Secrets of love (BVB FF,CZ)

7.kapitola A co teď?

,,Stejně jsem to alespoň zkusila" informovala jsem Andyho.
,,Pokus ti nevyšel a ani nevyjde. Nejraději bych si tě u sebe nechal napořád.." řekl najednou až moc vážně. Zadívala jsem se mu do očí. Jejich kouzlo mě tak pohltilo,že jsem nebyla schopna slova.
Na nic jsem nečekala a políbila ho. Polibky mi oplácel s radostí,a však ne s hrubostí. Polibky nebyly plné chtíče,jak se často stávalo s Dukem. Byly láskyplné,něžné... Z toho vyzařovalo cosi magického a silného. Láska se tomu myslím říká...
Tak jsem si to konečně přiznala. Jsem zamilovaná do Andrewa. Přestože si myslela,že už takovou blbost nikdy neudělám. Jak mi tohle došlo,donutilo mě to k úsměvu,který upoutal Andyho. Přestal mě líbat a zadíval se na mě. Když zahlédl můj opravdový  úsměv,usmál se taky. Jeho krásně měkké rty roztažené do milujícího úsměvu mě dohnaly ke smíchu. Rozesmála jsem se jako dítě v Disneylandu. Tak šťastnà jsem byla a zamilovaná.
Zaklonila jsem hlavu,přičemž se mi vlasy rozlily po zádech,já roztáhla ruce a točila se do kolečka. Stále jsem se smála,smála jsem se sobě jak jsem se bláhově bránila lásce,smála jsem se radostí.
Když Andy už měl asi dost mého bláznění,chytl mě za pas a zastavil. Byla jsem rudá,bláznivá,šťastná a udýchaná.
,,Co se stalo? Blázníš takhle pořád?" ptal se s úsměvem
,,Ne..jsem jenom šťastná.."
,,Šťastná? Tak to tě budu líbat často" řekl a líbnul mě na špičku nosu.
,,Joo? Tak schválně jak dlouho to vydržíš" popíchla jsem ho.
,,Hodně dlouho"
,,Andy,já ti vlastně nepoděkovala za tu lištičku." vzpomněla jsem si a zastyděla se.
,,To je fuk. Ale líbí se ti ?" usmál se na mě.
,,Líbí a moc,ale neměl jsi."
Zatvářil se nesmlouvavě ,,Já rád. Připomněla mi tě. Je to jenom taková blbost,nic co by stálo za řeč"
,,Přesto mi udělala velikou radost" odešla jsem k posteli,nahla sa a snažila se chytit plyšáka. Jak jsem byla v mírném předklonu,Andy toho využil a trochu mi zmáčkl zadek.
,,Mmmm"
Rychle jsem se narovnala,ale než jsem se stihla otočit k němu čelem,zezadu mě objal a přimáčkl mě k sobě. Jednou rukou mi odrhnul vlasy a druhou nechal na mém boku. Lehkými polibky zasypával citlivý krk. Naschvál jsem se na něj zadkem přitiskla a jeho zavzdechnutí ve mě vyvolalo trochu škodolibosti a smyslnosti. Otočil si mě aby mi snad viděl do tváře.. Když se naklonil k polibku,opět jsem uhnula stranou. Tentokrát Andrew dopadl na postel,celý šokovaný.
,,Ty potvoru jedna. To už je podruhý." prskal.
Mou odpovědí byl pouze smích. Chytl mě za předloktí a stáhl mě vedle sebe.
,,Proč tohle děláš?"
,,Musím tě nějak potrápit ne?"
,,Trápíš mě už dost. Neznám jinou holku co by odolávala tak dlouho." tak tímhle mě docela namíchnul. Odtáhla jsem se od něj a okomentovala to slovy ,,Hmm,tak si jdi za tou co podlehne hned." raději jsem se zvedla z postele a přešla k oknu. Pohledcna ulici mě malinko uklidňoval.
Jasný,možná jsem se dětinsky urazila,ale tohle říkat opravdu nemusel. Jsem horká hlava,impulzivní a on to ví. Nebo to snad řekl schválně?
,,Abigail?" to je poprvé co mě oslovil mým druhým jménem. Ztuhla jsem,ale nijak jsem nereagovala a raději dál zírala z okna. Slyšela jsem Andyho polohlasné Achjo a i to, jak vstal z postele. Stoupl si za mě a položil mi ruku na rameno. Trochu jsem s sebou trhla.
,,Abigail" zopakoval.
,,Hm?"
,,Ty se na mě zlobíš?" ptal se udiveně.
Né,kdepák, jsem šla k oknu abych počítala stébla trávy na zahradě. ,,Proč se ptáš?"
,,Achjo,je to kvůli tomu co jsem řekl?"
,,Jistě že ne. Jen jsem v tu chvíli myslela na to,že jsem se do tebe zamilovala a ty pak řekneš tohle. Ale ne,nezlobim se." odpověděla jsem se silnou dávkou jízlivosti.
Zatvářil se překvapeně ,,Ty ses do mě zamilovala?"
,,Jo,to je jedno..." řekl jsem a otočila se k odchodu. Andrew mi ale cestu neuvolnil.
,,Počkej,to neni jedno. Omlouvám se ti beruško,neměl jsem to říkat. Opravdu jsi do mě zamilovaná?" spustil.
Jeho omluvu jsem zatím ignorovala. ,,Jo. Už to tak asi bude." podívala jsem se mu do očí a sledovala jeho reakci. Když jsem mu odpověděla,obličej se mu rozjasnil a usmál se. Už jsem se na něj nemohla dál zlobit kvůli takové prkotině.
,,Máš jediný štěstí, že mám slabost pro tvý modrý oči a úsměv."
,,Jsem prostě neodolatelný" zavtipkoval.
Šlápla jsem mu na nohu a řekla ,,Zas tak moc si nevěř" přestože jsem věděla,že to co říká je pravda.
Chytl mě kolem pasu,malinko si mě,nadzvedl a políbil. Najednou jsem se cítila zas unavená. Ne natolik abych usínala,ale přece.
S Andym jsem si lehli do postele. Andrew ležek na zádech, já s hlavou na jeho hrudi. Jak jsme tak leželi a chvilku nic neříkali,myslela jsem že brzy usnu. Po chvilce mi dal pusu na čelo a zeptal se ,,Abi, řekneš mi něco?"

Čusky fuskyyy （＾ω＾）
Tahle část je  možnà trochu přesládlá,ale občas je to potřeba :-D 
Snad se Vám bude v rámci možností líbit jinak jsem strašně ráda za 16 tisíc přečtení, opravdu,tohle jsem nečekala.. Možná tak pár desítek,ale tohle? No jsem z toho paf :O 
Přeji krásný zbytek večera a mějte se fanfárově ✌
S láskou Chrissttine xx