Secrets of love (BVB FF,CZ)

8.kapitola část šestá

,,Ty jsi idiot"
,,Já fakt nevěděla co mam sakra říct..." hájila jsem se i když jsem samozřejmě věděla,že ma pravdu. Jsem idiot. Ale vtipné to skutečně je.

Zabalený dárek jsme schovaly pod postel,kdyby náhodou někoho napadlo tady čmuchat. Pak jsme sešly doku,kde kluci zaujali stejná místa jako před tím a dokoukávali film.

,,Ehm,kluci?"
,,Charly, tak co průjem? Je to lepší?" staral se Jinxx.
Ta se zarazila, koukla na mě a pak něco neurčitého zamručela,čímž se docela pochlapila.
,,Klucí?" zvolala jsem možná až moc zvesela,ale bylo to jedno,protože jediný kdo se otočil byl Andy. Přešla jsem tedy k němu,krátce ho objala a vtiskla rychlý polibek. Chápejte,aby neřekl,že jsem jako přísavka.
,,Drahý,v kolik chcete večeřet?" zeptala jsem se ho.
Pokrčil rameny a oslovil zbytek ,,Hej volové". Potom co se na něj zmiňovaní volové otočili, položil stejnou otázku jako já.
,,A bude k jídlu?" zajímal se CC
,,Parádní dlabanec. Polívka a tortily od babulinky." obeznámila je Charlotte.
,,Páni" hvízdl Ashley a po něm se hned ozval Jake ,,To zní dobřeee"
Zazubila jsem se na ně a popravdě odpověděla ,,Taky že to dobrý je"
,,No,je půl sedmý.. Od osmi dávaj film.. Tak já bych se do toho pustil, ať to stíháme." navrhnul Andy.
,,Fajn,tak jestli všichni souhlasí...?" tiše přikývli a znovu se věnovali televizní obrazovce.
S Cher jsme došly do auta,kde jsme nechaly jídlo od babičky. Polévku jsme ohřály na sporáku a tortily v troubě. Roládu jsme daly do lednice,protože tu si dáme až k filmu. Vůně jídla se linula po celém přízemí a přilákala kluky ještě dřív,než jsme je stihly samy zavolat.

Po večeři všichni pomlaskávali,div si nezamotali jazyky.
,,Teda holky..." nadechl se přecpaný Jinxx a pohladil si napapané břicho.
,,Copak?" odvětila Cher.
,,Ne že by jste neuměly vařit,jo..." nakousl Ash a já ho doplnila ,,....ale babička je babička."
,,Bez urážky,ale je to tak" přihodil své moudro Andy
,,A ne jinak" uzavřel Jake.
Na závěr se ozval vzteklý CC ,,Teď jsem to chtěl říct,do prčic..!"

Potom,co se uklidilo ze stolu a přesunuli jsme se do obýváku,jsem horlivě přemýšlela,jak se nenápadně a bez Jakea domluvit se zbytkem na zítřek.
,,Ehm,Jakeu?"
,,Hm?"
,,Prosím,došel bys mi pro marmeládu?" udělala jsem na něj psí oči.
,,Ale Naomi.. Ty jsou až vzadu v garáži.." namítal. No právě proto..
,,Prosím prosím" už chybělo takhle malinko,abych ho přesvědčila.
Nakonec si odevzdaně povzdechl ,,A jakou teda chceš?"
,,Uhmm,broskvovou?" však já jí nějak zužitkuju...
Zvedl se a odešel. Tak teď musím rychle,neni moc času.
,,Hele lidi.. Neni moc času, ale potřebujem se domluvit. Jak to bude zítra? " vysypala jsem ze sebe.
,,Jako s tou oslavou?" zarazil se trochu zaseknutý CC.
,,Jo. Potřebujem nějak odlákat jeho pozornost ať to nachystáme."
Andy strčil do Ashe a oznámil nám ,,My se o to postaráme." Neunikl mi jejich úšklebek,možná proto jsem se začala o Jacoba trocbu bát.
,,Prosím vás a přežije to?" strachovala se spolu semnou i Cher.
,,Pfff,v pohodě" ujišťovali nás.
,,Ok, tak-" začala jsem,ale dál jsem se nedostala. Vrátil se totiž Jake.
,,Tady to máš beruško"
,,Díky cvrčku" A jéje,myslím že teď Andrew trochu žárlí.. To překousne. Zvedla jsem se a donesla marmeládu do kuchyně.

----------------------------------------

Druhý den ráno -přesněji 21.srpna, jsem se probudila velmi časně. Byla jsem nervózní z té oslavy,že jsem ani nemohla dospat.
Ale ne,je teprv sedm hodin.. Se poseru...
Jukla jsem na Cher. Sladce spala jako miminko,tak jsem ji lehce líbla na spánek a potichu,potichoučku odešla z pokoje. Došla jsem k Andymu,samozřejmě bez zaklepání. Určitě ještě spí,takže by to ani neslyšel.
Vlezla jsem si k němu do postele,opatrně abych ho neprobudila,ale ouha. Byl vzhůru. Ale jak tak koukám, zřejmě ne mojí vinou,na to se zdál až moc probraný,ale i tak jsem se musela zeptat.
,,Promiň zlato,vzbudila jsem tě?" šeptla jsem.
,,Ne," špitl nazpět ,,jsem vzhůru už půl hodiny."
,,Nemůžeš spát?"
,,Tak nějak. Zdálo se mi o tobě a když jsem se probudil,přemýšlel jsem,že půjdu za tebou a na konec jsi přišla ty za mnou" usmál se na mě.
,,No ale moc si nezvykej,že za tebou budu běhat" napomenula jsem ho,avšak vzápětí ho políbila. Nějakou dobu jsme leželi mlčky nebo si povídali.
,,Ty hele?"
,,Jo,lásko?"
,,Jak to máte s Ashem vymyšlený?" starala jsem se.
,,Dobře vymyšlený to máme, nemusíš se bát" ujišťoval mě.
Tak potichu,že ani nevím jestli to slyšel,jsem špitla ,,Já se nebojím,já mám jenom strach.."

Krátce po osmé hodině jsme náš dvoučlenný kroužek rozpustili. Já se vrátila zpět do pokoje k Cher a Andy podle všeho šel za Ashem a pak společně pořešit Jakea.

Lehla jsem si zase do postele a k mému obrovskému překvapení jsem zas vytuhla. Druhé probuzení bylo lehce šokované. V půl desáté jsem vystřelila z postele jako srnka trefrná brokovnicí.

,,Do prdele Charlotte, vstávej! Zaspaly jsme!"

Charly vyděšeně otevřela oči, převalila se z břicha na záda a náhle spadla z postele.
,,Mě poser ty vole..! Neječ tak,budu mít migrénu. Co je?" nechápavě se na mě otočila.

Nevěřícně jsem na sebe natáhla legíny a mezitím co jsem se natahovala pro mikinu,jsem jí odpověděla ,,Děláš si srandu? Co je? Dneska má Jake narozeniny,za půl hodiny musíme vyzvednout dort,všechno připravit a my sakra zaspaly!"
Konečně jí to došlo,plácla se do čela a rychle hledala oblečení.

Neměly jsme čas na nic-na snídani,kafe,malování se,čištění zubů.. Zkratka opravdu na nic. Cher v kabelce našla balení žvýkaček,které jsme si rozdělily na půl a už se hnaly po schodech dolu.
Tam seděli jen Ash s Andym. V klídečku si pili kafe a na nás zírali jako husa do flašky.

,,Ahoj ahoj,musíme...někam...něco.." soukala jsem ze sebe ve spěchu,zatímco jsem si obouvala boty.

,,Jooo no. Za chvíli jsme zpátky" dodala Charly na vysvětlenou. Těsně před tím,než jsme se prohnaly přízemím do garáže, jsme zaslechly Andyho hlas ,,Jo holky,Jake je vyřízenej"
Skočily jsme do auta a hlava nehlava se řítily silnicí.

Na místo jsme dorazily o pár minut později. Bohudík paní, od které máme dort byla milá a počkala na nás. Zaplatily jsme a zase se vracely k autu.
,,Počkej,to vomrknem ne?" zarazila mě Cher.
Otevřely jsme krabici a naskytl se nám pohled na nádherný dort ve tvaru kytary. Boží! Teď ještě aby byl dobrej..
,,No páni.." hlesla Cher ,,úplná škoda ho jíst"
,,Je parádní.. Jo,škoda ho jíst ale ještě větší škoda ho nechat zkazit."
,,Stalo by se něco kdybych ho snědla?" zkoušela to.
,,Stalo. Jake by neměl dort a co je to oslava bez dortu?"
,,Ale když..."
,,Máš na něj chuť. Já taky. Musíme počkat.", doplnila jsem ji. Zamumlala něco jako achjo,naposledy mrkla na dort a pak krabici zavřela.

Zdravím moji milovaní čtenáři.
Po měsíci zas další část.. Odpuste mi,teprve teď se našla chvíle mezi školou(která před dvouma týdny odpadla) prací a povinostma a já stihla přidat další kousek.
Doufám že si užíváte prázdniny náležitě jak se sluší a patří. Dávejte na sebe pozor a užívejte si to volno!

S láskou vaše upracovaná Chrissttine xx