55.kapitola

6.9K 337 5
                                    

,,Už to bude?" zaúpěla jsem a dala si přes hlavu Willův polštář.

Voněl stejně jako on. Několikrát jsem se té vůně zhluboka nadechla.

,,Neboj. Už to skoro mám. A nečuchej k mému polštář! " zasmál se.

,,Já k němu nečuchám." zamumlala jsem ale stále ho nechala na svém obličeji.

Zase se zasmál. Měl vážně krásný smích. Takhle jsem čekala ještě asi deset minut, než Will pronesl:

,,Hotovo. "

Rychlostí blesku jsem se posadila a chtěla jsem se kouknout na sádru. Bránilo mi v tom ale Willovo tělo, jelikož jsem přes něj neviděla.

,,Uhni se." rukou jsem do něj šťouchla ale ani to s ním nehnulo.

,,Okey." nejistě se usmál a postavil se.

Když jsem spatřila sádru, doslova jsem přestala dýchat. Pane bože! To bylo tak nádherné. A upřímné , snad. Na noze jsem měla nakresleného Mickey Mouse s Minnie, kteří měli propletené ocásky (média). Pod tím bylo napsané:

Nakresleno s láskou.

Nějak jsem to nemohla rozdýchát. Pořád jsem na tu sádru zírala s otevřenou pusou.

,,Hele jestli se ti to nelíbí tak to půjde tře-" nestihl to ani doříct a už jsem mu skočila kolem krku. Doslova.

,,Je to dokonalý. Děkuju." zašeptala jsem mu do ucha a pevně se na něj tiskla.

Takhle často jsem nikdy nikoho neobjímala. Po kolikáté je to dneska? Po druhé? Po třetí? Po čtvrté? Ani nevím. Rozhodně mi to ale nevadí. V jeho objetí se cítím bezpečně a příjemně.

,,Uf, ani nevíš jakse mi ulevilo. Bál jsem se že se ti to nebude líbit. " zasmál se a hlasitě vydechl.

,,Ty seš trdlo." trochu jsem se odtáhla abych ho mohla políbit.

Je to poprvé co náš polibek začínám já. Předtím to byl vždycky Will.

,,Nejsem trdlo." ohradil se když jsme už oba seděli na posteli.

,,Seš. " vyplázla jsem na něj jazyk.

On mě na oplátku bouchnul do ramene.

,,Holky se nemlátěj." řekla jsem ublíženě.

,,Tak promiň no." protočil oči.

Natáhla jsem se na noční stolek pro pomerančový džus který mi Will donesl. Napila jsem se plnými doušky protože už jsem měla žízeň.

,,Josh s Emmou vyhráli!" vyjekl Will a cpal mi před obličej mobil.

To, že jsme se lekla mělo dopad na to, že jsem obsah svých úst vyprskla do Willova obličeje. Ten ode mě odskočil a vyděšeně si otíral obličej do trička. Já se se smíchem svalila na postel a začala se hrozně smát.

Will má dneska skvělý den! Nejdřív ho poprskala Sophinka, teď já. Za to si ale může sám. Neměl na mě mluvit když piju. Vždyť mi vlastně říkal že Emma a Josh vyhráli.

V mžiku jsem seděla na posteli a nesmála se.

,,Oni vážně vyhráli?!" vykřikla jsem nadšeně.

,,Jo!" rozzářil se Will.

,,Já jim to hrozně přeju. " usmála jsem se ale vzápětí mi něco došlo.

Kdybych se rozhlédla a nešla na tu debilní silnici mohli jsme tam být my dva a třeba i vyhrát. Sakra, jsem vážně kráva... Ale zase aspoň vyhrál někdo, komu to ze srdce přeju.

,,Bethy? Žiješ? " zacloumal mi Will s ramenem a nejistě se na mě podíval.

,,Jo. Žiju. Jen že jsme tam mohli být my." snažila jsem se potlačit slzy.

Stýská se mi po tancování. Mám chuť se jen tak proběhnout dokolečka, udělat otočku, provaz, zvedačku s Willem, cokoliv... Tak moc mi to chybí. A to netancuji tak týden, nevím přesně. Netuším jak tohle zvládnu, vážně ne.

Ani jsem si neuvědomila, že jsem vzlykala Willovi do trička a on mě konejšivě hladil ve vlasech.

,,Bethy to nevadí. Přejde to, neboj." odtáhnul se a chytil moje tváře do dlaní. Na tváři mu pohrával pobavený úsměv.

,,Vypadáš jak panda." kouzelně se usmál a prsty se snažil odstranit řasenku z mých tváří.

,,Takhle to nepůjde. Musím si to umýt. " pousmála jsem se a zamířila z pokoje. Jen tak mimochodem jsem skákala po jedné noze, protože se mi nechtělo jít s berlema.

Sice jsem netušila kde mají koupelnu ale snad mě Will dojde.

Polekaně jsem zapištěla protože mě popadnul do náruče a nesl přes chodbu pravděpodobně do koupelny.

,,Víš že bych tam došla sama?" nadzvedla jsem obočí.

,,Neříkej že se ti to nelíbí. " mrknul na mě.

,,To neříkám... " našpulila jsme pusu a v mžiku zapomněla na tancování.

Will byl moje odreagování od všech problémů. S ním jsem skoro na všechno zapomínala.

Hi!
Tahle kapitola je taková přeslazená a smutná dohromady. Nejsem s ní nějak moc spokojená ale snad to není tak hrozné.
Komentář a vote potěší :333
A taky děkuju za vaši velkou podporu.

Veselé Velikonoce!

Adel ❤

That's not reallyKde žijí příběhy. Začni objevovat