46.kapitola

6.3K 336 14
                                    

,,Beth? Půjdeš se mnou na nákup? Musím vám uvařit něco pořádného, celou tu dobu jste určitě jedli samá nezdravá jídla." zakroutila mamka hlavou do stran.

Měla ráda zdravou stravu a my jako poslušná rodina jedli stejná jídla. Občas se to jíst nedalo, ale jindy to bylo výborné.

,,Klidně. " pokrčila jsem rameny.

,,Jdeš se převléknout nebo můžeme vyrazit?" zeptala se mamka.

Prohlédla jsem si svoje oblečení a usoudila, že takhle je to dobrý. Jdeme přeci jen na nákup.

,,Ne, jdu takhle." kývla jsem a v předsíni se obula.

Mamka mi otevřela dveře a já vyšla před dům. Po chviličce vyjela mamka s autem z garáže a já si nastoupila. Seděla jsem sice u spolujezdce, ale sedadlo jsem měla najeté úplně dozadu, takže jsem z okýnka nic neviděla. Skvělý no...

,,A jak ses vůbec měla na tom soustředění? "usmála se mamka.

,,Dobře. Bylo tam jen strašné teplo." odpověla jsem.

,,Škoda že jsi nestihla ten konkurz, určitě byste s Willem postoupili."

,,No to nevím. " řekla jsem pochybovačně.

,,A vy se už spolu bavíte? "

,,Jo, jsme kamarádi. "

,,Konečně jste dostali rozum. Spíš ty. William je takovej hodnej kluk. Vždycky byl na tebe milý a ty si ho nějak ošklivě odbyla. Omluvila ses mu?" podívala se na chvilku na mě a potom zase přesunula svůj zrak na cestu před námi. Básnění o tom jak je Willoušek zlatej kluk ji vždycky šlo. A nadávání mně za to, jak se k němu chovám taky.

,,Mami máme to vyřešený, nemusíš se do toho vkládat. " slušně jsem ji naznačila, ať tohle téma rychle přeskočí.

,,Jak chceš. Jen jsem ti to řekla. "

Po několika minutách ticha jsme zastavily na parkovišti před jedním z obchodních domů v centru New Yorku. Mamka mi pomohla vystoupit z auta, které následně zamknula. Vešly jsme prosklenými dveřmi dovnitř a zamířily k obchodu s potravinami.

,,Co budeš vařit? " zeptala jsem se jí s úsměvem na rtech.

,,Zapečené těstoviny s listovým špenátem, kuřecím masem a sýrem." usmála se a vzala košík.

,,To zní dobře. " řekla jsem upřímně.

Miluju kuřecí maso!

,,Je to nový recept, našla jsem ho na internetu. Snad to bude chutnat i Jakeovi." zasmála se.

Chutnat mu to sice asi bude, ale stejně si potom určitě zajde do mekáče nebo na pizzu.

,,Snad jo." zamumlala jsem.

***

Po necelé hodině jsme byly s mamkou doma a já se jen tak válela v posteli. Po chvilce zírání do velice zajímavého, něčekaně bílého, stropu jsem se rozhodla, že zajdu za bráchou.

Zaklepala jsem na dveře a po tichém "dále" vešla dovnitř.

Seděl na posteli, opřený o její čelo a něco dělal na mobilu. Když mě uviděl, položil ho na noční stolek.

,,Pojď si sednout. "poklepal na místo vedle sebe.

Jen jsem se usmála a došla k posteli. Berle jsme si položila na zem a sedla si vedle něj.

,,Už si pozval tu Katie?" mrkla jse na něj.

Možná vám připadá že se mu moc pletu do života, ale jen ho tak jemně popostrkuji k nějakým činům.

,,Jo, ale nemůže. " smutně se usmál.

,,Jak to?" překvapeně jsem se zeptala.

,,Její mamka je v práci a naše taky. Takže nemá kdo hlídat Sophinku." pokrčil rameny.

Sakra! Mohli mít krásné rande!

,,A to není nikdo jiný na hlídání? " snažila jsem se na něco přijít.

,,No Katie říkala že by ji klidně dala Willovi, ale ne samotnýmu." řekl.

Ha! Tak to je docela vyřešené! Teda pokud mi Katie s bráchou trochu důvěřují...

,,A co kdybych na Willa dohlídla? To by šlo, ne?" zářivě jsem se usmála.

Zajiskřilo mu v očích a už mě mačkal v objetí.

,,Seš ta nejlepší ségra na světě! Vy dva to zvládnete v pohodě! Will má dvě zdravý nohy a ty zase mozek! " mrknul na mě.

Z téhle jeho hlášky jsem dostala totální záchvat smíchu... Smála jsem se mu do ramene, protože mě pořád ještě nepustil. No, po chvíly jsem se konečně dostala na čistý a volný vzduch.

,,Teď běž," začal mě vyhazovat ,,jdu zavolat Katie."

,,Na to potřebuješ soukromí? " nedůvěřivě jsem se na něj podívala, ale radši zmizela za dveře, na které vzápětí něco dopadlo. Tipuju polštář...

Krátká, o ničem, ale přeci jenom nová kapitola!
Tak brzy je proto, že si ji zasloužíte za tu úžasnou odezvu u minulé části! DĚKUJU ❤
Za vaše názory budu samozřejmě ráda :333
Mám vás strašně moooc ráda ❤❤❤
Áďa :333

That's not reallyKde žijí příběhy. Začni objevovat