7. kapitola třetí část

1.2K 99 4
                                    

,,Tak já teda jdu no. Jsi si jistá, že nechceš jen s náma ? Nebyl by to problém.."

,,Kdepak, nebudu vás tam rušit a stejně musim od města, takže..."

,,Biersack ! Náklus, jedem! " přerušil mě opět Jinxxovo hlas. Andy mě chytl za bradu, dal mi pusu na rozloučenou a odešel.


Ještě chvilku jsem tam zůstala stát a přemýšlela. Bere to vážně nebo ne ? Co když ne ? Mrzelo by mě to ?  Bydlela bych pořád s nima ve vile ? A co s Ashem ? Nebo co kdyby se nedejbože ozval Duke ? Sakra, moc otázek a málo odpovědí. Zavrtěla jsem si pro sebe hlavou, přehodila přes sebe slabý svetřík a vydala se do kuchyně. Cestou jsem si zpívala písničku a vrtěla se v pomyslném rytmu.

,,I don't care, I love it... I don't care ! " A je to tak. Kašlu na to, nějak bylo, nějak bude, nějak to dopadne. Přeci si tím nenechám zkazit krásný den.

Prošla jsem prázdným obývákem, zatočila do kuchyně a popadla svůj oblíbený maxihrnek. Nalila jsem si kávu a natahovala se pro mléko. Pak jsem ale změnila názor a raději sáhla po vanilkové zmrzlině a dala si jí do kávy místo mléka. Tohle naprosto miluju, za to mamka mi vždycky nadávala jakej jsem dobytek, když dokážutakhle zprznit dvě dobrý věci. Ví prd co je dobrý... K mé obrovské smůle jsme už neměli šlehačku. No nevadí, myslím že to přežiju.

Posadila jsem do obýváku do křesla a pustila televizi. Zrovna dávali Hobita. Sice jsem ho stihla až od půlky,ale i tak se na něj ráda podívám. Neskutečně jsem se  do toho příběhu zažrala (mimo jiné slintala při každém záběru na Filiho a Kiliho) jako už tolikrát, že jsem ani nezaregistrovala Ashleyho, který právě přišel.

,,Nemusíš očima svlíkat Filiho ani Kiliho, stejně nejsou skutečný." zazněl jeho zvučný hlas. Rychle jsem k němu namířila pohled a pak hned zpátky na televizi.

,,Nevadí i tak se na ně mooc ráda dívam." odpověděla jsem. Uchechtl se,sedl si na gauč a koukal se se mnou. Když se na scéně zjevili ti ohavní skřeti, neodpustila jsem si poznámku ,,Ty držko jedna zkřivená,šáhni na jednoho z mejch miláčků a  nakopu ti prdel, hnusáku!" přestože jsem věděla, že je to nemožné.

Ucítila jsem na sobě Ashovo pohled a následně zaslechla jeho smích. ,,To bych chtěl vidět"

Zasmála jsem se spolu s ním ,,Dostaneš lístek do první řady, jo ?"

,,Jo, to by šlo. A bude k tomu pivko nebo kola s chipsama ?" zeptal se nadějně.

Nesouhlasně jsem zavrtěla hlavou ,,Nene, to si budeš muset vzít sám."

,,Lakomče!"

Zatím to vypadalo, že to je s Ashem dobré, tak jsem nechtěla říct něco špatného, abych to zas nepokazila. Nebylo by to  poprvé, co by má neuvážená slova něco pokazila.

Ještě chvíli jsme koukali (mezitím mi odpověděla Charlotte, že se sejdeme v centru krátce po půl čtvrté) a já dopíjela kafe. Už  jsem musela pomalu vyrazit, abych to všechno stihla a Charly na mě nemusela čekat.

Pomalu jsem se zvedala ,,No nic Ashley, musim jít.."

,,Chceš někam hodit ?" tou nabídkou mě překvapil.

,,Nechci tě tim otravovat."

Zakoulel očima ,,Jinak bych ti to asi nenabízel, kdyby mě to otravovalo ne ? Kam potřebuješ?"

Musela jsem mu dát v duchu za pravdu, ale stejně... ,,Na poštu a pak na úřad." odpověděla jsem mu.

,,Na poštu tě hodit můžu, stejně to mám po cestě."

Oba jsme věděli, že to tak není, že to po cestě nemá, ale neřekla jsem na to nic. Došla jsem si nahoru pro kabelku, popadla slabou koženku a seběhla dolu do předsíně, kde už nervózně stepoval Ash.

Cesta proběhla relativně v klidu. I když nejdřív jsem se  Ashe držela jako klíště, protože jsem nebyla zvyklá na takové množství adrenalinu. Chvilku mi trvalo než jsem přesvědčila samu sebe abych otevřela oči. Ale potom to už bylo super a náramně jsem si cestu užívala. Vážně to byla paráda.

Když jsme zastavili u pošty, spousta kolemjdoucích se na nás letmo otočilo a někteří zvědavě pokukovali. Seskočila jsem z motorky, prohrábla si vlasy a frajersky si nasadila sluneční brýle. Zase jsem slyšela Ashovo smích a poznámku ,,Slečna drsňák..."

Zakřenila jsem se ,,Tak Ashley, děkuju za odvoz. Stíháš to do studia?

,,Rádo se stalo. Myslim že jo.." vytúroval motor a babička co procházela kolem leknutím nadskočila, pozvedla holi do vzduchu a zanadávala "Parchanti ! Chuligáni! já bych vás hnala, pacholci.."S Purdym jsme se tomu zasmáli, protože to prostě bylo vtipné.

,,Tak já už půjdu" řekla jsem do přespříliš trapného ticha.

,,Jo, já taky pojedu. Tak.. ahoj" řekl nesměle.

,,Měj se" řekla jsem a ještě chvilku si ho prohlížela.

,,Ty taky" Na to jsem se už raději rychle otočila a spěchala do budovy pošty.


Krásnou klidnou neděli Vám přeju <3 

Doufám že jste přežili všechny kalby a akce na kterých jste byli přes víkend a že jste si je parádně užili :) 

Já teda vyjímečně nikde nebyla, překvapila jsem jak mámu, sebe, plíce, játra a kámoše tím, že jsem byla doma :D :D :D Jednou za čas to potřebuje nu O:) 

Snad se vám tahle patlanina bude aspoň trochu zamlouvat :3


Mějte se fanfárově ^^ 

S láskou Vaše Chrissttine xx





Secrets of love (BVB FF,CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat