4.kapitola

8.5K 396 7
                                    

Došla jsem až k jezeru a sedla si do písku. Z kapsy jsem vytáhla mobil. Bylo 18:47. Vytočila jsem Jakovo číslo.

,, Píp, píp, píp"

,, Tady Jake! Jestli něco potřebujete, nechte mi vzkaz nebo zavolejte později!" ozval se z mobilu jeho veselý hlas. Povzdechla jsem si.

Nevím jak dlouho jsem tam seděla, ale začínalo se stmívat, proto jsem se postavila. Pomalu jsem zamířila lesem zpátky do tábora. Došla jsem k naší chatce a zhluboka se nadechla. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Will seděl na posteli a koukal do svého iphonu. Ani od něj nezvedl oči, když jsem přišla. Z pod polštáře jsem si vyndala pyžamo a vyšla z chatky.

Zamířila jsem do koupelen. Odlíčila jsem se a dala si hodně dlouhou sprchu. Oblékla jsem si pyžamo a vyčistila si zuby. Chvíli jsem tam jen tak stála. Vůbec se mi tam nechtělo. Že bych přespala tady? Kravina. Napadlo mě, jestli by mě šel William hledat kdybych tam nebyla.

Rozhodla jsem se že už půjdu zpátky. Vylezla jsem z koupelen. Ve všech chatkách už byla tma.

Zamířila jsem k té poslední, tedy naší. Bylo zhasnuto a Will biď spal, nebo dělal že spí. Vlezla jsem do své postele a okamžitě usnula.

Když jsem se ráno vzbudila, byla jsem v chatce sama. Sáhla jsem na stolek pro mobil a zjistila, že je půl desáté. Jelikož je sobota, tak to tolik nevadí. Jediný problém je, že v deset máme všichni čekat před jídelnou najezení.

Rychle jsem na sebe hodila kraťasy a tílko, do kapsy dala mobil. Doslova jsem vběhla do koupelny a vyčistila si zuby, učesala se a lechce se nalíčila. Zamířila jsem do jídelny, nikdo tam nebyl. Zajímalo by mě, kde je teda William.
Rychle jsem si namazala housku se šunkou. Když jsem to dojedla bylo 10:55. Rychle jsem popadla jablko a vyběhla ven.

Před jídelnou už byli téměř všichni. Nasměrovala jsem s to za Emmou a dalšíma holkama. Rozhlédla jsem se, jestli neuvidím Willa. Stál ke mně otočený zády a bavil se nějakými kluky.

Povzdychla jsem si a věnovala pozornost trenérce, která právě přišla.

,, Takže dobré ráno! Jelikož je dneska sobota, tak máte volno. Všichni máte povoleno jít přes les" ukázala na nedaleký les.
,, do města. Můžete tam být celý den. Budete tu všichni opravdu všichni do 9 hodiny. Konzumace alkoholu je zakázaná. Jestli zjiszíme, že někdo z vás něco pil, okamžitě jede ten dotyčný nebo dotyčná domů. Rozumíte všichni?" dokončila svůj proslov a všichni jen zamumlali na souhlas.

,, Mohly by jsme jít do města, ne?" zeptala se celá nadšená Kim.

,, Klidně! Stejně by jsme se tu nudily..." odpověděla jí Emma a já jen přikývla.

,, Dojdu si jen pro věci, O.K.?" řekla jsem jim a zmizela dříve, než stihly odpovědět.

V chatce jsem si vzala kabelku, do ní dala peněženku a mobil. Rozhlédla jsem se po chatce. Měli jsme tam strašný nepořádek. Po zemi se válely papírky od sladkostí a dalších věcí.

Postele byly neustlané a na Willově se válelo spoustu kusů oblečení. Obě postele jsem v rychlosti ustlala moje myšlenky k Williamovi.
Kam asi půjde?
Vlastně mě to nemusí zajímat. Povzdechla jsem si a opustila chatku. Zamířila jsem před jídelnu, kde už na mě holky čekaly.

,, Kde jsi tak dlouho?" zeptala se mě okamžitě Naomi.

,, Musela jsem tam trochu uklidit" odpověděla jsem podle pravdy.

,, Aha... To nemohl uklidit Will?" zeptala se prozměnu Kim.

,, Co já vím..." řekla jsem. Teď by to chtělo změnit téma. Nemám chuť se o něm bavit.

,, Tak jdeme!" rozsekla to Emma, která doteď mlčela.

Vydaly jsme se k lesu a prošli cestičkou. Před námi i za námi šli další skupinky tanečníků. Vyšly jsme z lesa a kousek pochodovaly po hlavní silnici. Za pár minut se před námi objevilo menší město.

,, Konečně! Je mi vedro! Nejdříve jdeme někam na studené pití." rozhodla Anne.

,, Souhlasím s tebou" řekla jsem zmořeně. Bylo mi taky teplo. Cítila jsem, jak se mi sluníčko propaluje do kůže. Pomalu jsme došli až k menší kavárně. Sedli jsme si ven pod slunečník a užívaly si stín.

,, Dobrý den, co si dáte?" zeptala se nás mladá číšnice, kterou tahle práce určitě "strašně" baví.

,, Já si dám nealkoholické mochito(nevím jak se to píše :-D)" řekla Emma po chvilce zírání do jídelního lístku. Anne si objednala to samé a já s Kim jsme si dali ledový citronový čaj.

,, Neříkali nám na začátku že budeme trénovat zvedačky?" řekla Kim když číšnice i s objednávkou zmizela z dohledu.

,, By mě zajímalo, kdy se k tomu dostaneme..." dodala a odfrknula si.

,, Taky si myslím, pořád jenom opakujem to co umíme. A navíc odděleně!" postěžovala jsem si a lechce se zamračila.

,, Copak? Vadí ti že netancuješ s Willem?" zaculila se na mě Emma. Začervenala jsem se. To nemyslí vážně! Proč mi s ním nemůže dát pokoj?!

,, Nevadí, ale prostě neděláme nic nového, to je všechno!" řekla jsem trochu naštvaně.
Emma jen zvedla ruce v obranném gestu.

Sice trochu o ničem, ale příští bude lepší. Slibuju!

That's not reallyKde žijí příběhy. Začni objevovat