Secrets of love (BVB FF,CZ)

7. kapitola čtvrtá část

,,Tak já už půjdu" řekla jsem do přespříliš trapného ticha.

,,Jo, já taky pojedu. Tak.. ahoj" řekl nesměle.

,,Měj se" řekla jsem a ještě chvilku si ho prohlížela.

,,Ty taky" Na to jsem se už raději rychle otočila a spěchala do budovy pošty.

Po nekonečných 40-ti minutách jsem konečně odcházela s pocitem, že zde zaměstnávají samé pomalé pindy. Na úřad už kašlu, protože bych tam také strávila mládí a obrostla mechem a navíc bych to ani nestíhala.

Procházela jsem kolem kavárny a náhle mě přemohla chuť na něco sladkého, čím bych si obalila podrážděné nervy. Myslím, že jahodový milk-shake je to pravé. 

Uhmm, panebože to je lahoda.. 

Vyšla jsem ven se shakem v ruce a pomalu šla směrem k centru. Mám na to slabou půl hodinu, tak  bych to stihnout mohla a hlavně měla.

Ucucávala jsem jahodovou mňamku a zahleděla se do jedné výlohy. Hmm, výprodej, slevy až 70%.. Myslím, že sem se Charlotte zajdeme. Stále ještě jsem koukala do výlohy, když kolem mě projel nějaký malý cucák na skateboardu a vrazil do mě. Shake z kelímku emigroval na mě a mé věci. Ten malý drzý parchant se ani neomluvil a dál si jel. V záchvatu vzteku jsem po něm hodila kelímek se zbytkem pití a k mé obrovské radosti jsem ho zasáhla do hlavy, konkrétně do pošahané čepice (mimochodem- čtyří zmrzli blbečku, budeš pátej) , která mu dávala swag.  Zbytek pití se vsákl tam kam měl a to pro mě bylo malé bolestné. Stále jsem však byla vytočená.

,,Buzerant jeden...ksicht teplej tyvole.. já bych ho zabila smrada zatuchlýho.." vrčela jsem. Nedokázala jsem nad tím prostě mávnout rukou, fakt mi to zvedlo mandle. Byla jsem tak vytočená až jsem myslela že dostanu infarkt. Zatímco jsem nadávala, vydala jsem se znovu na cestu. I v těch pokydaných věcech.

Zastavila jsem se o několik metrů dál u další výlohy a spatřila tu katastrofu.

,,No podívej se na to do prdele..! " řekla jsem si pro sebe ,,Do hajzlu, kurňa drát, už mám toho akorát! Novej svetřík kurde.. Až já toho malýho pochcánka potkám, tyvole ten uvidí..!"

--------------------------

Na místo jsem dorazila o něco později než jsem měla a to vše kvůli tomu incidentu, který mi zkazil odpoledne. Procházela jsem kolem řady aut a očima pátrala po čekající Cher. Najednou se ozvalo troubení auta a já leknutím nadskočila. otočila jsem se za zvukem a spatřila Cher za volantem s nedočkavým výrazem, který jasně říkal dělej nebo tě trefim.

Přešla jsem ke dveřím na její straně, otevřela a řekla ,,Vystup si."

Načež svraštila obočí ,,A to jako proč ? "

,,Vystup si. Potřebuju cigáro. Jak dlouho můžeš parkovat ?"

,,Ještě hodinu. Půjdeme daleko?"
Lehce jsem zavrtěla hlavou ,,Nene, sednem si do parku tamhle u Knihy."  Společně jsme prošly zbytkem centra a zakotvily na lavičce v nedalekém parčíku.

,,Tak co je ?" otázala se mě. Popuzeně jsem si odfrkla.

,,Ale.. Těžkej den." když se zatvářila nechápavě, rozvedla jsem to, vysvětlila a znovu se u toho vytočila. Na to mi má drahá řekla ,,Kočko, vybodni se na to. zbytečně se nervuješ. Dojdeme si pro zmrzku, pojedem domu a upečem nějakou mňamku, jo ?"