32. Kapitola

515 31 0
                                        

Ráno jsem se probudila a upřímně se mi vstávat nechtělo . Ne po tom trestu v noci . Upřímně jsem ani moc nechtěla vidět Harryho , protože jsem se bála toho,  jak se bude chovat . Přeci jen člověk nikdy neví .

"Vstavej Em " řekla nadšeně má spolubydlící . Zavrčela jsem na ní , aby byla laskavě ticho . Jo byla jsem protivná , ale hold nedostatek spánku je nedostatek spánku .

Po tak pěti minutách jsem vstala . Neochotně , ale vstala a i to se počítá no ne ? Provedla jsem klasickou ranní hygienu , převlékla se a šla na snídani . Chtěla jsem vejít , ale narazila jsem do mužské hrudi , lekla jsem se a odtáhla jsem se od toho člověka . Překvapilo mě , že ten někdo byl právě Draco . "Dávej pozor " ušklíbl se "já nejsem ta co by si měla dávat pozor " řekla jsem  a obešla ho . Neměla jsem dnes na nic náladu .

"Em pojď k nám " Křikla Hermiona , otočila jsem se k nebelvírskému stolu a neochotně se tam vydala . Musela jsem se posadit vedle Harryho , jelikož Ron seděl vedle Hermiony . Pozdravila jsem je a pak začala jíst .

"Jdeš  za  tím Snapem ?" Zeptal se Harry zvědavě "překvapivě jo " zamumlala jsem a dala oči v sloup . On si povzdechl , ale nijak to neřešil .

"Máme jako první hodinu  obranu proti černé magii " prolomila ticho Hermiona co se tvářila nějak nadšeně. "Uklidni se je to za patnáct minut " zamumlal Ron a ona mu dala pohlavek. "Jsem v klidu Ronalde " zavrčela a já se ušklíbla a dál jedla . "Nemlať mě Hermiono!" Vyjekl a já se začala smát . Chovali se hůře než děti .

"Jdeme ?" Zeptala se nedočkavě Hermiona , když jsme dojedli . Všichni mlčky přikývly , vzaly si věci a vyšly ven . "Uvidíme se na obědě" řekla jsem , jelikož jsme dnes neměli žádné společné hodiny . "Dobře , zatím " usmála se Hermiona , kluci se semnou také rozloučili a já šla dolů do sklepení .

Došla jsem před dveře kabinetu Snapa . Bez přemýšlení jsem zaklepala a jakmile jsem uslyšela výzvu , že mám vstoupit , tak jsem zatáhla za kliku a vešla dovnitř .

"Konečně . Už jsem se bál , že jsi zapomněla , kde mám kabinet " řekl ironicky a já ho probodla kabinet a šla se posadit na křeslo . "Co jsem udělala , že ,-" chtěla jsem pokračovat , ale on mě přerušil "co slyšel Potter? A proč jste sakra poslouchaly ?" Zavrčel

"Nic neslyšel . Spíše nic extra důležitého a Harry vás slyšel a šel blíže já šla za ním . Jakmile jsem slyšela , že by jste mluvily o něčem více důležitém jsem raději spadla na zem a dělala , že to byl omyl " vysvětlila jsem mu a on přikývl .

"Dobře jinak přeji si , aby se tohle tvůj otec nedozvěděl . Upřímně myslím , že by nebylo dobré , aby věděl o tom , že jsem tebe ve společnosti Pottera pustil samotné do zakázaného lesa " řekl vážně a já přikývla .

"Jinak tvůj otec tě chce vidět co nejdříve " promluvil po té co se podíval na hodiny , aby zkontroloval čas .

" aha a kdy za ním mám jít ? Přeci jen dnes je úterý a -"

"Brumbálovi napsala tvá matka . Omluvila tě z dneška . Lucius na tebe bude čekat na stejném místě , jako vždy " řekl a pak mě vyhodil . Zamumlala jsem něco na jeho vyhození mé osoby a neochotně jsem se vydala do mého pokoje , kam jsem si dala své věci , upravila se a šla pryč .

Dcera VoldemortaKde žijí příběhy. Začni objevovat