary spolu" řekl , dal mi rychlou pusu a odešel. Já si povzdechla a společně s Dracem se vydala do sklepení.