Zahulený království

Co bude zítra?

Pomalým krokem došel až k mý posteli a posadil se na okraj.
"Nechci, aby tenhle večer skončil tak, že mezi námi bude pomyslná zeď..."

Víte, jednou jsem si slíbila, že až budu vstoupat vzhůru a lidi mě budou poznávat na ulici, nebude to díky tomu, že jsem prošla ložnicema vlivných a slavných lidí, ale že jsou to jen a jen moje zásluhy.
Jenže jsem netušila, že se mi to takhle kurevsky zkomplikuje.
Zaprvý jsem nepočítala s tím, že mě osloví Jakub a zadruhý, když už se tak stalo, že si do toho zamotám city.
Líbil se mi, byl něčím pro mě neuvěřitelně přitažlivý. Jeho chování na mě působilo jako magnet a já jim byla přitahována od první chvíle, kdy vystoupil z auta, aby se se mnou pozdravil a přivítal.
Nedívala jsem se na něj jako zamilovaná, poblázněná fanynka na svýho idola, ale jako mladá žena fascinovaná jeho vystupováním, projevem a vůbec jeho mužností.
Ale to jsem mu nemohla říct. Ještě ne.
Kdo ví, jestli by mi to vůbec věřil. A tak jsem dál hrála hru, že vlastně nic z toho všeho jsem nečekala a že sama jsem zmatená svými city.

"Ten večer byl..."
Nenechal mě to domluvit a strhl mě do náruče. Vášnivě mě začal líbat a já se oddávala jeho polibkům.
Položil se na mě a zadíval se mi do očí.
"Jestli mám přestat, řekni mi to teď, protože pak už bude pozdě a já nechci, aby sis cokoliv vyčítala."
Působil tak rozhodně a jeho slova zněla jasně. Ale zároveň jsem v jeho očích viděla strach. Možná z odmítnutí, možná z budoucnosti.
A to byla ta chvíle, kdy jsem porušila všechny svoje sliby a zásady.

"Nepřestávej."
Vyloženě jsem ho očima prosila, aby pokračoval. Aby se mě zmocnil tak, jak to ještě nikdy nikdo neudělal. Chtěla jsem být jeho součástí.
Vím, že nás spojovalo něco, co se jen těžko dá popsat slovy.
"Ahh, Dominiko..."
Víc neřekl, strhl ze mě moje maxi triko, co jsem si vzala na spaní a já před ním zůstala ležet jen v kalhotkách.
Očima jezdil po mém těle sem a tam a moje vzrušení stoupalo každou vteřinou výš a výš.
Zpočátku jen lehkým pohybem ruky obkreslil moje prsa a přitom se mi nepřestával dívat do očí. Jako kdyby sledoval moje reakce a chtěl se přesvědčit, že jsem si svým rozhodnutím jistá.
A já byla. Alespoň v tu chvíli...
Jazykem obkroužil kolem mých bradavek a ty mu s každým mým nádechem šly vstříc. Když se zdálo, že jim věnoval dostatek svojí péče, sjel o kousek níž až těsně nad moje kalhotky. Pomalým pohybem je dvěma prsty odsunul stranou a tím odhalil mé nejcitlivější místo.
Zvedl svůj pohled a já mu pohybem a lehkým chvěním dala svým tělem najevo, že cesta je volná a já jsem připravená být jeho.
Když se jazykem dotkl tam dole, myslela jsem, že vzrušením zešílím. Prohnula jsem se v pase, abych byla co nejtěsněji ve spojením s ním.
Ještě nikdy jsem nezažila takový pocit jako teď s ním. Připadala jsem si jako bohyně. A užívala si ten pocit.
Ponořená ve svých touhách, jsem si ani nevšimla, že ze sebe shodil svoje oblečení. Až když se do mě ponořil svými prsty, překvapením jsem otevřela oči a konečně ho viděla tak, jak ho stvořil pan bůh.
"Chci tě, Dominiko." Přivřela jsem slastí oči. Chytil mě za obě ruce za zápěstí a dal mi je za hlavu. Připadala jsem si jako svázaná a to mě vzrušovalo ještě víc. Byla jsem celá v jeho moci.
Chytl si obě moje ruce do jedné a natáhl se pro svoje kalhoty. Chvilku šmátral v kapse a něco hledal, když po chvilce vytáhl kondom a zkušenými pohyby ho rozbalil a nasadil na svůj ztopořený penis.
Od našeho spojení nás dělilo už jen pár vteřin a já si pomyslela, že jestli si nepospíší, zblázním se.
Roztáhl mi nohy co nejvíc a pak do mě vnikl.
Tiše jsem sykla, netušila jsem, že je tak dobře vybavený a že to trochu zabolí.
"Promiň, nechtěl jsem, aby tě to bolelo, ale nejde se ovládnout. Chci tě šukat."
Líbila se mi jeho kombinace drsnosti a něžnosti zároveň.
Přitáhla jsem si jeho obličej těsně před svůj.
"Ošukej mě tak, jak to máš rád."
Koutky jeho úst se zvedly do lehkého úsměvu, kterým mi jasně dával najevo, že přesně tohle chtěl slyšet.
Vrážel do mě silně a já se bála, že svými výkřiky uspokojení vzbudím i sousedy. Možná se bál i Jakub a možná to byla jen součást našeho milování, ale v posledních minutách mi dal ruku před pusu, abych nemohla vydat ani hlásku a to byl ten poslední stimul k dosažení vrcholu.

Ležela jsem na jeho potetované nahé hrudi a on mi prsty jezdil po zádech, kde nejspíš maloval nějaké záhadné obrazce.
"Byla jsi neuvěřitelná. Mám pocit, že z tebe zešílím."
Po těch slovech jsem se cítila ještě víc jako nějaká bohyně... jeho bohyně.
"Bylo to celý neuvěřitelně krásný."
Chtěla jsem vzít papír a tužku a namalovat nějaký šílený obraz, který by vystihoval všechny ty emoce, které byly uvnitř mě.
A i když se to všechno zdálo dokonalé, narušila tuhle idylku ta vtíravá otazka: Co bude zítra?
A já to nevydržela a vyslovila ji nahlas.
"Jakube, a co bude zítra?"
Natáhl se pro cigarety, které si musel přinést a jednu si zapálil. Natáhl a pak mi ji podal k mým ústům.
"Jak to myslíš? Jako mezi námi?"
Tušila jsem, že se zeptá. Možná chtěl získat čas, aby si mohl rozmyslet svoji odpověď a tak jsem na nic nečekala a položila svoji otázku zcela otevřeně.
"Ano mezi náma. Budeme se chovat jako, že se nic nestalo a nebo?"
Schválně jsem ji nedořekla. Snad ze strachu...
Nadechl se a zrovna, když se chystal mi odpovědět, oznámil můj telefon příchozí zprávu.
"Ty se nepodíváš, kdo ti píše?"
Natáhla jsem se pro telefon, kdyby to třeba byla mamka. Ale ta to nebyla. Překvapená jsem zírala na displej a četla text zprávy.

Ahoj krásko, co si takhle zajít spolu na skleničku? Nik

Moje překvapení nebralo konce.
"Kdo ti píše?"
Otočila jsem se na Jakuba a schoulila se k němu do náruče.
"Nikdo zajímavý. Tak odpovíš mi?"
Jakub se usmál a vyhodil si mě na sebe. Seděla jsem na něj mohla tak vidět jeho výraz.
"Doufám, že to není žadnej chlap, protože ti budu muset stačit já."
Pozvedla jsem obočí a zapíchla mu do prsou svůj ukazováček.
"Znamená to, že...?"
Přitáhl si mě k sobě.
"Že jsi moje."
Cítila jsem pod svým klínem jeho vzrušení, nadzvedl si mě a znovu posadil tentokrát ale tak, abych ho cítila hluboko uvnitř sebe.

Hlavou mi prolítla myšlenka na zprávu, která zůstala nepřečtenou a Jakubova slova:
Doufám, že to není žádnej chlap. Jsi jenom moje.
....................................................
Doufám, že se vám příběh líbí, i když je teď postavení trochu jiné. Ale co se teď zdá takové, nemusí být na konci stejné.
Ale to si ještě budete muset počkat, protože tohle je teprve začátek šílené jízdy.
Pokračování příště 💗