Když Kim odešla do školy, šla jsem do koupelny a převlékla jsem se do oblečení, které mi půjčila.
Byly to riflové kraťasy a šedé tričko. A samozřejmě spodní prádlo. Něco tomu chybí.
"Jamie?" Zakřičela jsem.
"Ano?"
"Půjčíš mi nějakou košili?"
"Jo jasně. Tady si vyber."
Otevřel skříň, kde měl strašně moc košil. Vybrala jsem si černo bílou. Hodila jsem jí přes tričko a nechala jí rozepnutou.
"Sluší ti víc než mně." Usmál se Jamie a já mu úsměv oplatila.
Sešli jsme dolů ze schodů a namířili do kuchyně.
"Sedni si." Řekl Jamie a ukázal na stůl.
Jamie vyndal dvě misky a nasypal tam tři druhy lupínků, které zalil mlékem. Dal tam lžičky a přinesl misky na stůl.
"Dobrou chuť." Usmála jsem se, když si přisedl.
"Díky, tobě taky."
Pustili jsme se do jídla a když jsme dojedli, šla jsem umýt misky.
Najednou jsem na svém pasu cítila ruce. Samozřejmě, že to byl Jamie. Položil si bradu na moje rameno a přitiskl si mě blíž.
"Nebránil bych se kdyby jsi mě chodila budit každé ráno." Řekl a já se musela zasmát, když jsem si vybavila jak jsem ho vzbudila.
"Nevěděla jsem, jak tě mám vzbudit a když jsem slyšela Kim, tak jsem zpanikařila a tak jsem ti dala pusu. Nečekala jsem, že se hned vzbudíš a začneš mě líbat." Zčervenala jsem.
"Musíš mít rychlé reflexy a umět využít situace." Zasmál se.
"Jamie?" Oslovila jsem ho a otočila se k němu čelem. "Jel bys se mnou za Maxem? Chci ho vidět."
"Jasně, že pojedu." Usmál se a já ho objala okolo krku.
"Děkuji." Šeptla jsem a po tváři mi stekla slza.
"Za co?"
"Za všechno." Myslela jsem tím i to jak se mě zastal ve škole.
"Nemáš vůbec zač." Pošeptal a dal mi pusu do vlasů. Odtáhl se a koukl na mě. "Neplakej prosím." Řekl a utřel mi slzu palcem. Zase jsem se k němu přitulila a pevně se ho držela. Cítila jsem se v bezpečí.
"Jedeme?" Zeptal se a já přikývla. Půjčila jsem si Kiminy černobílé adidasky a čekala na Jamieho, než se oblékne. Za chvilku už šel dolů ze schodů. Měl na sobě červenočernou kostkovanou košili zapnutou až ke krku a černé džíny. Strašně mu to slušelo. Obul se a já otevřela dveře, chtěla jsem jít ven, ale Jamie mě zastavil. Koukala jsem na něj a čekala, co udělá. Nic. Jen tam tak stál a koukal na mě.
"Jsi krásná." Vypadlo z něj nakonec a já celá zrudla. Koukla jsem se na zem a najednou mě Jamie vzal jako princeznu do náruče.
"Co děláš?" Zasmála jsem se a kopala nohama. Vyšel se mnou z domu a já musela zavřít, jelikož měl Jamie trochu plné ruce.
Posadil mě do auta a potom si sedl za volant. Koukl na mě a začal mě lechtat.
"Á! J-Jamiee!" Strašně jsem se smála. "Po-počůrám se!" Přestal a na tváři se mu objevil široký úsměv.
"Konečně se zase směješ. Sluší ti to víc, než slzy." Když to dořekl, tak jsem se usmála.
Nastartoval a jel na veterinu. Přišli jsme do čekárny, kde bylo pár lidí a naneštěstí tam byl i Farley.
"Ale, ale, koho pak to tu máme." Zasmál se Joe, ale mě do smíchu moc nebylo. Zvlášť ne tady na tom místě.
Sedla jsem si na židli vedle Jamieho a Joa jsem ignorovala.
Koukla jsem se na dveře od ordinace a zase mi utekla jedna slza. Jamie si toho všiml, chytl mě za ruku a hladil mě po ní palcem.
Slyšela jsem jak se Joe zasmál, ale neřešila jsem ho. Otevřeli se dveře do ordinace a doktor se loučil s nějakým pacientem. Stoupla jsem si a s Jamiem ruku v ruce přišla k doktorovi.
"Dobrý den. Můžu vidět Maxe?"
"Dobrý den Kattie. Ovšem. Pojďte za mnou." Doktor mávl rukou a já kývla na Jamieho.
Dovedl nás do nějakého rádoby pokoje, kde ležel Max v posteli zachumlaný do deky. Vedle postele byly už připravené prášky.
Stiskla jsem Jamieho ruku a on udělal to samé.
"Jak je na tom?" Zeptala jsem se doktora.
"O něco líp. Už má větší šanci na přežití, ale ještě si ho tu nechám. Stačí menší chladný vánek a nemuselo by to dobře dopadnout."
Koukala jsem se na něj, jak spinká, chtěla jsem ho pohladit, dát mu pusu nebo ho obejmout, ale nemůžu. Jamie mě pořád držel a hladil po ruce.
"Nesu tu injekci." Objevila ve dveřích sestřička a podala doktorovi velkou injekční stříkačku.
"Výborně." Doktor odhrnul Maxovi deku a bez milosti mu píchl injekci, až Max zakňučel.
Rychle jsem si zakryla oči rukama, otočila jsem se, hlavu jsem si položila na Jamieho hruď a začala brečet. Jamie si mě přitiskl k sobě a pevně mě držel, při tom mě hladil po zádech.
"My už půjdeme." Řekl Jamie a pomalu mě popotlačil ke dveřím.
"Pa, Maxi." Zašeptala jsem a naposledy se na něj koukla, což jsem neměla dělat, protože mu doktor dával další injekci a Max znova zakňučel. Slyšela jsem to až do čekárny. Začala jsem nehorázně brečet a sedla jsem si na zem.
"No tak, Kattie." Jamie mě zvedl a vzal do náruče.
"Copak, umřela ti rybička?" Zasmál se Farley.
"Drž hubu ty sráči!" Zařval na něj Jamie a odnesl mě do auta.
Celou cestu k Jamiemu domů jsem koukala z okna a brečela, zatím co mě Jamie hladil po noze.
Vylezli jsme z auta a já šla rovnou do jeho pokoje. Sedla jsem si a koukala do země. Já jsem taková kráva. Proč jsem chodila na tu party?!
ČTEŠ
My True Self ✔
Teen FictionVe škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí. Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemstv...