7

55.6K 3.2K 122
                                    

#Ráno |Katie view|

"Sakra!" Zase mi zvoní budík, ale tentokrát mi do toho 'krásně' bolinká hlavinka. No není to úžo?

Od Mii jsem se vrátila ve dvě ráno. Takže jsem spala pět hodin.

Zvedla jsem se z postele a šla do kuchyně. Na stole ležel lísteček s nějakým textem:

Ahoj Kattie! Musím říct, že ty pizzy mi hodně pomohly. Dají mi o polovinu víc za tenhle měsíc! WOW! Právě jsou čtyři hodiny ráno a já jdu v sedm zase do práce. Jestli neusnu tak si se mnou plácneš! K snídani si vezmi cereálie. Nic moc tu není, skoč prosím nakoupit peníze ti tu nechám ráno. -tvůj milovaný Nick

Rozhlédla jsem se po kuchyni, ale peníze nikde. Šla jsem do pokoje kouknout se na stav mé peněženky, no na pár věcí to stačit bude.

Najednou jsem slyšela chrápání z Nickova pokoje. Otevřela jsem dveře a on si tam pohodlně spal. Neměl být v práci? Nebudu ho teď budit.

Vzala jsem si mobil a zavolala do školy, že mi je špatně a že nepřijdu. Potom jsem zavolala do pizzérie.

"Ahoj Bobe, tady Katt. Dneska přijdu místo Nicka. Za chvilku jsem tam."

"Zdárek Kattie! Jasně, ale rychle směna začíná za deset minut."

"Hned jsem tam." Řekla jsem a položila to. Bob je vedoucí směny. Je to prima chlap.

Běžela jsem rychle do pokoje a oblékla se. Vzala jsem si černé tričko s bílo červeným nápisem 'I LIKE PIZZA AND YOU'. K tomu černé kraťasy, červenočernou kostkovanou košili a černé conversky. Média.

Vzala jsem si svůj vak, naházela do něj to nejnutnější, popadla jsem skateboard a vyjela do pizzérky.

Super. Přesně sedm. Vběhla jsem dovnitř s prknem v ruce.

"Ahoj, Bobe!"

"Ahoj, T! Rychle do zástěry a za pult! Mimochodem, dobrý triko." Zasmál se Bob a já s ním.

Dala jsem si do Bobova kanclu prkno, vzala jsem si zástěru, udělala jsem si culík a šla si stoupnout za pult.

Začala jsem dělat těsto na pizzy a rozhodla je už nějaké připravit.

Za chvilku se ke mně připojil Bob.

"A vlastně, proč tu jsi dnes místo Nicka?" Zeptal se.

"No Nick přišel domů ve čtyři a na budík v šest se už nevzbudil. Chtěla jsem, aby si trochu zdříml." Vysvětlila jsem.

"Já tomu moulovi říkal, aby nechodil na ty přesčasy."

"No jo, ale potřebujeme peníze, je to těžší, když já nemůžu pracovat na plný úvazek. Kvůli škole."

"A proč si neřeknete o zvýšení platu u ředitele? Přimluvím se u vás."

"Vážně?" Vykulila jsem na něj oči.

"Jo. Heleď stačí, aby Nick chodil včas do práce a ty bys ho párkrát za měsíc vystřídala na přesčas."

"Jo. To by bylo super. Doma to s ním proberu."

Přes den to bylo v pohodě. Teď je šest hodin a já za hoďku končím. Supeeeer.

Dala jsem si do trouby dělat pizzu na doma. Šunková posypaná kukuřicí a hráškem a na to nastrouhaný sýr.

Ozval se, dnes už asi sto padesátý zvoneček u dveří, který oznamuje příchod zákazníka.

Nekoukala jsem se kdo to je a s hlavou zahleděnou na těsto v mých rukách jsem se zeptala: "Tak co to bude?"

"Emm, jedna šunková, posypaná hráškem a kukuřicí s extra sýrem prosím." Řekl mně známý klučičí hlas. Jen jeden kluk si dává tuhle pizzu. Jamie.

"Máš štěstí, zrovna jí mám v troubě." Zasmála jsem se a koukla se na něj.

"Jé, ahoj. Co ty tady?" Zeptal se.

"Pracuji. Ta pizza bude s sebou?"

"Jo."

Vytáhla jsem původně svou pizzu z trouby a dala ji do krabice.

"Počkej, ale ta je tvoje." Namítl Jamie.

"No a? Udělám si novou. Stejně se tu ještě zdržím hodinu. Alespoň nebude ledová." Zasmála jsem se.

"Hej T!" Zařval najednou Bob. "Až doděláš poslední objednávku můžeš domů. Clark přijde dřív!"

"Dobře, Bobe!"

"A teď tady budeš čekat, než se ti dodělá pizza." Řekl Jamie.

"No, tak si počkám."

"Víš, co, vezmi si tu pizzu, koupím si kebab." Řekl a natáhl ke mně krabici.

"Ne. Já pizzy platit nemusím. Už jsem ji zapsala do objednávek a kdybych ji nezaplatila budu mít problém a méně peněz. Takže, díky, ale já si počkám."

"Já ji zaplatím." Řekl jednoduše a pokrčil rameny.

"Ne. Nejdřív mi chceš platit pití a teď jídlo? Ne."

"No tak. Ber to jako přátelskou schůzku. Koupím pizzu a sníme ji spolu. A příště mi můžeš koupit bubble." Zasmál se.

"Víš co?" Vzala jsem krabici rozválela si těsto, připravila si mou oblíbenou pizzu a krabici jsem zavřela. "A doma si ji upeču."

Jamie se zasmál a položil na pult peníze.

Dala jsem je do kasy, zástěru jsem dala Bobovi, vzala jsem si prkno a vyšla jsem.

"Na koho čekáš?" Zeptala jsem se Jamieho, který stál před pizzérií.

"Na tebe."

"Proč na mě?" Divila jsem se.

"Sníme si tu pizzu."

"Zaplatil sis ji já si udělám doma. Sněz si ji sám."

"Tak alespoň jeden kousek. Za to, že ses musela vzdát už připravené pizzy."

Protočila jsem očima a vzala si kousek pizzy. "Mm, povedla se mi." Pochválila jsem se a Jamie se zasmál.

"Ty jezdíš ?" Zeptal se a ukázal na můj skate.

"Jo."

"To je super."

"Už budu muset jít. Brácha bude mít hlad. Tak ahoj." Naskočila jsem na skate a jela domů.

My True Self ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat