7. kapitola šestá část

1K 82 2
                                    


  ,,Nikam daleko, jen nechci bejt všem na očích." napůl úst se na mě usmál a pokračoval v cestě. Došli jsme úplně dozadu na zahradu kde nás z jedné strany kryjí tůje. Tam jsme se zastavili.  


,,Tak sem ses chtěl projít jo ?" podívala jsem se na něj  a on mlčky přikývl. Nechci aby byl takhle mrzutý. Nejen že mu to nesluší, ale celkově to prostě není on. ,,Bobane no tak, rozhoď koutky.." 

Budu muset vymyslet nějaké oslovení které ho rozesměje a budu ho používat jen na rozveselování...

,,Když já mám takovej vztek...! Jak si tohle můžou vůbev dovolit?! Já..měl jsem poslechnout kluky už před půl rokem když se nahrávky ztratily poprvý.." stiskl mi ruku silněji než předtím a já ho na oplátku pohladila palcem, protože to byl jediný možný pohyb.

,,Ale no tak, to jsi nemohl tušit že se to bude opakovat. A určitě jsi měl i jiný starosti.." řekla jsem chlácholivě. Zničeho nic mě pustil, otočil se mě zády a nahrbil se.

,,Kdybys věděla co..co mám ještě za nevyřešený problémy" zhluboka se nadechl,ale neotočil.

Chtěla jsem na něj vidět, chtěla se mu podívat do očí. Proto jsem ho obešla aby byl ke mě čelem. Dala jsem mu ruce na ramena a čekala až se na mě třeba letmo koukne,ale ne.. Pohladila jsem ho po tváři a tiše řekla ,,Ať je to co je to, chci abys věděl že za mnou můžeš přijít s čímkoli. Já.. nechci tě vidět takhle ztrápeného."

Zvedl pohled od země a mou malou ručku,na jeho krásně řezané tváři, schoval do své medvědí tlapy.

,,Miláčku.. Teď to nejde, pak by ses třeba chtěla odstěhovat pryč..." zdráhal se s odpovědí, ale po tomto nezvyklém oslovení mi srdce bušilo rychleji než před tím.

,,HLupáčku, to si nemysli. A už to pust prosím z hlavy, takhle se mi nelíbíš." 

Konečně se objevilo něco, co vypadalo jako úsměv ,,Rozkaz slečno !"

Nějak mě to nutilo k polibku a přesně ten jsem mu taky dala. 

,,Přijdeme na to jak ti zlepšit náladu, neboj " ubezpčila jsem ho a doufala že to nějak půjde.

,,Joo ? Ty mi uděláš striptýz ?" Už se mu vrací smysl pro humor, tak je to dobrý.

,,Jé a já spíš doufala, že mi ho uděláš ty" zakřenila jsem se a loktem do něj šťouchla.

,,Tak to máme asi oba smůlu co ?"

,,Jestli jako smůlu bereš indický jídlo a s láskou pečený koláč, tak jsi teda pěkně rozmachanej." popíchla jsem ho.

,,Indický řikáš jo ? A dokonce i koláč... no, holky.. já věděl proč si vás tady nechat" smál se...

Když jsme vešli do domu, CC se snažil Jinxxovi hodit hrozen vína do úst. CC neměl špatnou mušku, tím to nebylo. To jen Jinxx se bál a pokaždé cuknul.

Ohlásila jsem náš příchod hlasitým ,,Jdeme jíst!". Tolik radosti v jedné minutě jsem snad ještě neviděla. 

,,Olééé" ozvalo se od Jakea, Jinxxe, CC-ho a Ashe. U stolu se nám sedět nechtělo. Jinxx přišel s přesvědčením, že jsme poslední dobou jedli až moc kultivovaně a že přišel čas na trochu čuňáren.

S Charly jsme tedy svolily večeři v obýváku u televize. Před tím jsme se duševně připravily na ten svinčík co nás dozajista čeká.

-------------------------------

Secrets of love (BVB FF,CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat