Secrets of love (BVB FF,CZ)

7. kapitola pátá část

,,Tak kam teď ?"

Pro to triko? vim o jednom krámku s monstrózníma slevama."

,,Paráda, je to daleko ?"

,,Ani ne, bez auta tam jsme za deset minut..

,,Tak a jsme tady. Dobrý ne?" řekla jsem při pohledu na starou známou výlohu.
,,Ty vole,to je dost dobrý jako.. Jdem tam?" odvětila nadšeně.
Za necelých 30 minut strávených v obchůdku,jsme měly dvě plné tašky věcí a za to jsme utratily jen 27 dolarů,za to všechno. Opravdu, tomu se říkají slevy a totální výprodej. Místo oblečení od shaku jsem si oblékla šedé tílko a červenou kostkovanou košili (mimochodem,mám takový dojem že je hodně podobná té,co má Andy) které jsem si právě koupila. Báječně mě to uklidnilo, za což jsem opravdu vděčná.

Už jsme se pomalu ale jistě vracely k autu a k tomu si zapálily cigaretu. Když jsme byly zase v centru, upoutala mě jedna cedule za prázdnou výlohou. Hmm, podnájem nebytovýho prostoru.. Dřív tu byl klub,než se majitel bez varování odstěhoval do Texasu a klub ze dne na den (přesněji řečeno z víkendu na víkend) přestal fungovat.
,,Hele Cher,koukej.."
,,Co?" přivřela oči aby zaostřila. ,,Myslíš ten podnájem?"
,,Jo. Tam by mohla bejt parádní čajka."
Cher se pro ten nápad nadchla ,,Tý brďo,to joo. To by byla pa-rá-da! Ty,já...mít vlastní čajovnu...!"
,,Splnil by se nám dětskej sen..aspoň jeden." hlesla jsem.
,,Co kecáš? Dyk jsme spolu chtěly bydlet a to se nám splnilo" okřikla mě.
,,No dobře,tak jo-máš pravdu. Ale ta čajka fakt neni blbej nápad,jen mít na to finance.."
,,Do hajzlu,to je fakt..."
A tak jsme zdrceně típly cigarety,přešly k autu a vyjely domu. Tam jsme dorazily kolem čtvrt na šest a kluci byli zřejmě ještě ve studiu.
S Charly jsme daly vařit kávu a mezitím uvažovaly co uděláme k jídlu.
,,Holka varuju tě- dneska nevařim. Nějakej koláč upečem,to jo,ale vařit nebudu." oznámila mi rázně.
,,Tak zavoláme do indický restauračky a něco objednáme"
,,To by šlo"
,,Fajn,tak já napíšu CC-mu v kolik se vrátí,ať víme v kolik to máme objednat... Co vlastně upečem?" otázala jsem se.
Charlotte se zamyslela ,,Tvarohovej koláč? Ten umíme ne? Beztak jo." odpověděla jak mě,tak i sobě.

CC mi neodepsal ani po 10ti minutách. No co,tak to případně ohřejeme v troubě no. Cher se ujala telefonování do restaurace,tak jsem začala hromadit potřebné ingredience podle receptu Charlottiny babičky.
Zrovna ve chvíli,kdy jsem hledala prášek do pečiva,se zjevila Charly.
,,Sakra kde je ten debilní prdopeč? Prčic,vim že jsme ho kupovala ne snad!? Jé Cher,hotovoo?"
,,Jako by jo no..." odpověděla.
,,Jakoby? Jak jako? Tak jo nebo ne?" divila jsem se a kýchla,protože jsem převrátila pytlík s moukou a nadýchala se toho.
,,No,volala jsem jim tam,ale nevim co jsem objednala. Ten trotl furt něco mektal nějakou hatlamatilkou...takže prostě jídlo máme a dokonce to bude i překvápko." poznamenala a vytáhla prdopeč z úplně jiného šuplete,než ve kterém jsem hledala.
,,Díky" popadla jsem ho a mrskla s ním na linku. ,,Tak to by bylo. Jdem do akce."

----------------------

No to byla zase operace omega. Ale zvládly jsme to. Mimo jiné,nevyhořely jsme a ani jsme nic nevytopily. Sice jsme přišly o tři vajíčka ( nedopatřením nám jedno spadlo z linky,druhé se nám svezlo po hraně misky na linku a nakonec přistálo na mojí ponožce a třetí bylo pukavec),ale ztráty nejsou tak velké,takže vlastně úkol splněn..

Hotový koláč jsme nechaky vychladnout a do vyhřáté trouby strčily objednané jídlo. Nakonec objednávka nedopadla špatně. Rýže,nějaké omáčky,tři (Cher tvrdí že čtyři) druhy masa a spouuusta zeleniny. To byly porce jako pro 60 samurajů.
Krátce po jídle dorazili i kluci. Samozřejmě byli dřív slyšet než vidět.
,,Já tam končim!"
,,Hoši já vám řikal,že zase něco poramtaj."
,,Jak si tohle vůbec můžou dovolit?"
Otevřely se dveře a kluci vešli. Andy vytočeně přišel do kuchyně, z mrazáku vyndal finskou vodku a dvakrát si mohutně loknul. Flašku jsem mu vytrhla z ruky a vrátila jí zpět tam kam patří.
,,Tohle je akorát o angínu,to zaprvý. Zadruhý co se sakra stalo?"
Andy byl vyloženě vytočený. ,,Nic. Jenom ty kreténi...!"
,,Fakt si najdeme lepší studio. A tečka. Na tohle jim serem. A jestli ne vy,tak já určitě." řekl přicházející Ashley.
,,No já mam takovej pocit,že potom co tam Andy roztřískal židli,nás tam už ani chtít nebudou" uchechtl se Jinxx.
Na ti se Andy ohradil ,,Já jsem jí jenom TROCHU nakopnul a to že hovno vydržela a rozpadla se,už neni můj problém."
,,Já to chápu,taky jsem měl chuť tam do něčeho praštit."přitakal Ash.
,,Mě taky nasrali když nám zase oznámili,že poslední nahrávky se záhadně ztratily a musíme to nahrávat znova. Už tak jsem měl nervy.." přidal se Jake.
,,A potom,když nám řekli že drnkat na kytaru,mlátit do bubnu a zazpívat pár tónů umí každej idiot a že jsme v podstatě teplouši..." dodal CC. Jak jsem to poslouchala a nevěřícně koukala,došlo mi že bych toho panáka potřebovala taky.
Do toho se přidala vytočená Cher ,,No to si děláte prdel ne?"
,,Já je tam dojedu rozsekat!" vykřikl Andy a vyrazil kupředu.
,,Sakra brácho!" zastavil ho Jake tím,že ho chytl za triko. Andy se zmítal a snažil se vyprostit.
,,Pusťte mě na ně. Udělám z nich čtyři menší a ještě ošklivější!" vztekal se Andrew dál.
Neunikla mi Jinxovo tichá poznámka ,,Jistě,proč z jednoho problému neudělat čtyři.."
Andy se přestal snažit o útěk a rezignovaně se zeptal
,,A na cigáro můžu?"
,,Jen jdi" poplácal ho Ash po rameni.

Když jsem ho chudáka ztrápeného viděla stát na zahradě a kouřit, vydala jsem se za ním.
,,Andy? Nerušim?" promluvila jsem když jsem vyšla z domu.
,,Ne,jen pojď..."
Došla jsem až k němu a všimla si,že se mračí tak,že se mu čelo zvlnilo do stejného znaku jako je síla wifi signálu.
,,No tak,nemrač se,nesluší ti to." usmála jsem se na něj s nadějí,že napětí v jeho tváři poleví.
,,Pojď se projít." chytil mě za zápěstí a pomalu šel. Jako opravdu netušim kam se chce projít,když branka je opačným směrem než kterým mě vede,ale tak neříkám nic...
Zašli jsme za roh a on si propletl prsty s mými.
,,Kam mě to vedeš?" zajímala jsem se.
,,Nikam daleko, jen nechci bejt všem na očích." napůl úst se na mě usmál a pokračoval v cestě. Došli jsme úplně dozadu na zahradu kde nás z jedné strany kryjí tůje. Tam jsme se zastavili.

Hrozně hrozně hrozně a hrozně moc se Vám omlouvám za tak dlouhou neaktivitu :-( moc mě to mrzí,ale moc věcí,moc starostí a všeho... Snad mi odpustíte..
No ale dobrá zpráva je,že mám napsáno asi o padesát stránek víc než je tady (doma to píšu do sešitu-mimochodm už mam druhý- a potom to přepisuju sem,no a i když sem nepřidávám,pořád pokračuju ve psaní)... Brzy se dočkáte a každopádně se máte na co těšit!

Stále Vás zbožňuju a pokorně žádám o odpuštění...
S láskou Vaše Chrissttine xx