My True Self ✔

44

Sedím ve třídě a poslouchám učitelovo poučování nás o tom, jak se máme o prázdninách správně hovat.

"Nemrkací boj. Teď!" Vykřikl šeptem Jamie a kouknul se mi do očí, stejně jako já jemu. Tohle jsme dělali poslední měsíc pořád.

"Ehm. Katarino? T-tvoje oko." Řekl trošku zděšeně Jamie a ukázal na mé levé oko.

"Na to ti neskočim." Ušklíbla jsem se a dál se snažila nemrknout.

"Ne. To neni sranda." Abych mu věřila tak zamrkal a pokračoval. "Kate, tobě modrá oko." Řekl pomalu.

"Cože?!" Divila jsem se, dokud mi do oka neudeřila pichlavá bolest.
"Kurva." Zaklela jsem a bolestí si zakryla oko. Ani jsem se neptala učitele a vyběhla jsem ze třídy rovnou na záchod.

Opatrně jsem otevřela oko a vyndala prasklou čočku. Skvělý. To tady mám jako chodit s jedním modrým okem?! Nejhorší je, že Jamie by mě podle očí poznal. Mám vážně zvláštní oči. Okolo černé panenky jsou světlounce zelené až žluté, největší část zabírá azurově modrá a po okrajích jsou tmavé. Média

Co teď sakra?! Moje přemýšlení vyrušilo zavrzání dveří, které způsobila má spolužačka Amy.

"Jsi v pohodě?" Zeptala se.

"Ehm. Asi. Jen mi praskla čočka v oku a strašně to bolí. Budu muset k očnímu. Mohla bys mi prosím donést tašku a omluvit mě, že jdu domů?" Odpověděla jsem s jedním otevřeným okem.

"Jo. Jasně." Usmála se a odešla.

Vypláchla jsem si oko vodou a pak už přišla Amy.

"Učitel se ptal jestli nepotřebuješ odvoz a Jamie se nabídl, tak jestli tě má odvézt nebo.."

"Ne! Já zavolám bráchovi." Řekla jsem okamžitě.

"Dobře. Tak ahoj. Užij si svátky." Křikla na mě, když šla zpět ke třídě.

"Díky. Ty taky." Poděkovala jsem jí a když odešla, vyndala jsem si i druhou čočku, vzala jsem si ze skřínky věci a dala jsem se na cestu domů. K očnímu nejdu. Už se mi to jednou stalo a stačí si nakapat do oka kapky a na chvilku si schrupnout.

Došla jsem domů a hned jak jsem zabouchla dveře od pokoje, tak jsem začala hledat ty dementní kapky.

"Tady jsou." Šeptla jsem si, když jsem otevřela krabičku, která je deno-denně položená na mém stole. Kápla jsem si do oka dvě kapičky a rozmrkala je. Převlékla jsem se do normálního oblečení a šla jsem se odlíčit.

Lehla jsem si do postele a zavřela oči.

...

"Vstávej broučku." Slyšela jsem hlas, ale neměla jsem v plánu reagovat.

"Kattie, notak. Musíš si zabalit. Zítra odjíždíme."

"Láskoo. Vstávej." Zakňoural Jamie.

"Tak si poď lehnout ke mně." Zamumlala jsem a za chvilku jsem cítila jak se vedle mě prohla postel, teplé tělo se přitisklo na to mé a pevná ruka na mém pase si mě přitáhla blíž.

"Vstávej nebo si tě vzbudím jinak." Zašeptal mi do ucha a svými rty se mi přisál na krk.

"J-jo? A jak?" Otočila jsem se na něj a vášnivě jsem ho políbila.

"Kýblem ledový vody, miláčku." Zasmál se a já ho po praštění do ramene políbila.

Oko už je naštěstí v pohodě.

Vstala jsem a beze slova jsem se šla do kuchyně najíst.

"Těšíš se na zasněžený New York, broučku?" Zeptal se Jamie, když mě obejmul ze zadu, při mém pokusu najít něco v lednici.

"Jasně že jo."