Zahulený království

Noční jízda

Nechala jsem Jakuba s bráchou a mamkou na zahradě a šla se připravit na večer. Chtěla jsem vypadat skvěle. Nejen proto, abych zapadla ke klukům ale hlavní důvod byl, že jsem se chtěla líbit Jakubovi.
Sice jsem si myslela, když vyslovil svůj nápad, že strávíme večer a noc o samotě, ale to by u toho nesměl být Dominik. Ale ten mi nevadil, dokonce jsem byla ráda. Bavilo mě se s ním provokovat, byl jinej než Jakub. Trochu mi připomínal bráchu akorát byl tak tisíckrát hezčí.
No a když pak Jakub pozval i bráchu, pochopila jsem, že to opravdu nebude romantický večer. Ale nechtěla jsem to kazit, měla jsem radost, že si Jakub s mojí rodinou rozumí.

"Doufám, že mi řekneš podrobnosti dřív, než zase odejdeš." Ozval se hlas z chodby a já se strašně lekla. Samozřejmě že to byla moje babička.
Usmála jsem se na ní a došla až k ní.
"A dovolím ti si i zakouřit." Mrkla na mě a pustila mě do svého pokoje.
Tak to byla přesně ona. Aniž bych cokoliv řekla, věděla to. Vždycky na mě všechno poznala. Byla taková moje spřízněná duše, nejlepší kamarádka.
Sedla jsem si na židli k oknu. Už tam byl připravený popelník a okno bylo otevřené.
"Babi, ty jsi neuvěřitelná."
Jen se usmála a sedla si naproti mě.
"Víš, že přede mnou nic neutajíš. Tak povídej. Viděla jsem, jak se na sebe díváte. Nejde o práci, že ne?"
Vykulila jsem oči. Měla pravdu, vážně jí nic neunikne.
"O práci jde. Opravdu mě oslovil kvůli práci, ale pak se to nějak zvrtlo, no a něco mezi námi bylo."
Babča nasadila ten svůj šibalský výraz a naklonila se ke mně.
Původně jsem si zapálit nechtěla, ale když jsem viděla, jak se tváří a tušila, na co se chce zeptat, automaticky jsem sáhla do kapsy a vytáhla cigaretu, kterou jsem si hned zapálila.
"A jaký to bylo?" Vůbec mě nešetřila. Okamžitě jsem zrudla. I když jsme si vždycky povídaly o všem a bez jakýchkoliv zábran, teď to bylo jiný a já sama nechápala proč.
"Babi, on je skvělej. A to ve všem. Je tak sebejistej a rozhodnej. Cítím se s ním tak jiná, důležitá a že to, co dělám, má smysl. Dodává mi pocit jistoty a..."
Nenechala mě domluvit, chytla mojí ruku a zadívala se mi do očí.
"Jsi zamilovaná. A on vypadá jako slušný člověk. Jen myslím, že mámě budete muset dát čas. Znáš jí."
Objala jsem jí a slíbila, že až se vrátím z Pardubic, všechno jí povím do posledního detailu.
......
"Jsi překrásná." Zašeptal mi Jakub do ucha, když jsem se vrátila na zahradu připravená na večerní jízdu.
"Měla by jsi zvážit nabídku Brigity. Byla by jsi tou nejlepší tváří na titulní stranu." Ozvala se mamka a mně bylo jasný, jaká ta nabídka je.
Ale teď se mi nad tím nechtělo přemýšlet. Na to bude zítra času dost.
Rozloučili jsme se a vyrazili společně s bráchou k autu.
"Takže se jedeme ubytovat a pak ovládneme Prahu." Zasmál se Jakub, pustil muziku a nastartoval.

Když jsme spolu vstoupili do hotelu, hned se nás ujal poslíček a dovedl nás na recepci. Dostali jsme pokoj vedle Dominika a Jakub odnesl věci. Já jsem si mezitím s bráchou sedla na bar.
"Ty jo ségra, to je hustý. Ty jako chodíš s Yzem, jo?"
Podívala jsem se na něj a přemýšlela, co mám odpovědět.
"Jak jsi na to přišel?" Snažila jsem se dělat, že vůbec nechápu.
"Možná jsem blbej na matiku, ale nejsem slepej."
Podcenila jsem ho. A tak jsem šla s pravdou ven.
"No asi už to tak bude." Naklonila jsem skleničku k ústům, když jsem ucítila něčí ruku na svých zádech.
"Co už tak bude?" Ozval se Jakub.
"No že chodíš s mojí ségrou. Ty vole, to je Niktendo." Zahulákal Honza a já bych se v tu chvíli nejradši propadla hanbou.
Byl to fakt dement.
Dominik došel k nám a aby toho nebylo málo, hned mě objal a olíbal obě tváře.
"Čau princezno, smekám. Vypadáš skvěle. Kdyby tady Jakub..."
"Nedovolil a dej si odstup!" Okřikl ho Jakub a postavil se tak, aby byl mezi námi.
Dominik převedl svojí pozornost na Honzu a hned objednal panáky na seznámení.
Zůstali jsme na baru dostatečně dlouho, aby jsme se rozjeli a byla ta správná nálada na noční jízdu.
Jakub zavolal taxi a nechali jsme se odvézt do jednoho klubu v centru.
Seděla jsem mezi ním a bráchou na zadní sedačce. Opřela jsem se o Jakuba a modlila se, aby cesta netrvala dlouho, protože všechny ty zatáčky v kombinaci s panáky, co jsme vypili, mi fakt nedělali dobře.
"Nejradši bych je oba i s řidičem vyhodil a zkopnul do Vltavy, abych tě mohl..."
"Jsme tady!" Vykřikl Dominik a Jakub jen obrátil oči v sloup.
V duchu jsem se smála, protože to byl právě on, kdo těmhle dvěma nabídl, aby jeli s námi.
.......
Seděli jsme kolem stolu v zadní části klubu. Přímo před námi byl parket, takže stačilo, aby pustili mojí oblíbenou písničku a já se rozhodla ten parket ovládnout.
Tančila jsem jako o život a užívala si pohledy nejen Jakuba ale i Dominika. Připadala jsem si jako královna parketů, když jsem najednou za zády cítila přítomnost cizí osoby.
Nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost a tančila dál.
"Tebe bych tu nečekal, Dominiko."
Ten hlas... Znám ho. Chtěla jsem se otočit, ale strach byl silnější a já se nemohla ani pohnout.
Přestala jsem tancovat a jen tak tam nehnutě stála. Jako v mlze jsem viděla Jakuba, jak se zvedá od stolu a jde za mnou.
"Chyběla jsi mi, zlato."
Nechtěla jsem, ale nešlo to zastavit. Slzy mi stékaly po tváři a celé moje tělo se chvělo jako, kdyby mě pohltil mráz...
....................................................
Pokračování příště...