54.kapitola

6.3K 336 10
                                    

Okamžitě jsem od Willa odskočila a zrudla jako rajče. Pane bože! Tohle je tak strašně trapný... Vyděšeně jsem se podívala do dveří kde stáli Katie s Jakem.

Katie se usmívala a držela bráchu za ruku. On se tvářil...naštvaně?

,,Já jsem tu tvoji ruku viděl Williame! Ještě jednou ji dáš přede mnou níž než jsou Bethaniny záda a nepřej si mě! " zavrčel nasupeně.

,,Pardon." zvedl Will se smíchem ruce v obranném gestu.

Jak může být tak v klidu?!

,,No tak když jste se vrátili my můžeme jít. Sophinka spí, najedená je a dokonce jsme byli i na procházce. " mrknul na ty dva Will a pomáhal mi se zvednout z pohovky.

,,Fakt za to hlídání děkujem. Ahoj!" mávla na nás Katie a táhla celkem vykolejeného bráchu do dětského pokoje.

Když jsme s Willem vyšli z bytu, začal se smát. Dokonce se musel opřít o stěnu aby nespadl. Já ho jen nechápavě pozorovala.

,,Čemu se směješ? " vyjekla jsem s pořád červenými tvářemi.

,,Jak byl Jake naštvanej, ten pohled nikdy nezapomenu." řekl s menšími mezerami a dál se smál.

Protočila jsem oči a přivolala výtah. Mně to teda moc vtipné nepřišlo, jelikož to byl obří trapas.

Když výtah přijel, nastoupila jsem a Will za mnou. Dokonce už byl v klidu.

,,Pamatuješ jak jsem říkal že ti něco nakreslím na sádru? " rošťácky se usmál.

,,Jo." souhlasně jsem kývla. Říkal to už v nemocnici.

,,Nechceš jít teda k nám? Ještě jsem to nestihl." zeptal se.

,,Co když nechci mít pokreslenou nohu?" mrkla jsem na něj a vyšla na ulici.

,,Prosím. Přece nezkazíš moji radost." zamrkal a smutně se usmál.

,,Klidně zkazím." prohodila jsem jako nic.

Doopravdy jsem měla v planu mu to dovolit, jen je strašná legrace ho provokovat. Jsem zlá, vím to...

,,Bethanečko! Prosím. " nahodil štěněčí pohled a pohladil mě po paži.

,,Ok." souhlasila jsem a usmála se.

,,Hodná holka." cvrnknul mě do nosu a rozešel se po chodníku.

***

,,Chceš něco k pití? Džus?" zeptal se Will a šel ke dveřím jeho pokoje.

,,Tak jo. Dík. " usmála jsem se a sledovala jak odešel z pokoje.

Jeho pokoj mě naprosto odrovnal. Nikdy bych neřekla že kluk jako on bude mít tak úžasný pokoj. A taky uklizeno. Uprostřed pokoje u zdi byla velká postel s tmavým povlečením a naproti hnědá skříň se zrcadlem. Napravo bylo velké okno, vedle další skříň a psací stůl s počítačem. Celá opačná zeď byla popsaná různými nápisy a fotky.

Mě zaujala jen jedna. Byli jsme na ní my dva, já a Will. Pamatuju si den, kdy se to fotilo. Zrovna byla jedna větší soutěž, ale já se špatně vyspala. Bolela mě hlava a celkově mě přemáhala únava. Náš tanec jsem několikrát zkazila a byli jsme předposlední. Byla jsem strašně naštvaná sama na sebe, ale Will byl úplně v pohodě. Nebyl na mě nijak zlý a nic mi nevyčítal. Na té fotce jsme s kytkou a diplomem, který dostával každý. Já se tvářím vážně hrozně, jako bych se měla každou chvíli rozbrečet. Will se radostně usmívá a a mává do foťáku. Bylo to asi před čtyřmi lety.

,,Živě si ten den pamatuju." zašeptal mi někdo do ucha.

Škubla jsem sebou a zrychlil se mi dech. Nedošlo mi že to je Will a proto jsem se děsně lekla.

,,Proč zrovna tahle fotka?" otočila jsem se na něj s otázkou v očích. Stáli jsme několik centimetrů od sebe a já cítila jeho horký dech na tváři.

,,Víš, jindy jsi byla taková chladná, nebavila jsi se a házela po mně vražedné pohledy. Ale v den co je to vyfocený jsi se spíš bála mojí reakce a byla ticho. Neřekla jsi žádnou hnusnou poznámku a tak." upřímně se usmál. ,,Prostě si ten den pamatuju jako první, co si byla celkem milá. "

Ouuu. Sakra. Jsem vážně blbá. Lhala bych kdybych řekla že kvůli tomu nemám výčitky svědomí.

,,Promiň. " zašeptala jsem sotva slyšitelně ale on to určitě slyšel. Vždyť jsme se dotýkali hrudníky.

,,Už to nebudeme řešit. " mávl rukou a sladce se usmál. Potom překonal tu kratičkou vzdálenost a dal mi rychlou pusu.

,,Posaďte se, madam. Nejlepší malíř v NY se vám bude právě teď věnovat. " poklonil se a pomohl mi sednout si na postel. Jen jsem potichu smála.

Čusák!
Úplně nejdřív vám chci poděkovat. Tenhle příběh má přes 3K přečtení a 330 votes! To je tak neskutečné! A navíc 66. místo v Romanci. Já vážně nemám slov...❤❤❤❤

DĚKUJI!

No a co myslíte že nakreslí Will Beth na sádru :)? Tipy pište do komentářů, ráda si to přečtu!

Mám vás opravdu ráda ❤

Adel ✌

That's not reallyKde žijí příběhy. Začni objevovat