Jako hvězda

142 2 1
                                    

Když jsem se na sebe podívala do zrcadla, skoro jsem se nepoznala.
Výrazné líčení, perfektní účes, šperky a naprosto rajcovní ohoz v podobě úzkých minišatů doplněný krátkým kožíškem ze mě udělal někoho úplně jiného. Ale vypadala jsem dobře, cítila jsem se dobře a byla přesvědčená, že budu skvěle ladit k Jakubovi.
Až na ty boty. Nejsem typ do lodiček na vysokém podpatku, takže jsem si vzala vyšší šněrovací boty na menším podpatku.
To vše jsem vyzdvihla svojí oblíbenou vůní od Diora a naposledy se zkontrolovala v zrcadle.
Tak, Dominiko, skvělá práce. Jdeme na to.

U dveří jsem se zastavila a zaposlouchala se, jestli uslyším kluky na chodbě. Žádné hlasy jsem ale neslyšela, jen nějaký pohyb z obývacího pokoje.
Nadechla jsem se a vzala za kliku.
Vstoupila jsem do chodby akorát ve stejný okamžik, kdy Jakub vyšel ze svého pokoje.
Zůstala jsem stát na místě a čekala, co bude dál.
Měla jsem strach, že se mnou pořád ještě nebude chtít mluvit.
Vypadal fantasticky v tom saku a kalhotách.
Upřímně musím říct, že mu slušelo všechno, ale tohle předčilo moje očekávání.
A očividně jsem ho nenechala chladným ani já.
Jeho oči putovaly po mém těle sem a tam a každým jeho pohledem se můj tep zrychloval.

"Co tu tak stojíte? ... A do prdele..." Dominik zůstal stát s otevřenou pusou a bez jakýchkoliv výčitek na mě zíral.
Věděla jsem, že budu svým vzhledem šokovat, ale že tak moc, to už v plánu nebylo.
"Na co čumíš?" Jakub se najednou objevil vedle mě a chytil mě ķolem pasu.
Stál tam jako nějaký bodyguard a já si připadala jako hvězda.
Mimochodem i Nikovi to moc slušelo. I on měl sako a všichni jsme vypadali jako, kdyby jsme šli do vyšší společnosti.
Přivinula jsem se k Jakubovi s radostí, že už je snad zase všechno v pořádku.
Sklonil se ke mně a nasál mojí vůni.
"Vypadáš fantasticky, kotě."
Došli jsme ke dveřím a počkali, až Dominik sní svůj kousek toastu a vyrazili.

Vezl nás Ray, a tak si Dominik sedl na přední sedadlo a my s Jakubem v objetí seděli vzadu.
Netušila jsem, kam jedeme a kdo všechno tam bude. A tak jsem byla trochu nervózní.
"Nejdřív si dáme večeři s Patrikem. Musíme projednat pár věcí kolem toho klipu, a pak pojedeme do klubu, kde budou kluci."
Těšila jsem se na to, jak poznám nové lidi. Všechno tohle jsem považovala za první krůčky do vysněného světa.
Ray zastavil před restaurací a my mohli vystoupit.
"Budu na telefonu. Bavte se, lidi." Rozloučil se s námi a my zůstali stát na chodníku.
"Ty vole, nechal jsem doma cigára." Nadával Dominik a rozhlížel se kolem, jestli někde neuvidí obchod.
"Ser na to, já mám." Natáhl k němu Jakub ruku s otevřenou krabičkou cigaret.
"Dík."
Vytáhla jsem si krabičku z kabelky a zapálila si taky.
"Něco si ujasníme..." Promluvil do ticha Jakub a my se s Dominikem na něho oba otočili.
"Nemám nic proti tomu, abyste vy dva byli kamarádi, ale všechno má svy hranice. Takže ty, bro, si drž odstup. A ty, kotě, neprovokuj tohohle debila."
Stála jsem tam a neměla slov. Koutkem oka jsem se nenápadně podívala na Dominika. Zajímalo mě, jak se tváří.
"Já bych to tak nehrotil. O nic nešlo. Jen jsme si dali brko a přišel nápad.'
Jakub se postavil proti Dominikovi a právě když se chystal ještě něco říct, ozval se za zády cizí hlas.
"Zdar kluci.'
Jakub se otočil a začal se vítat s Patrikem.
V ten krátký okamžik, kdy byl k nám otočený zády, všimla jsem si, že se na mě Dominik dívá. V obličeji měl omluvný výraz a jen pokrčil rameny.
Mrzelo mě to. Protože odpoledne s ním mě bavilo. Bylo to úplně jiný, než vsechny zážitky do téhle chvíle. A představa, že by se nic takového už nemělo opakovat, mě bolela.
"Zdar Niku." Patrik si s ním potřásl rukou a objali se.

Prohlížela jsem si toho kluka, co byl potetovanej stejně jako Jakub a Dominik.
Působil ale úplně jinak než ti dva. Celkově byl jeho vzhled agresivnější a já poprvý za celou tu dobu tady ztratila veškerou svoji dávku sebevědomí.
Najednou stál těsně přede mnou a jeho pohled mě probodával.
Chtěla jsem mít Jakuba vedle sebe, abych měla aspoň trochu pocit bezpečí.
"Já tě znám." Řekl Patrik a znovu mě sjel pohledem.
Ani nevím, kde se ve mě vzala ta odvaha, ale podle rad mamky jsem narovnala záda a podívala se mu zpříma do očí.
"Sleduješ nejnovější trendy v módě? Nebo snad líčení?"
Sebejistě stál proti mě a já začala litovat, že jsem vůbec promluvila.
"Já ne. I když... Ale moje sestra. Patrik, těší mě." Podal mi ruku a já ji přijala. Zlehka s ní potřásl a pak si mě nečekaně přitáhl do náruče.

Konečně byl vedle mě Jakub. Majetnicky mě vzal kolem pasu a svým pohledem dal jasně Patrikovi najevo, ke komu patřím.
"Dominika.' Špitla jsem a byla ráda, že jsem ze sebe dostala alespoň jméno.
"Půjdeme dovnitř, ne?" Jakub všechny pobídl a lehkým tlakem mě rukou na zádech tlačil dovnitř.
Za sebou jsem jen slyšela Dominika, jak říká Patrikovi, aby si dal bacha na to, kam se dívá.
V duchu jsem se musela smát, lichotilo mě, že mám po boku Jakuba, ale zároveň se ve mně začal probouzet strach z jeho majetnických sklonů.
Vzpomínky na minulost se vracely.
"Drž hubu, Citto!"
....................................................
Co se stane na večírku v klubu? A koho tam náhodně Dominika s Jakubem potkají? A co setkání způsobí?
Dozvíte se příště... 💗

Zahulený královstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat