Zahulený království

Tajný plán

Chtěla jsem utéct někam hodně daleko, kde mi do hlavy nalejou nějakou tajemnou kouzelnou tekutinu a ta vyplaví všechny vzpomínky a obrázky z mojí hlavy a já další den nebudu vědět, kdo je Jakub Vlček.
Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Všechna ta radost a úspěch dnešního dne byli pryč a já si připadala jako nějaká chudinka, která trpělivě čeká, až se na ní dostane řada.
V momentě, kdy jsem si tohle v duchu řekla, rozlil se po celém mém těle neuvěřitelný pocit vzteku. Totální stav nasranosti.
"A dost, Jakube Vlčku. Se mnou vyjebávat nebudeš."
Vůbec jsem si neuvědomila, že mluvím nahlas.
"Říkala jsi něco?" Vystrčil hlavu z koupelny.
Lekla jsem se, protože jsem tak moc byla zabraná do svých myšlenek.
"Jo, nekoupila jsem si cigarety, skočím si do obchodu. Budu hned zpátky."
Musela jsem pryč, potřebovala jsem si utřídit myšlenky a vymyslet, co udělám dál.
Vzala jsem mikinu, co byla přehozená přes židli a bylo mi úplně jedno, že je Jakubova.
"Vem si moje, jestli chceš." Zakřičel ode dveří a zmizel zpátky v koupelně.
Ne, Jakube, nechci od tebe nic.

Vyšla jsem ze dveří a zastavila se před Dominikovým pokojem. Nechtěla jsem ho rušit, ale tak nějak jsem nevěděla, co dělat. Lehce jsem zaťukala a vyčkávala.
Netrvalo dlouho a dveře se otevřely.
"Co ty tady?" Udiveně si mě prohlížel. Vypadal rozespale, takže mi hned došlo, že jsem ho nejspíš vzbudila.
"Potřebuju se tu na chvíli schovat." Řekla jsem mu ve stručnosti a vecpala se do dveří. Kousek poodstoupil a já prošla kolem něj.

Sedla jsem si na sedačku a počkala, až si sedne ke mně.
Odvyprávěla jsem mu, co jsem právě zjistila.
"Děláš si srandu?"
Zakroutila jsem hlavou, neměla jsem na to co jiného říct. Dominik si sedl těsně vedle mě a v objetí si mě přitáhl k sobě.
Najednou jsem měla pocit bezpečí a pochopení. Nebyla jsem sama.
"Jak to chce udělat?"
Dominik rozlil víno do dvou skleniček a jednu mi podal. Vykašlala jsem se na pravidla, jak správně pít víno a kopla ho do sebe jako panáka.
"Já nevím, Ještě si to ani nečetl. Dominiku, chci tam jít taky."
Zakroutil očima a na základě toho sobě i mě nalil ještě další skleničku.
"Myslíš, že tam půjde? Jak by to vysvětlil?"
Jen jsem pokrčila rameny a upřeně ho sledovala s nadějí, že něco vymyslí.
Dobře, jestli tam půjde, jdeme taky. Co jsi mu řekla, že kde jsi?"
"Že si jdu pro cigarety."
Zalovil se v batohu a podal mi krabičku cigaret, abych nemusela nikam běžet.
Vztek ze mě pomalu vyprchával a střídala ho vlna zoufalství a beznaděje 
"Proč mi hned na začátku neřekl, že někoho má? Proč si se mnou takhle hraje?" Všechny tyhle otázky jsem konečně vyslovila nahlas.
Akorát v momentě, kdy chtěl Dominik začít mluvit, někdo zaťukal na dveře.
Zděšeně jsem se na něj podívala a před očima mi běžel jakýsi dokument o tom, kam se schovávají ve filmech milenci.
"Schovej se do skříně, kdyby to byl Jakub."
Poslechla jsem a bez řečí zalezla do skříně.

Samozřejmě to byl Jakub a vešel dovnitř.
Kdyby mě tam našel, sotva bych dokázala vymyslet důvody, co tam dělám a proč jsem ve skříní.
Malou skulinkou jsem viděla Jakuba, jak si sedl na postel.
"Nika tu není? Zeptal se najednou a já zahlédla Dominika, jak zakroutil hlavou.
"Chceš něco k pití? Zeptal se ho a sám sobě dolil víno.
"Potrebuju, abys ji v noci zabavil. Potřebuju si něco vyřídit ohledně práce. Na nic se neptej."
Dominik vzal skleničku ze stolu a došel až ke skříni, kde jsem byla já.
"Není problém. Kdy?"
Jakub mu upřesnil čas a zvedl se k odchodu.
Jakmile se za ním zavřely dveře, otevřel skříň.
"Myslím, že si dnes uděláme noční výlet."
Chtělo se mi brečet, ale zvládla jsem to. Ovládla jsem svoje vlastní slzy.
"Co jsi zjistil? Psal si, že mi to povíš."
Pokynul mi, abych si sedla vedle něj.
"Je to jeho ex. Před nějakou dobou spolu chodili, ale nakonec to ona skončila, protože ji prý zahejbal.
Zírala jsem na něj a přemýšlela, kde si tyhle informace zjistil.
Vzpomněla jsem si na slova mojí mamky, že Brigita s někým chodila. Ale byl to prý kurevník a ona ho pustila k vodě.
"Proč se teda s ním teď chce vidět?"
Dominik pokrčil rameny.
"To nevím...'
Na tohle bohužel odpověď neměl.
A tak bylo víc než jasné, co budeme dnes v noci dělat.
....................................................
Pokračování příště...