My True Self ✔

13

"Kattie, vstávej." slyšela jsem Nickův hlas u své hlavy.

"Kde se to vypíná?" Zabručela jsem do jeho hrudi a rukou mu plácala po obličeji.

"Dělej, vstávej."

Sedla jsem si a protáhla se.

"Zdál se mi strašný sen!" Řekla jsem a Nick se na mě smutně podíval.

"Co je?" Nadzvedla jsem obočí, ale strašně to bolelo takže jsem sykla.

"Co to tam máš?" sedl si a koukl se na moje obočí. "Ty ses zase poprala?"

"Já-já nevím. Zdálo se mi to v tom snu ale-" zasekla jsem se. Právě jsem si uvědomila, že jsem včera celkem dost pila.

"Prosím že to byl sen." Zakňourala jsem a slzy se mi probourávali na okraj oka.

"Max-" chtěla jsem něco říct, ale Nick hned přikývl.

"A kde je Sam?"

"Odvezl jsem ho Williamsovi. Byl na sračky, takže mu nebylo divný, proč mu vedu psa." Odpověděl.

"A co je to obočí?"

"Když jsem běžela od Joshe tak mě přepadl nějaký chlap a nějak mi dal pěstí."

Nick mi dal pusu na čelo a já se šla připravit do školy.

Udělala jsem si drdol a vyčistila jsem si zuby. Nandala čočky a oblíkla se do staropannenského oděvu. Vzala jsem si batoh a s mými křuskami vyrazila do školy.

Vyndala jsem si věci ze skřínky a šla do třídy. Jen jsem tam seděla, koukala do blba a hlavou mi neběhalo nic jiného, než Max.

Z mého přemýšlení mě vytrhl pohyb židle vedle mě. "Ahoj." Pozdravil Jamie. No jo, on vlastně sedí se mnou. Falešně a s těží jsem se na něj usmála a odvrátila pohled.

Celý den jsem nevnímala. Když byla poslední hodina ,tak se mě Jamie zeptal. "Co se děje?" Koukla jsem se na něj a z oka mi vytekla slza. "Nechci o tom mluvit." Zašeptala jsem a zadívala jsem se na sešit. "A můžu se aspoň zeptat, co se ti stalo, že máš náplast na obočí?" Zeptal se a já musela odvrátit pohled od mého sešitu. "Spadla jsem na roh stolu."

Hned jak zazvonilo vystřelila jsem ze třídy a následně i ze školy.

Přišla jsem domů a švihla jsem batohem vedle mojí postele. Svlékla jsem se a vzala jsem si čistě černé triko, které jsem jednou ukradla Nickovi a k tomu volné modré kraťasy ke kolenům. Vzala jsem si místo čoček brýle a vzala jsem si lahev s vodou. Věděla jsem přesně kam mám jít a věděla jsem, že tam budu dlouho.

Po cestě jsem zavolala na veterinu, jak na tom je Max. Doktor mi sdělil, že líp než včera ale že je tu pořád velké procento na to, že to nepřežije.

Už jsem byla u budovy, kterou jsem naposledy navštívila, když mi umřel děda. Je to rok zpět.

Vešla jsem dovnitř a namířila si to ke klukovi za pultem.

"Rukavice." Řekla jsem a natáhla ruku.

"Katt? Co se stalo, že tu jsi?" Zeptal se udiveně Danny, ten kamarád z Edisonky.

"Dannieli, drž hubu a dej mi ty rukavice." Jen se na mě koukl a podal mi rukavice.

Položila jsem si pití, udělala culík, zapnula písničky do sluchátek, nasadila jsem si rukavice a dala pěstí.