Doma jsem si ještě musela skočit na záchod,ale už jsem se z něj nevrátila, jak jsem Charlotte slibovala. Usnula jsem sedící na míse, hlavou opřená o dveře. Poslední myšlenka, co mi proběhla neskutečně zlitou myslí, byla jsetli na tyhle akce nejsem náhodou už stará..
Nevím kolik mohlo být hodin a bylo mi to upřímně jedno. Horší je,že mě hrozně bolí hlava,žaludek mám jako na vodě a chce se mi ještě spát. Nenamáhala jsem se s otevíráním očí,jen jsem se trochu přetočila,aby se mi leželo pohodlnější. Sice jsem narazila na něco tvrdého a studeného,co se nechtělo hnout,ale to nevadí-já se přizpůsobím.
Do vínku mi byla přidělena schopnost usnout vždy a všude,kterou jsem teď využila. I když se z dalších místností ozýval hluk,kroky a já nevím co všechno,spala jsem aspoň klidným mikrospánkem.
O nějakou dobu později se otevřely dveře od ,mé' místnosti. Zprvu jsem netušila kde jsem,kdo přišel a co chce. Byla jsem příliš slabá na to,abych otevírala oči a zjišťovala kdo mě to ruší.
,,Tady seš!" ozval se hlas. Mojí odpověď tvořilo jen neurčité zamručení.
,,Jsi v pohoě?" ozvalo se zas. Zvedla jsem ruce do vzduchu a pokusila se dát palce hore na znamení, že jsem v cajku. Ovšem ten,co přišel to zřejmě špatně pochopil a vytáhl mě na nohy. Jelikož jsem na to nebyla připravená,kácela jsem se opět k zemi. Bohudík,mě návštěvník zachytil se slovy ,,Ty ještě spíš viď?" zeptal se jemně.
,,Hmmm" zaskučela jsem a následně se ozval smích. V tu chvíli mi to došlo,prolítlo mi to hlavou jako šíp. Jen díky jeho smíchu jsem poznala,že je to Andrew.
,,Andy?" zaskuhrala jsem a zkusmo otevřela jedno očko. Andy mi líbnul pusu na čelo.
,,Dobrý ránko,princezno"
Než jsem stačila odpovědět,ozval se Ash ,,Ránko? Spíš podvečer,ne?" uchechtl se.
Jeho poznámka zůstala bez odpovědi. Andrew si mě odtáhl na délku paží,aby si mě prohlédl. Sice jsem stále na půl v mikrospánku,ale jeho tichý komentář ,,No ty vypadáš" mi neunikl. Když jsem nic nenamítala, znovu se zeptal,jestli jsem v pořádku.
,,Jo..asi jo" protřela jsem si jedno oko.
,,Ach,já se bál,když jsem tě nemoh' najít. Lek jsem se,že jsme tě někde nechali..." vyprávěl.
,,No ty seš teda přítel..." zabrblala jsem ze srandy a teprve teď si ho prohlédla. Vlasy mu trčely jako antény,na břiše měl trochu zaschlého bahna,oblečený jen do trenek a pravou ponožku s gigantickou dírou na palci. Na něj je teda pohled...,,Koho by napadlo,že si usteleš na hajzlu.." bránil se.
Otočila jsem se za sebe (a s jeho pomocí jsem neupadla) a opravdu spatřila záchod.
,,Hups" vyklouzlo mi z pusy to,co jsem si jen myslela. Nebo aspoň jsem si myslela,že si to myslím.
,,Tak asi pudem,ne?" navrhoval.
,,Kolik je?" ignorovala jsem jeho otázku.
,,Asi půl šestý.." odpověděl. Jeho odpověď mě značně šokovala.
,,Půl šestý?? No do prdele... To jsme prospali celej den?" ptala jsem se udiveně.
,,Už to tak asi bude."
Stále jsem byla slabá jako kotě,tak mě Andy musel podpírat. Dovedl mě k mému pokoji a chystal se zaklepat, podle čehož jsem poznala, že tam je Cher. Na poslední chvíli jsem ho zarazila.
,,Počkej, nejdřív se chci kouknout jak vypadám,aby se mě nelekla."
Ten neřád si ze mě ještě utahoval ,,Hele,vydržel jsem to já,vydržela by i vona"
Bouchla jsem ho do hrudi ,,Ty zmetku jeden"
Chytil mě za ruku, přitáhl k sobě a výsměšně poznamenal
,,Ale,že by koťátko vystrkovalo drápky?"
,,Ti ještě ukážu co koťátko dokáže..." huhňala jsem.
,,Ale já už to vim," znovu mi vtiskl pusu ,,mimo to se umí proměnit i v přírodní dubovou holku" smál se.
Vysmekla jsem se mu a utíkala do koupelny. No to mě poser. Můj odraz v zrcadle odpovídá Andyho popisu. Ve vlasech mi vězely dvě malé šištičky společně s kousky mechu,jehličí,sem tam nějaká ta větvička či lístek. Tvář jsem měla zelenou (zřejmě od listů nebo trávy) a urousanou od hlíny. Na rameni se mi rýsoval slušný šlinc. A když jsem se koukla na nohy,zjistila jsem, že jsou poseté modřinami a škrábanci. Ale nebylo to nic proti chodidlům. Byly tak špinavé až černé plus puchýř k tomu. Koukala jsem na svoje špinavé nohy a snažila se přijít na to,jak se to mohlo stát.
Já vlastně šla bosa! Ale kde jsem nechala boty? Nepamatuju si,že bych si je nesla domu.. Do háje,ani nevim co to bylo za boty..
,,Achjo,ty vole..." povzdychla jsem si a vrátila se k Andymu. Ten když mě uviděl, začal se smát. Zřejmě tomu jak vypadám a tvářím se jako kakabus.
,,Tak vypadám jak Tarzan no" odbyla jsem ho,ale on se rozesmál o to víc. Znovu jsem si povzdychla a vešla do pokoje. Charlotte napůl ležela a napůl padala z postele. Její rozcuchané dlouhé vlasy vytvořily jistý plášť,který ji skvěle zakrýval.
Padla jsem na postel vedle ní a jak jsem dopadla, matrace se rozhodla,že Cher sundá už kompletně. Nedá se říct,že by jí to úplně probralo,tak jsem se toho ujala já. Slezla jsem z postele a klekla si k ní.
,,Zlato vstávat" houkla jsem. Nic,ticho,spánek pokračuje.
Vzhlédla jsem k Andymu ,,Kontroloval jste jí někdo?"
,,Takhle spala i když jsem se na tebe ptal" pokrčil rameny.
,,Ty vole, ale vypadá jak v kómatu.. Charlotte, broučku haloooo" propleskla jsem jí a ono to zabralo.Krásný dobrý víkendový večer drazí😊
Začínáme devátou kapitolu,snad se Vám bude aspoň trochu líbit:-)
Budu ráda za jakékoliv komentáře,každé hlasování,zkrátka každou odezvu.
Bavte se,mějte se krásně a užijte si zbytek víkendu💙S láskou Vaše Chrissttine xx
ČTEŠ
Secrets of love (BVB FF,CZ)
FanfictionPříběh o dívce která se čirou náhodou seznámí s Black Veil Brides,od prvního okamžiku jí se vším pomáhají,jako by se znali už dávno,někteří jedinci začnou projevovat hlubší city,ale komu doopravdy dá své srdce? I když ti život bere vše co je ti d...