40.kapitola

6.3K 357 12
                                    

,,Pusu."

Překvapeně jsem párkrát zamrkala. Na to může zapomenout! Využila jsem momentu kdy nedával tak úplně pozor a překulila se na něj. Já byla ten, kdo na někom seděl.

,,Na to můžeš zapomenout!" prskla jsem a začala ho taky lechtat.

,,Já ale nejsem lechtivej." usmál se nevinně a poslal mi vzdušnou pusu.

Tak to mi nevyšlo...

Jen tak jsem na něm seděla. Ani se nebránil, spíš se tak pochechtával. Přemýšlela jsem, co bych mu provedla.

,,Nechceš ze mě už slízt?" zeptal se s šibalským úsměvem na tváři.

,,Abys mě lechtal? Ani omylem!" zasmála jsem se.

,,Já už tě nebudu lechtat, slibuju. Mužem se kouknout na nějakej film, ne?" řekl a usmíval se.

Tak on mě může lechtat, ale nechce?! Asi bude opravdu nemocnej, protože jinak si to nedokážu vysvětlit.

,,Uuuu? Na něco jsem se tě ptal..." zapištěl mi Will do ucha.

Ani jsem nepostřehla, že se posadil, tudíž já mu seděla na klíně. Ups. Rychle jsem se z něj snažila slézt, ale zkuste si to s nohou v sádře. Nakonec jsem z něj úspěšně slezla a sedla si na svůj vlastní zadek.

Otočila jsem se na Willa, abych mu odpověděla na jeho otázku ohledně toho filmu,  ale on hýkal smíchy do polštáře a celý se klepal.

Čemu se sakra směje?!  Nechápavě jsem na něj koukala a po chvíly se rozhodla, že mu odpovím.

,,A jakej film si chceš pustit?" zeptala jsem se a pobaveně pozorovala, jak si sednul.

,,Dobu ledovou 1." řekl a sedl si jako normální člověk.

,,Madagaskar 3." vyplázla jsem na něj jazyk.

,,Dobu ledovou 2."

,,Madagaskar 2."

,,Dobu ledovou 3."

,,Madagaskar 3."

,,Dobu ledovou 4."

,,Příšerky s.r.o."

,,Petr Pan."

,,Zvonilka."

,,Univerzita pro Příšerky. "

,,Hledá se Nemo."

,,Velká šestka."

,,Ledové království. "

,,V hlavě."

,,Dinosaurus."

,,Croodsovi. "

,,Joooooo!" vyjekla jsem nadšeně protože jsme se konečně na něčem zhodli.

,,Ok, tak se kouknem na Croodsovi jako malý děti. " zasmál se Will.

,,Nejdřív ti ale ukážu kde budeš spát,  máš s sebou nějaký věci? " zeptala jsem se ho.

,,Jo, dole mám batoh, skočím si pro něj než ty se někam dokulháš. " zazubil se a pokračoval. ,,A ohledně toho spaní, já budu klidně tady s tebou." uculil se.

,,Za prvý, chodím docela rychle a za druhý budeš hezky spát v pokoji pro hosty." pohrozila jsem mu zvednutým ukazováčkem.

,,Když chceš..." podržel mi dveře a jako gentleman mě pustil první.

Jen jsem se nad tím usmála a došla pomalu k pokoji pro hosty. Byl to středně velký pokoj, kde přespával děda když byl u nás na návštěvě. Možná bych mu měla zavolat... Do pokoje přišel i Will, položil si na zem batoh a otočil se na mě.

,,Budeme se koukat u tebe?" zeptal se.

,,Jo." kývla jsem a přešla zpět ke mně do pokoje.

Tam jsem vzala ze stolku noťas a doskákala s ním k posteli. Will se na ní rozvaloval jako kdyby celá jeho.

,,Posuň se." rukou jsem mu naznačila pohyb.

Protočil oči a posunul se maximálně o deset centimetrů. Podala jsem mu noťas na klín a sama se posadila. Natáhla jsem si nohy, protože mě ta zdravá nehorázně bolela. Opřela jsem se o čelo postele vedle Willa tak, že jsme se dotýkali pažemi.

Po chvíly jsme se už oba koukali na film. Willovi se možná leželo příjemně, ale já se pořád převalovala a hledala polohu, kde by mě nebolela noha.

,,Co pořád děláš? " kouknul se na mě Will a stopnul film.

,,Bolí mě nožička." zamrmlala jsem.

,,Ukaž, namasíruju ti to." ušklíbnul se a začal se natahovat po mojí noze.

,,Ne, díky." odsekla jsem.

,,Nebuď nepříjemná. Já to myslím dobře, chci ti pomoct a uleví se ti." řekl s upřímným výrazem ve tváři.

Zařazeně jsem na něj koukala. Tohle je divný. Počítala jsem si v hlavě všechny pro a proti a i přesto, že bylo proti mnohem víc jsem nakonec přikývla.

,,Tak ukaž." natáhl se po mojí noze a položil si ji na stehna. Pod jeho dotyky mi na zádech vyrazila husí kůže a postavily se mi drobné chloupky na krku. To není dobrý...

Musela jsem se trochu posunout, abych si nevykloubila nohu a pohodlně jsem se usadila. Will položil noťas na noční stolek, abychom ja něj oba dobře viděli.

William

Prsty jsem jemně přejížděl po její štíhlé, opálené a zdravé noze. Kreslil jsem ji tam kolečka, které se různě spojovaly. Neměl jsem na mysli žádné složité kresby, jen takové blbůstky.

Divil jsem se že nijak moc neprotestovala, přeci jenom mě nemá zrovna moc v lásce.

Po chvíly jsem slyšel její pravidelný dech a došlo mi, že se mi taky klíží víčka. Zaklapnul jsem film a opatrně položil Bethaninu nohu na postel. Naposledy jsem ji lechce pohladil a zhasl lampičku.

V momentě, kdy jsem vedle ní ležel jsem si uvědomil jednu věc.

Mám ji rád.

Víc než by měl mít kamarád rád kamarádku...

Ahoooooj! :)
Na tuhle kapitolu jsem strašně moc těšila a zajímal by mě váš názor!  :)
Snad jsem nikoho nezklamala...
Adel❤❤❤

P.S. O té puse se bude mluvit ještě příště :)

That's not reallyKde žijí příběhy. Začni objevovat