My True Self ✔

24

Vylezla jsem z bazénu a šla do kuchyně.

Nalila jsem do dvou sklenek vodu a nasypala do nich led. Nakrájela jsem citrón a hodila ho do vody. Potom jsem si vzpomněla, že máme meloun.

Vytáhla jsem ho z lednice a nakrájela. Dala jsem ho na talíř a do pití jsem ještě dala žluto-bílá proužkovaná brčka.

Ještě jsem si odběhla do místnosti, kde máme samé nafukovací blbosti a vytáhla jsem už nafouklé dvoumístné lehátko, které má i díry na pití.

Šla jsem ho hodit do bazénu a pak se vrátila pro pití a meloun.

"Meloun!" Vykřikl Jamie a rychle připlaval ke kraji.

"Zalez na to lehátko, moulo." Zasmála jsem se a vlezla jsem si na lehátko taky. Podala jsem nám pití a meloun.

Jen tak jsme si tam leželi, pojídali meloun a upíjeli ledovou citrónovou vodu.

Jamie odložil sklenku a začal mě hladit po noze. Leželi jsme tak, že jsme si koukali do obličeje. Takže z mého pohledu jsem měla na levé straně nohy a vedle nich na pravé měl Jamie hlavu.

Najednou se zvedl a skočil na mojí půlku lehátka.

"Jamie, ne!" Zaječela jsem, ale bylo už pozdě, protože jsme spadli do vody.

"Magore." Se smíchem jsem na Jamieho cákla vodu.

"Promiň nedošlo mi, že když na tebe skočím, převáží se to." Zasmál se.

"Obědval si?"

"Ne, říkal jsem ti, že jsem po škole jel hned za tebou."

"A co říkáš na to, že bych udělala třeba rizoto?"

"Tak to zní dobře." Usmál se a políbil mě.

Když jsem lezla po schůdkách ven z bazénu tak mi Jamie dal pusu na zadek. Zasmála jsem se, trochu se osušila a šla do kuchyně.

Dala jsem vařit rýži a připravila jsem zbytek.

Cítila jsem jak se dvě velké ruce omotali kolem mého břicha a brada položila na mé rameno.

"Voní to dobře." Řekl Jamie a nasál vůni kuřecího masa.

Nabrala jsem na vařečku a dala mu ochutnat, jestli to je dobrý.

"Jo. Jako od maminky."

"Doufám že tvoje mamka vaří dobře." Zasmála jsem se.

"Je šéfkuchařka v jedné New Yorkské restauraci."

Zasmála jsem se a nandala nám. Jamie se málem udusil jak to hltal.

"Tys měl asi velký hlad, co?" Uchechtla jsem se když Jamie dojedl a já měla pořád plný talíř.

"Promiň že jim jak prase ale je to jediný co jsem dneska jedl."

"Tys nesnídal?"

"Nestíhal jsem." Zavrtěl hlavou.

"A chceš ještě? Je tam toho dost."

"Prosím." Roztomile se uculil a natáhl ke mně talíř. Připomínal mi toho královského kocoura z Garfielda, když ochutnal lasagne.

Zasmála jsem se a šla mu nandat. "Řekni si kolik."

"Ještě, ještě, je mi to blbé tě tu tak vyžírat. Ještě."

Musela jsem se tomu zasmát.

"Ty jsi ťuňťa. Jsem ráda že tě můžu nakrmit. A navíc jsem to nedělala abych to pak vyhodila. Takže jen papej." Dala jsem mu pusu na tvář a položila před něj talíř.

"Děkuji. Dobrou chuť."

"Nemáš za co. Dobrou chuť."

"Všiml sis toho, že spolu jíme jenom jídlo s hráškem a kukuřicí?" Zasmála jsem se "Tedy kromě těch lasagní."

"Jo. Divím se, že jsme se ještě neuprděli."

"Ani jsi neříkal jak bylo ve škole." Usmála jsem se.

"Dalo se to. Odpadl trénink, takže jsem tam nemusel kysnout do sedmi. Co ty? Jak to vlastně máš? To s tou domácí školou."

"No já to špatně řekla. Není to domácí škola. Jen jí dělám dálkově. Učitelé mi posílají mailem učení a já tam občas zajedu na testy." Snažila jsem se vymyslet něco smysluplného.

"Ahá. Hele zítra mám trénink. Nechtěla bys jít se mnou? Kouknout se jak to probíhá? Je to místo školy. Tak, že bych tě ráno vyzvedl."

Teď najít výmluvu proč nemůžu.