Ráno jsem málem zaspala, kdyby nebylo Pansy tak by se to skutečně i stalo. V rychlosti jsem se oblékla a pospíchala do velké síně a tajně doufala, že bude ještě tady nějaký jídlo.
"Opatrně" řekl Ron vedle kterého jsem proběhla, chytil mě za paži a přitáhl zpět "ahoj promiň chci stihnout ještě jídlo" omluvila jsem se a snažila se vyprostit z jeho sevření "přiznej to" pobídl mě a já se nechápavě podívala "co mám přiznat Rone?""Patříš k nim viď?" Řekl a kývnul směrem ke Zmijozelskému stolu "Rone, hned první den jsem byla zařazena do Zmijozelu"
"Takhle to nemyslím " ušklíbl se "a jak?"
"Víš moc dobře o čem je řeč, sleduju tě" vyjel po mě "jsi smrtijed a patříš k nim. Jsi stejná jako oni" dodal a díval se na mě dost naštvaně "Harry to nevidí jelikož tě miluje, ale -" nestihl doříct jelikož se vedle mě objevil Harry společně s Hermionou "Proč Emily takhle držíš?" Zeptal se Harry ne příliš nadšeně "povídali jsme si " zamumlal a pustil mě "o čem?" Pokračoval Harry a přitáhl mě k sobě "o pravdě o ní" řekl Ron a Hermiona se na něj a pak na mě podívala, jemně jsem zatřásla hlavou na náznak že ode mě nic neví "a co jsi zjistil?" Povzdechl si Harry "pokračuju ve svém průzkumu" řekl Ron, věnoval mi poslední pohled a odešel " co říkal?" Vydechla Hermiona "vezmu si jen sebou nějaký jídlo jestli vydržíte. Mám fakt hlad" pousmála jsem se , oni přikývly a počkali na mě. "Si bereš pomalu více jídla než Crabb a Goyle" uchechtl se Draco, když viděl kolik si beru jídla "mám hlad a potřebuji sílu" mrkla jsem na něj a vydala se nazpět za Harrym a Hermionou "co říkal?" Zeptal se Harry a podíval se na mou zásobu jídla "chceš něco?" Zeptala jsem se a on zakroutil hlavou "nejdříve mě chytil a řekl mi ať to přiznám a řeknu, že jsem stejná jako oni a myslel tím zmijozel. Já jsem mu na to řekla, že tam jsem od prvního ročníku, ale to mu nestačilo. Řekl mi že mě pozoruje a že je mu jasný že jsem smrtijedka"'"Počkej a co jsi mu řekla?" Zarazila se v pohybu Hermiona "na to nic přišli jste včas. Ještě řekl, že Harry to nevidí jen skrz to že mě miluje "
"Chceš mu to říct?" Zeptal se Harry "asi bych měla, ale potřebuji k tomu vás dva aby jste tam byli. Když mu ukážu jentak znamení nebo mu povím pravdu, tak uteče a nikdy mi nedá šanci říct vše" vydechla jsem "použijeme pak komnatu nejvyšší potřeby " navrhnul Harry a za námi se objevil Severus "budete si povídat před dveřmi nebo máte v plánu i vejít dovnitř" řekl ledově "jdeme" řekla jsem jen a šli jsme dovnitř.
Severus nás následoval, my se posadili a Harry si sedl vedle mě "co bude s námi?" Šeptl a podíval se mi do očí "Harry miluju tě a nechci o tebe přijít" šeptla jsem a políbila ho. Ještě nebyla oficiálně hodina takže jediný co Severus mohl udělat byl jeho znechucený pohled."Dneska si uděláme těžší lektvar. Ne všichni ho zvládnou, ale ti lepší by neměli mít problém " řekl Severus jakmile přišel správný čas a na tabuli se začal psát postup práce a potřebné ingredience "čtěte pořádně a vnímejte" řekl ještě s neutrálním výrazem a usedl za svůj stůl. Přepsala jsem všechny ingredience na pergamen a poté se vydala pro všechny bylinky.
"Dobrá práce " řekl Snape když jsme s Harrym udělali náš lektvar. "Nebelvír a Zmijozel získávají každý patnáct bodů" řekl a já ucítila ve své hlavě známý tlak, otec se mi snažil dostat do hlavy.
"Em jsi v pohodě?" Zeptal se Harry , dneska to bylo extrémně silný, otec sílí. Držela jsem se za hlavu , skoro nedýchala a bránila se "Pottere teď jí nerušte" zavrčel potichu Severus, vzadu jsem uslyšela výbuch takže pozornost směřovali všichni na zadní lavice. Já měla v klidu možnost se prát.
Po chvíli nastal klid, zhluboka jsem se nadechla a byla jsem vyčerpaná. "Dobrý?" Zeptal se Harry "je silnej" vydechla jsem jen "jak moc?" Zeptal se "hodně, bojím se že tohle teď bude zkoušet furt " řekla jsem, on mě začal hladit po zádech."Konec hodiny!" Křikl Snape, všichni začaly sbírat své věci a utíkat pryč "Zvládneš jít?" Zeptal se Harry "zkoušel se ti dostat do hlavy?" Řekl Severus "Jo" vydechla jsem "on je silnej možná víc než kdy dříve jak je to možný?" Zeptala jsem se "trénuje a je to mocný kouzelník " pokrčil rameny "spíše Potter by měl trénovat více nitroobranu jinak bude stejně vědět vše" řekl "trénuj ho" vyhrkla jsem "za pár dní bude stejně po všem " poznamenal a odešel. "Promluvím s ním o tom ještě " slíbila jsem Harrymu "nemusíš Em zvládneme to" řekl a pohladil mě po tváři, přikývla jsem ale myslela si své.
"Po obědě mu to řekneme?" Pousmála jsem se a držela se po cestě s Harrym za ruku, ještě jsme mohli chvíli jít spolu. "Ano jestli opravdu má nastat přelom, tak to musí vědět " řekl a já věděla že má pravdu.
Na schodišti jsme se rozloučili a já se vydala na svou další hodinu. Měla jsem bylinkářství s schytala jsem dvojici s Pansy , Draco se mi za to vysmál pohledem, zamračila jsem se a měla jsem chuť ho zabít.
"On je hrozně pěknej" řekla mi zamilovaně už po několikáté a dívala se na Draca "Pansy soustřeď se " povzdechla jsem si. Tohle mě nebavilo.
"Proč se mnou Draco nechtěl být ve dvojici?" Zamračila se "jak to mám vědět?" Řekla jsem nezaujatě "neříkej mi že není dokonalý " řekla "Pansy tak mu to běž říct nebo nevím co si s ním běž dělat, ale mě to je jedno. Je to můj kamarád, ale tím to u mě hasne. Jestli se ti líbí tak moc tak běž za ním" vyjela jsem naštvaně, všechny pohledy byly stočené na nás.
"Emily nevytvářej dramata" zamumlala a já byla v ten moment vytočená "však co? Mluvíš o něm už dlouho tak něco dělej nebo si s ním o tom promluv""Tobě se to poví ty vztah máš" řekla a já se ušklíbla "taky jsem ho ale nevytvořila z toho, že bych o Harrym jen básnila"
"Dívky uklidněte se" zakročila razantně profesorka, omluvili jsme se a pak jsme v tichosti pokračovali v práci. Teď se konečně přidala i Pansy.
"Co se dělo?" Zeptala se blonďatá hlava vedle mě.
"Jsi nemusel kvůli mě běžet" poznamenala jsem "tak co?" Zopakoval "Pansy zas nic nedělala a jen o tobě mluvila" pokrčila jsem rameny "otec se mi snažil dostat na lektvarech do hlavy " řekla jsem zničeno nic "už zase? A ubránila jsi se?" Zeptal se "ano ale bylo to těžší než kdy dříve. On sílí""Musíme být připraveni " zamumlal Draco "na jaký straně budeš stát?" Zeptala jsem se ho "Emily i když půjdeme po boku Pottera do války, tak víš co nás na konci čeká? Jediný co tak Azkaban" řekl a zastavil se "nečeká musi být i jiný způsob " vydechla jsem a stála naproti němu "jsme na Voldemorta straně. Oba máme znamení , zabíjeli jsme , použili jsme kletby a víme o všem. Za pár dní už třeba žádný Bradavice ani nebudou díky nám " řekl a pak odešel.
ČTEŠ
Dcera Voldemorta
FanfictionAhoj, jmenuji se Emily, je mi deset let a brzy mi bude jedenáct. Nejsem jako ostatní děti, připadám si jiná, ale naprosto jiná.... Co kdyby měl lord Voldemort dceru, o které neví ani on sám? Co kdyby se to časem dozvěděl? Tento příběh se bude odehr...