Ve škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí.
Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemstv...
Nechtěla jsem psát už žádnou kapitolu, ale musela jsem. Tahle kapitola je něco jako díky za neuvěřitelných 700 tisíc přečtení - DĚKUJU!
"Jamie, mám se bát?" Zasmála jsem se.
"Ne, ničeho se neboj." Dal mi pusu na čelo a chytl mě za ruce.
Abyste byli v obraze. Jamie mě dnes nečekaně navštívil u mě doma, se slovy: "Mám pro tebe překvapení." Po těchto slovech jsem se oblékla a nasedla do jeho auta, které stále obdivuji. Po pár minutách cesty zastavil na kraji nově vybudované čtvrti u pláže. Nevěděla jsem, co si mám myslet. Chce mě někomu představit? Hned jak jsem vystoupila z auta, přiběhl ke mně a zavázal mi oči šátkem. Teď mě vede bůh ví kam a já jsem celá nedočkavá. Nebojím se, jsem s ním - nemá se mi co stát. Věřím mu.
"Doufám, že se ti bude líbit." Zašeptal mi do ucha.
"Kdo?" Zeptala jsem se.
"To uvidíš za chvilku."
"Víš, je nepříjemné, nevědět kam šlapu." Zasmála jsem se. Chvíli bylo ticho, které přerušilo mé vypísknutí, když si mě Jamie znenadání vyhoupl do náruče. Začal se mi smát a já ho jemně bouchla do ramene, kam jsem si později položila hlavu.
"Jsme tady. Připravená?"
"Víc než připravená." Přikyvovala jsem jako šílená. Jamie mi se smíchem opatrně sundal šátek z hlavy, přičemž mi vytrhl pár vlasů. Stála jsem čelem k němu a ono překvapení jsem, nejspíš, měla za sebou.
"Takže, než se otočíš, chci ti to vysvětlit." Usmál se a já ho kývnutím pobídla, aby pokračoval.
"Uběhl rok od toho, co si Kim našla přítele a ten ji teď požádal o ruku."
"To je úžasný!" Vyjekla jsem.
"Jo, je." Usmál se a pokračoval. "No a rozhodli se, že spolu budou bydlet. A jelikož se nastěhovala Kim k němu, jsem v tom velkým patrovým domě sám se Samem. Taky vím, že se Charlie nastěhovala k vám za Nickem a tak mě to napadlo."
Chytl mě za ruku a pomalu mě otočil. Pohlédla jsem na bílošedivý bungalov, u kterého byla cedule s, již přeškrtnutým, nápisem 'na prodej'. Podívala jsem se na Jamieho, který mě s úsměvem pozoroval.
"Prodal jsem dům a koupil tohle. Je menší, ale i tak dost velký na to, abychom se tam vešli. Jsou tu čtyři pokoje, takže bychom mohli mít pokoj pro hosty i kdybychom se rozrostli. Jsou tu dvě koupelny, krásná kuchyň, obývák a obrovská zahrada s bazénem. Já už jsem se tam nastěhoval, teď je na tobě, jestli bys se mnou chtěla bydlet nebo ne a i kdybys teď nechtěla můžeme počkat."
S bláznivým úsměvem jsem se na něj vrhla a začala ho zasypávat polibky.
"Mám to brát jako ano?"
"Jo, ano! Určitě! Chci s tebou bydlet."
"Chceš to vidět uvnitř?" Zeptal se a já okamžitě přikývla. Za ruku mě dovedl ke dveřím.
"Moment." Z kapsy vytáhl klíč a odemkl. Rychle mě popadl jako nevěstu a prošel se mnou dovnitř. "Pro štěstí." Vysvětlil.
Provedl mě po celém domě, byl opravdu úžasný. Prohlídku jsme zakončili zahradou. Obrovskou zahradou, u které byla polovina využita pro vážně velký bazén.
"Je to tu úžasné." Usmála jsem se.
"Tak, teda." Odkašlal si a se sametovou krabičkou v ruce si přede mě klekl. "Katarino Smithová, zbavíš mě samoty v tomto domě a budeš tu bydlet se mnou?" Zeptal se a otevřením krabičky mi odhalil klíč. Klíč od společného života.
"Ano."
Stoupl si a dlouze mě políbil.
"Teď musíme jet nakoupit. Není tu nic k jídlu ani k pití." Zasmál se do polibku.
"A cestou se stavíme u nás a oznámíme jim to. Rovnou bych si mohla vzít základní věci a pro zbytek bychom sjeli zítra." Navrhla jsem.
"Dobře."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
