That's not really

58.kapitola

Drnčící zvonek byl jasný důkaz toho, že Emma je tady. Celý dnešek jsem se jen válela v posteli a psala si s Willíkem.

S povzdechem jsem se postavila z pohovky a došla otevřít hlavní dveře.

,,Ahoooj!" vrhla se mi kolem krku moje nejlepší kamarádka.

Berle jsem odložila na zem a taky ji obejmula.

,,Čauky!" zasmála jsem se.

,,Stýskalo se mi po tobě! Co noha?" řekla hned jak jsme se odtáhly.

,,Jde to. Taky se mi stýskalo! A moc gratuluji." zářivě jsem se usmála a cítila se příjemně.

Emma měla na sobě letní kytičkovanou sukni a modré tílko s potiskem. Z nohou si sundala červené vansky a následovala mě ke schodům.

,,Vezmeš mi tam berle, viď? " zamrkala jsem na ni a už ji je dala do ruky.

,,Jasně že jo. " ušklíbla se a vyšla schody.

Když jsem za ní doskákala, už se rozvalovala v mojí posteli.

,,Jak jste se tam měli? " zeptala jsem se a sedla si na postel.

,,Bylo to úžasný! Měli jsme pěti hvězdičkový hotel a výhled na celé město! A tancovali jsme v takovém sále s několika tribunami nebo jak to mám popsat. Prostě úžasný. A taky jsme byli v televizi. " chlubila se a já se usmívala.

,,To je super." přikývla jsem.

,,Hele, doufám že ti nějak nevadí že jsem přišla... " nejistě se na mě podívala.

,,Proč by mi to mělo vadit, proboha? Stejně jsem se tady nudila." ušklíbla jsem se.

,,To jsem ráda. A jak ses tady měla ty? Koukám že se tady toho hodně stalo." mrkla a poukázala na mou sádru.

Zrudla jsem a schovala si obličej do dlaní.

,,Dobře. " usmála jsem se.

,,To je všechno co mi řekneš? " nadzvedla pobaveně obočí.

,,Já nevím co ti mám říkat. Prostě jsme hlídali Sophinku a pak to šlo samo." řekla jsem na jeden nádech.

,,Kdo je Sophinka?" nedůvěřivě si mě prohlédla.

,,Jakeova a Katiina dcera. Moje a Willova neteř. " usmála jsem se zasneně.

,,Kdo je Katie?" nechápala pořád Emma.

Tohle bude nadlouho...

***

,,Mám si vzít tyhle, nebo tyhle?" zvedla Em postupně ruce, v kterých měla moje šaty.

V levé měla bílé krajkové, do půl stehen s krátkým rukávem a v pravé červené, s páskem v pase a na ramínka.

,,Ty v levo. Víc ti sluší. " usmála jsem se na Emmu a ona si je oblékla.

Došla k zrcadlu a prohlížela se. Vážně jí seděly. Obkreslovaly její ženské křivky ale na druhou stranu byly tak akorát.

,,Nejsou moc krátké? " otočila se na mě s otázkou v očích.

,,Ne, myslím že ne." zapřemýšlela jsem a nakonec přikývla.

,,Ok, vezmu si je. Potom mi připomeň abych ti je vrátila. " ukázala na mě prstem.

,,Jasný." zasmála jsem se a došla ke skříni.