Si pište, že když jsem se vrátila na pokoj s krabičkou cigaret od Dominika, že jsem našla Jakuba sedět na posteli s mobilem v ruce.
Nasadila jsem svůj nejlepší úsměv a došla k němu, kde jsem tvrdě dopadla na postel vedle něho.
Rychle vypnul telefon a otočil se ke mně.
"Jsi krásná." Odhrnul mi vlasy, které schovávaly můj krk a naklonil se, aby mě políbil.
To víš, že jo, Jakube. Věřím ti každý tvoje slovo. Tím, co jsi před malou chvilkou udělal, sis podepsal svůj ortel!
"Co budeme dnes večer dělat?" Zeptala jsem se ho a čekala, jakou lež na mě vytáhne.
Odložil mobil na noční stolek a natáhl se na postel. Za normálních okolností bych si lehla k němu a užívala si týhle chvilky o samotě, jenže teď jsem byla plná negativních emocí os vzteku až po zoufalství, a tak jsem jen seděla čekala, až se vymáčkne.
"Zajdeme někam do klubu?"
Neodpověděla jsem mu hned, chtěla jsem mu dát šanci pokračovat. Musel přece vymyslet nějakou tu lež, aby mě přesvědčil, že budu s Dominikem. Ale nic takového se nekonalo. Tou jednou větou to začalo a taky skončilo.
"Nebo se ti nechce?"
Probrala jsem se ze svého přemýšlení a jen přikývla.
"To je odpověď na první otázku nebo na druhou."
Prohrábla jsem si vlasy a zadívala se mu do očí.
Koukej oči, ty přece nelžou, nějak takhle to v tý písničce je. Ale už tam nemluvíš o tom, že je to jedna velká lež, Jakube.
"Můžeme jít ven." Víc se mi říkat nechtělo. Zklamání bylo velký a moje nálada pod psa.
Nakonec mi to ale stejně nedalo a ještě než jsem se rozhodla odejít do koupelny, jsem se otočila k Jakubovi.
"Zítra po tom rozhovoru bych se chtěla zastavit doma, nevadí?"
Ani nevím, proč mě to napadlo. Možná to byla jakási potřeba na chvíli cítit jistotu a bezpečí.
Jakub se posadil a chytl mě za ruku akorát, když jsem se chystala vstát.
"Kotě, počítám s tím. Rád tvojí rodinu zase uvidím. A rád bych, abys příští týden jela se mnou k mojí mámě. Chtěl bych vás seznámit. Pořád se na tebe ptá."
Nevěřícně jsem se na něj dívala a v hlavě měla totální zmatek.
Po jeho slovech jsem už nechápala vůbec nic.
Nejdřív mě div nesnese modré z nebe, pak zjistím, že mi lže a nejsem pro něj ta jediná. Tajně se schází se svojí ex a teď mě chce seznámit se svojí maminkou.
Připadala jsem si jako úplnej blázen.
"Ráda tvoji mamku poznám." Na víc jsem se nezmohla a raději odešla do koupelny, abych se mohla připravit na večer. A taky jsem ze sebe chtěla smýt jeho stopy. Sice jsem ho milovala a milovala jeho vůni, která se mi rozlévala po těle ještě jakou dobu po tom, co jsme se spolu milovali. Dnes jsem ale žila v nejistotě a nechtěla jsem, aby mě cokoliv ovlivňovalo.
Zazvonil telefon. A nebyl to můj. Bohužel ten Jakubův ležel daleko ode mě, abych si mohla přečíst, kdo volá.
"Ahoj mami... Ne dřív to nejde, ale jak jsem ti psal, příští pátek jsme tam."
Odmlčel se... asi proto, že se slova ujala jeho maminka a mrknul na mě.
"Taky se těšíme... Musím jít, zavoláme si
Ještě než telefon položil, zmizela jsem v koupelně a pustila si teplou vodu. Chvilku mi trvalo, než jsem se svlékla, ale chtěla jsem si užít ten čas o samotě, kdy se můžu ponořit do svých myšlenek.
.............
Sedli jsme si na bar a objednali si pití. Jak jsem předpokládala, neunikli jsme pohledům ostatních a samozřejmě se našlo i pár fans.
"Vypadáš skvěle." Zašeptal mi Dominik do ucha, když se Jakub vzdálil na toaletu.
Pravdou bylo, že jsem si dnes dala dost záležet, aby mi to slušelo a zároveň volila takové oblečení, abych byla schopná uskutečnit náš plán.
"Neřekl mi nic o tom, že by měl někam jít."
Akorát když se Dominik chystal mi něco říct, objevil se mi Jakub za zády.
"Co řešíte?"
Dotkl se mých holých ramen a jezdil mi po kůži rukama sem a tam.
Bylo to příjemné, ne že ne, ale nesmíme zapomenout, že jsem měla vztek.
Čím víc se blížila půlnoc, tím víc jsem byla nervoznější, ale snažila jsem se ovládat.
Chybělo přesně pět minut do půlnoci a Jakub stále neřekl nic i tom že by měl někam jít.
Sledovala jsem Dominika. Nespouštěl oči ani ze mě ani z Jakuba. Vypadal jako nějaký detektiv.
Přesně minuta do půlnoci a rozezněl se telefon.
"Promiň, kotě, musím to zvednout. Budu hned zpátky."
Podívala jsem se na Dominika.
Oboum nám bylo jasné, co přijde...
Ani jeden z nás nemluvil, nebylo to třeba.
Čekala nás taková malá detektivka naživo.
"Omlouvám se, ale volal kamarád, že se mnou musí něco probrat. Budu do hodinky zpátky.'
Objal mě a políbil.
Bez jakýchkoliv emocí jsem nehybně seděla.
"Postarej se mi o ní."
Dominik přikývl, Jakub na sebe hodil bundu a zmizel.
A my zůstali s Dominikem sami...
....................................................
Měla by podle vás jet Dominika za Jakubem a nebo se na to vykašlat a užít si večer s Nikem?
Pokračování příště... 💗
ČTEŠ
Zahulený království
أدب الهواةPod tíhou všech těch hadrů, šperků, blesků fotoaparátů tam někde hluboko na dně jsem já. Titulky nejsledovanějších časopisů a internetových stránek hlásají jednu informaci za druhou. Co je pravda a co lež? Kam až jsou schopný zajít jen, aby ulovili...
