Yunīku

Bez dechu

Takže tato kapitalka vychází především díky mé hodné Onee-chan Ruunachi. Bez ní bych to nenapsala a proto jí to taky věnuji. Taky proč ne, když je to především z jejího pohledu. ;) Děkuji 

Kate

Bez dechu jsem sledovala tu rvačku. Victor se zdechl. Je to srab. A teď ten hnusák Geb měl dost velkou převahu. Nebyla jsem schopná se pohnout. Oliver mě držel kolem pasu, jinak bych se tam vrhla a toho tlustýho velkýho hajzla zabila. 

Koutkem oka jsem uviděla vevnitř v chodbě Yui a u ní byl Victor a překvapivě - Ami. Už dřív jsem si všimla, že se Ami chová jinak. Doufám, že se z něj nestane jeden z Victorových poskoků. To by nebylo dobré.

Zaslechla jsem menší výkřik. Vypadalo to, že Misu prohrává a Sebb to už vzdal. Sakra! Nejradši bych se k nim vrhla a nakopala ty debili do jejich hnusných velkých zadků a pak bych sebrala ještě kus ze sebe a seřvala Sebba, co se dovoluje se takhle pouze povalovat!

Oliver se teď díval, jak Jack odvádí Yui zpátky k autu. Využila jsem toho a dostala se z jeho sevření. Pak jsem doběhla k Misuovi a vytáhla nůžky. Vždycky je mám radši po ruce. Těmi jsem řízla Geba do ruky, tím jsem získala jeho pozornost a tak jsem mu vrazila pěstí. Ihned spadl na zem, protože to nečekal.

,,Vezměte Misua i Sebba do auta!" Hikari okamžitě doběhl k Sebbovi a pomohl zabavit toho druhýho, který ho mlátil. Sebb mě fakticky štval. Vzdal to už před nějakou dobou. Bezvládně ležel pod ním a nechával se bít.

Nakonec k němu doběhla Yumi. Neobratně ho zvedla a dělala mu podpěrku. Společně kulhali do baráku, aby se dostali k autu. Já se snažila rychle postavit Misua, který mě následně odstrčil a doběhl k Sebbovi a podepřel ho z druhý strany. Sama jsem se rychle zkryla u Olivera v objetí, abych unikla před Gebem, který už se zvedal. Ale musím uznat, že mu to trvalo. Následně se Yumi s klukama ztratila v houfu lidí ve vnitř.

,,My to tu vyřídíme! Jeďte!" křikla Yumi potom a Yui s kluky odjela. Najednou se Oliver odtáhl a chytil mě za ramena. ,,Mohl ti něco udělat!", vykřikl a zatřásl se mnou. ,,Tak bych ho nakopala do té jeho hnusné prdele!!!", zasmála jsem se, dala Oliverovi ruce kolem krku a zlehka ho políbila. Ucítila jsem chuť třešní, ,,Chci víc~"

Zajela jsem mu rukama pod košili. Alkohol nade mnou začal získávat zase převahu. Při té rvačce jsem se trošku uklidnila, ale teď mi zase koluje alkohol v krvi. Rozepla jsem mu horní dva knoflíčky a políbila ho na krku.

,,Teď ne... Jsme venku," řekl a jemně mě odstrčil. ,,A nemůžeš jen tak odbíhat od tématu. Bál jsem se o tebe. Chápeš to?" Tvářil se úplně vážně. Řekla bych, že se mu i v očích zalesklo. Přitáhla jsem se tedy zpátky k němu a lísala se. Krásně voněl. 

Ale pak se z ničeho nic odtáhl. Jeho pohled mě skoro až vyděsil. ,,Párty skončila." Zklamaně jsem si povzdechla a defitivně se odtáhla z jeho blízkosti. Zlehka mi přejel po tváři palcem a už měl zase tvář plnou něhy. Pod jeho dotykem jsem se zklidnila. ,,Musíš to chviličku vydržet," špitl mi do ucha a pak zamířil do domu.

,,Pojď! Jdeme vyhánět lidi!!", křikla jsem nadšeně a Yumi se přidala. Obě jsme zašli dovnitř domu.
,,Párty skončila!!! Máme vás rádi, ale je konec!!!", zakřičeli jsme ve stejnou chvíli a pak jsem ještě trochu tišeji, ale dost hlasitě dodala, ,,Zavolali sem policii."

Chvilku bylo ticho a po deseti vteřinách začal hromadný úprk. Pousmála jsem se a plácla si s Yumi.
Během pěti minut v domě byli jen zbylí členové Yunīku a nějací namydlení týpci. Ty jsme s velkou radostí vyházeli k sousedům na zahrady. A když jsme se vrátili, začali jsme beze slov s velkým úklidem celého domu.