Dcera Voldemorta

23 kapitola

Po tom co mi to Draco řekl jsme byli oba zticha a jen jsme ob čekaly na to co máme dělat. "Ty máš znamení zla?" zeptal se mě Draco tiše " Ne, a ani ho mít nebudu" řekla jsem v klidu. "Počkej když jsi tady a nebudeš mít znamení tak přežiješ?" zeptal se mě zděšeně "Normálně " ušklíbla jsem se  a vyšel ven můj otec. Draco se hned začal uklánět a naznačil mi abych to taky udělala, ale já se na to vykašlala. "Emily chci si teď promluvit s tebou Dracem  a Luciusem dohromady" řekl a já nechápavě přikývla. Otec se rozešel do pracovny kde stál v pozoru Lucius a všichni jsme vešli do pracovny. Sedla jsem si do křesla otec za stůl a Lucius s Dracem stáli. "Sedněte si" rozkázal jim a oni ho ihned poslechly. "Dobře vás zajímá   proč jste tu všichni tři" začal otec "Draco pokud vím, tak chodíš s Emily do Zmijozelu a jste ve stejném ročníku že?" zeptal se "Ano máte pravdu pane" vydechl nervózně "dobře máš za úkol jí v Bradavicích ochraňovat plus udělat tamten úkol" ušklíbl se otec " Mám námitku nepotřebuju chůvu" křikla jsem,a všichni se na mě podívaly. "Vždyť je to pravda všichni tři na mě koukáte jako kdybych se zbláznila, ale je to pravda dokážu se o sebe postarat sama!" křikla jsem. "Tak se pozná krev" usmál se pyšně otec a Lucius s Dracem po sobě hodily nechápavé pohledy. "Tak ještě aby ne " zasmála jsem se. "Takže Draco budeš Emily ochraňovat když jí bude něco bude hrozit cokoliv " řekl táta. "Dobře pane" řekl věrně a já dala oči v sloup vím že si tím koleduji, ale prostě se mi nelíbí to, že by mě měl hlídat. "Stejně nechápu proč potřebuju chůvu" šeptla jsem tak aby to všichni slyšeli " protože jsem řekl " ušklíbl se. "Pane mohu se ze zvědavosti zeptat proč má Draco ochraňovat Emily?" zeptal se roztřeseně Lucius. "Dobře řeknu ti to, ale jakmile se to prozradí dříve než bych chtěl tak určitě víš co tě čeká" řekl chladně a díval se mu upřeně do očí. "Takže tady Emily je má dcera" řekl v klidu a Draco  se na mě poplašeně podíval. "Pane ani jsem nevěděl že máte dceru promiňte" řekl Lucius. "V pořádku já se to dozvěděl před několika dny" procedil. "Tak jo teď to víte jakmile to z vás dvou někdo vykecá komukoliv tak nezapomeňte kdo jsem" zasmál se vražedným tónem otec. "Nebojte se vaše tajemství je u nás v bezpečí" řekl Lucius o něco klidněji. "Dobře nerad bych speciálně přišel o tebe takže teď se teleportuj s Dracem a Emily do školy" řekl v klidu "Ano" přikývl vstala jsem neochotně z pohodlného křesla. "Příští týden tě sem opět teleportuje Severus" řekl směrem ke mě otec a ještě než jsme se teleportovaly mě objal a slíbil že se za mě rozloučí s mamkou. "Jsme tady" vydechl Lucius v zakázaném lese přikývla jsem a šla jsem protože mi bylo jasné že si ti dva budou chtít něco říct. "Počkej!" křikl na mě Draco . I přes to, že bych nejraději šla dál jsem počkala a on za mnou přiběhl. "Jak dlouho víš, že jsi jeho dcera?" vydechl a šli jsme směrem k hradu. "Od prvního ročníku tady, ale nikdo to krom tebe tady neví" ušklíbla jsem se "Takže ani Potter a spol jo?" zasmál se "Ne nechci jim to říkat, ale je mi jasný že jednoho dne to nevydržím a řeknu jim to" vydechla jsem. "Tak to jo stejně je to divný" řekl Draco "Co?" zeptala jsem se ho nechápavě. "Že jsi jeho dcera " ušklíbl se a já přikývl na souhlas "Asi to je divný no" zasmála jsem se a šla do velké síně na večeři. 

Ahoj názor? Moc vám děkuju za krásné komentáře <3 :)