Secrets of love (BVB FF,CZ)

8. kapitola část sedmá

  ,,Stalo by se něco kdybych ho snědla?" zkoušela to.
,,Stalo. Jake by neměl dort a co je to oslava bez dortu?"
,,Ale když..."
,,Máš na něj chuť. Já taky. Musíme počkat.", doplnila jsem ji. Zamumlala něco jako achjo,naposledy mrkla na dort a pak krabici zavřela.  

Jely jsme zpět domu aby jsme vše připravily, dokud je Jake nějak zabavený. Doma jsme  dort strčily do lednice a připravovaly oslavu. Chlebíčky, další mlsání a tak..

Po hodině a kousek jsme měly hotovo, tak jsme se šly konečně uptavit. Nejdřív byla v plánu sprcha (konečně). Jenže ouha-došel nám náš kondicioner a to je průser.

,,Charly?"

,,Joo?"

,,Je to v hajzlu. Neni kondicionér na lámavý vlasy s výživou" řekla jsem jako opařená.

,,Ale neeeeeee" zděsila se ,,Co budeme dělat ?"

,,Buď se pro teď obejdeme bez něj- což nepřichází v úvahu- nebo si pro něj rychle dojedem." navrhla jsem i když jsem si v duchu už vybrala druhou variantu.

Cher se zablesklo v očích a bylo jasno. Zase jsme se nahrnuly k autu a jely do nejbližší drogerie. Když jsme hledaly naší oblíbenou značku, zasekly jsme se u tiskárny fotek, vedle které byly i rámečky. S Charlotte jsme se na sebe znovu podívaly a obě nás napadlo to samé.

,,Je libo fotku ?" optala se mě Cher.

,,A jakou ?"

,,Nějakou společnou? Třeba tu jak jsme všichni u bazénu ?"

,,To zní jako plán" usmála jsem se.

,,Fajn, najdeš ji a vytiskneš, vybereš rámeček a já najdu kondicionér ? Nebo jak ?"

,,Okay, tak s chutí do toho a půl je hotovo"

------------------------------------------

Doma to byly mety. Konečně jsme si rychle umyly hlavy, daly vědět klukům, že za chvilku to začne a ať se vypravují.

Z ledničky jsme vyndaly připravené jídlo a dort, šampaňské a další věci. Nosily jsme to do obýváku a snažily se to pěkně naaranžovat. Z patra jsme slyšely hlas Jinxxe a Andyho. Dohadovali se co si kdo vezme na sebe. Takže se už opravdu vypravují, to je skvělé. A najednou jsem si vzpomněla na co jsem zapomněla.

,,Konfety!" vyhrkla jsem. Jak mi to mohlo vypadnout ?! Co si vzpomínám, byly v kumbále. Urychleně jsem se pro ně rozběhla. Když jsem otevřela dveře kumbálu. zůstala jsem  stát s otevřenou pustou jako debil, totálně paralyzována. Brada mi spadla až někam 100 kilometrů pod zem, protože to co tam na mě čekalo.... Nebo spíš TEN.

Na židli seděl svázaný Jake se zalepenou pusou, rozcuchaný jen v trenkách ve kterých spal, na mě poulil vyděšené a naštvané oči.

,,PANE BOŽE!" křikla jsem ,,Pane Bože Jakeu!" z úst jsem mu strhla lepenku a začala ho rozvazovat. Já ty dva dementy zabiju ! Co na tom, že jednoho z nich miluju. Tohle přehnali. Chtěla jsem po nich aby ho zabavilo, ne svázali a zavřeli. Pitomci.

,,Hnáto kristova, Jakeu jsi celej ?"

,,Já jo, ale až ty dva kretény najdu tak z nich budou chlupy lítat!" poslední část věty vykřikl dost výhružným hlasem.

Na konfety jsem se vykašlala. Našla jsem nějaký přehoz a dala ho oslavenci, protože byl celý studený. Čemuž se není co divit, v kumbále fakt nemáme 24°C . Šla jsem s ním nahoru do pokoje, aby se mohl obléknout a upravit a já doufala, že Purdyho a Biersacka potkáme, aby jsme si to s nima mohli hned hezky z čerstva vyřídit.